Módní výstřelek, nebo dlouhodobý trend? Odpověď na tuhle otázku není v případě bio výrobků a speciálních potravin vycházejících z diet typu bez lepku, bez laktózy, raw či paleo na českém trhu úplně jednoznačná. Zájem o tento segment se totiž částečně kryje s další novinkou v preferencích zákazníků, totiž poptávce po ryze tuzemských výrobcích. Strategií producentů tak často bývá kombinace atributu zdraví a lokálnosti v jednom.
S růstem obecného zájmu o zdravý životní styl přitom roste i zájem zákazníků o biopotraviny. Podle Jany Thompson, sortimentní manažerky kategorie zdravých potravin ve společnosti Globus ČR, to jednak souvisí s lepší znalostí produktů, svou roli ale hraje také přibývající počet certifikovaných výrobců a širší nabídka na pultech. „Lidé jsou lépe informovaní a zjišťují, že tento sortiment nemusí nutně znamenat vyšší cenu než u konvenčního zboží. Například rozdíl mezi cenou u čím dál většího počtu konvenčních potravin a biopotravin rok od roku klesá. Dokonce cenově výhodnější jsou například semolinové těstoviny, brusinky, olivový či kokosový olej,” popisuje.
S rostoucí informovaností a mediálně propíranými skandály o závadnosti určitých potravin totiž výrazně vzrostla ostražitost českých zákazníků, kteří dnes mnohem pečlivěji sledují složení výrobků. Z globálního průzkumu agentury Havas Worldwide dokonce vyplývá, že Češi nedůvěřují potravinářskému průmyslu. Pouze devět procent Čechů věří, že potravinářský průmysl produkuje zdravé výrobky, přičemž za lépe informované ohledně nutričního složení potravin oproti minulosti se považuje 50 procent spotřebitelů.
Nabídka stále roste i v maloobchodních řetězcích
Cestou rozšiřování sortimentu bio jdou mimochodem téměř všechny nadnárodní řetězce. Například Billa aktuálně zavedla do své nabídky více než 120 produktů německé značky Alnatura zahrnující třeba obiloviny, pomazánky, čokoládové speciality, omáčky na těstoviny, přírodní sladidla jako sirup z agáve a třtinový cukr či džusy a čaje.Globus má nyní v sortimentu certifikovaných biopotravin přes 500 položek a řadu bio hodlá dále rozšiřovat. Více prostoru chce přitom dát tuzemským výrobkům oproti dováženým. „Chceme mít zkrátka u každého výrobku českou variantu. V tuzemsku je mnoho skvělých farmářů a pěstitelů, kteří produkují v biokvalitě, ale chybí jim odpovídající certifikace, kterou vyžadujeme,” upozorňuje mluvčí Globusu ČR Pavla Hobíková na jeden z problémů.
Ostatně regionalita a český původ jsou v posledních měsících žhavým tématem napříč celým potravinářským trhem. Podle agentury Havas Worldwide upřednostňuje koupi výrobků místní produkce před nákupem běžných potravin v supermarketech celých 41 procent českých spotřebitelů a 54 procent je ochotno zaplatit více za lokálně pěstované či vyráběné potraviny.
Totéž se již nedá jednoznačně říci o bio výrobcích. Právě v jejich případě se totiž na maloobchodním trhu ozývají kromě nadšených ovací také poněkud skeptické hlasy.
Za všechny jejich názor shrnuje Petr Kopáček, PR manager společnosti Hamé, podle jejíchž zkušeností trh s bio potravinami stagnuje: „Existuje určitá skupina lidí, která tento segment vyhledává, ale je poměrně omezená a jeho odbyt nijak zásadně nestoupá. Je totiž rozdíl mezi skutečným nákupních chováním a tím, co spotřebitelé deklarují v sociologických a marketingových průzkumech.” Jeho slova potvrzuje i vyjádření Ministerstva zemědělství ČR z letošního září. Spotřeba biopotravin se v Česku podle posledních dostupných dat předloni zvedla o čtyři procenta. Každý spotřebitel snědl biopotraviny v průměru za 191 Kč, celkově za ně Češi dali 2,02 mld. Kč. Podíl biopotravin však činil stále jen 0,72 procenta na celkové spotřebě potravin v ČR.
Více k tématu speciálních potravin najdete v časopisu Zboží&Prodej 10/2016 v rubrice CatScan.
