Hovoří se o nich jako o proteinech budoucnosti. O průmyslové revoluci v produkci bílkoviny na metr čtvereční. Jedlý hmyz. Pro řadu zákazníků ale bude skousnutí cvrčka či jiného hmyzu trochu oříšek. A to i přesto, že má řada hmyzích druhů lahodnou oříškovou chuť. Dalším směrem, kterým se může lidstvo v touze po zdravé stravě vydat s ohledem na co nejnižší dopad na životní prostředí a rychlý životní styl, je nutričně vyvážená tekutá strava. Budou jídlem budoucnosti?
Spotřebitel se už řadu let intenzivně zajímá o to, co konzumuje, ačkoliv stále v nižší míře, než je tomu například v západních zemích. Rychlý životní styl přinesl rychlé stravování hamburgerového typu, to ale přestává ve světle rostoucí obezity a řady civilizačních chorob stačit. Do popředí zájmu zákazníků se dostávají alternativní možnosti stravy, módní vlny s sebou nesou zájem o vegetariánství, veganství, bezlepkovou či bezlaktózovou stravu. Z módy se stává styl.
Etika, nebo hlad?
Čím dál více se do povědomí tlačí ekologický dopad výroby potravin. S informacemi o mase plném antibiotik, ryb plných rtuti a rostlinných produktů s rezidui hnojiv se intenzita zájmu o alternativy zvyšuje. Podle mnohých odborníků bude samotná etika při výběru potravin v budoucnu čím dál důležitější. V celosvětovém měřítku je třeba dvakrát tolik půdy pro chov skotu, prasat a jiných hospodářských zvířat, než je používána pro pěstování plodin. A třetina vypěstovaných plodin slouží zpětně jako krmivo pro hospodářská zvířata. Rostoucí poptávka po mase povede nadále k přeměně zemědělských oblastí na půdu vhodnou pro pastviny. To zase příliš nepomáhá v nekončícím boji o snižování emisí a skleníkových plynů. Do toho, co si dáme na talíř, bude do budoucna mnohem více promlouvat ekologie.
Hmyz na talíři
Celosvětově konzumuje hmyz na dvě miliardy lidí, tradiční potravinou je v Africe, Asii i Latinské Americe. Ale ani západní země, jakou je bezesporu Japonsko, hmyzem nepohrdne. Organizace pro výživu a zemědělství při OSN volá už několik let po tom, aby se hmyz začlenil do každodenního jídelníčku spotřebitelů. Hmyzem „netknutá“ Evropa i Česká republika začínají s myšlenkou pomalu koketovat – i díky legislativě, pro kterou je od ledna letošního roku jedlý hmyz takzvanou potravinou nového typu. V podstatě je tedy už právně považován za standardní hospodářské zvíře.
Celé odvětví však musí překonat především psychologickou a kulturní bariéru. „Konzumace jedlého hmyzu je z výživového a ekologického hlediska skutečně moc zajímavá. Problém u nás v Evropě může být s nelokálností a netypičností takovéto stravy. Myslím si, že móda pojídaní přímo jakkoliv exoticky upravených brouků je už za námi a budoucnostje spíš ve využití hmyzu do produktů v podobě mouky, jak se právě nyní zkouší ze cvrčků,“ říká Margit Slimáková, specialistka na výživu.
Retail nespí a přizpůsobuje se trendům
Španělský Carrefour nabízí energetické tyčinky s podílem hmyzí mouky, snacky pro degustaci i polotovary. Snacky zahrnují například cvrčky s uzenou cibulku a barbecue nebo buvolí červy se smetanou a cibulkou či s pálivým chilli. K dispozici jsou i sarančata, třeba se sušenými rajčaty či řeckým kořením. Na vybraných blozích se diskutuje o tom, jak hmyz konzumovat, jaké benefity přináší a jaký typ alkoholu ke konzumaci vybrat. Německá Metro Group zase od letošního roku nabízí ucelenou řadu potravin z jedlého hmyzu. Jde o těstoviny s podílem hmyzí mouky, nudle, krutony do salátů a dalších produkty.V Německu se letos v dubnu začaly prodávat hmyzí burgery, za nápadem hmyzích variant oblíbeného pokrmu stojí start-up Bug Foundation, který podobné výrobky úspěšně prodává v Nizozemsku a Belgii. Německo a posléze Rakousko jsou dalšími trhy, kde firma testuje chutě zákazníků a sází přitom hlavně na vůni.
Podle společnosti Meticulous Market Research patří mezi přední evropské země konzumující hmyz či využívající jeho části k produkci potravin Nizozemsko, Belgie, Francie, Spojené království a Dánsko. Zbytek evropských zemí se nachází z hlediska spotřeby jedlého hmyzu teprve na startovací čáře, včetně České republiky. Právě z Česka ale pochází start-up, který se rozhodl dát jedlému hmyzu šanci a trpělivě vysvětlovat zákazníkům, že hmyz je dobrá cesta. Pro všechny.
Cvrčci jdou na dračku
Firma Sens Food nabízí na trhu fitness a proteinové tyčinky s moukou ze cvrčků a své úspěchy už slaví i v klasické retailové síti. S diskontním řetězcem Penny Market se firma dohodla na uvedení limitované nabídky speciálního chleba, jehož součástí je 10 % cvrččí mouky. Slibuje lepší zasycení a výraznější výživnost. „Možná překvapivě se Penny ukázal jako nejinovativnější řetězec, chléb naskladnili do všech svých čtyř set poboček,“ vysvětluje Radek Hušek, spoluzakladatel Sens Food. Spolupráci považovali za velký test pro hmyzí jídlo a s výsledky je spokojen. „Zájem byl zejména v Praze, kde téměř hned bylo vyprodáno,“ konstatuje s tím, že do obchodů na konci srpna zamířila další objednávka.
Firma se pro zajištění dostatku kvalitní cvrččí mouky rozhodla pro projekt automatizované průmyslové farmy na chov cvrčků v Thajsku, kterou na jaře spustili do fáze testování. Měsíčně by se tu mělo vyprodukovat 3,5 tuny cvrččí mouky a první dodávky už podle Radka Huška v srpnu odešly do Evropy. Na čekací listině zákazníků jsou firmy z Německa, Dánska, Velké Británie i USA. Cvrčci jdou na dračku
Božská Mana míří k nám
Trh s nutričními drinky v prášku či v podobě ready-to-drink se v poslední době rozrůstá. Cílem této stravy je ušetřit zákazníkům čas, nabídnout pohodlí a výrazně zdravější alternativu k rychlému, ale nepříliš zdravému občerstvení. Splňují všechny požadavky, které moderní spotřebitel sleduje – výborné nutriční vlastnosti, bez lepku a živočišných produktů, s menší ekologickou zátěží při výrobě. Na trhu jsou aktuálně značky Mana, Real Food či Saturo. Ve světě jsou dále známé značky Soylent či Ambronite. Budeme místo jídla spíše pít?
Cílem výrobců nutričních drinků to určitě není. „Nemyslíme si, že bude všechna strava nahrazena kompletním jídlem, ale zvláště jídlo z fast foodu, snídaně nebo obědy v budoucnu mnoho lidí jistě nahradí. Předpokládáme, že zájem o tuto kategorii i nadále výrazně poroste zároveň s tím, jak budou produkty s výživovými benefity dostupnější,“ uvádí Hannes Feistenaurer, jednatel společnosti Saturo Foods, která se na český trh vydala s nutričním drinkem Saturo. Podobně to vidí český start-up Heaven Labs, jenž je na trhu už několik let s nutričním drinkem značky Mana. Příznačný název pro pokrm bohů nabízí v suché variantě ke smíchání s vodou či jako drink. Její tvůrci vidí v její univerzálnosti a využitelnosti unikátnost.
„Vymysleli jsme produkt, který právě v dnešní uspěchané době lidem přináší možnost, jak se rychle a kvalitně najíst. To byl od začátku náš plán. Stvořit dostupnou variantu plnohodnotného jídla, která bude dostupná všude a pro všechny. Pro ty, kteří kvůli vytížení nemají na klasické jídlo čas. Pro ty, kteří sportují a chtějí vyvážené a přitom lehké jídlo. Pro ty, kteří chtějí mít detailní nutriční znalost toho, co konzumují. Pro ty, kteří třeba ze zdravotních důvodů nemohou klasickou stravu přijímat,“ přibližuje filozofii produktu Jakub Krejčík, tvůrce Many a zakladatel start-upu Heaven Labs.
Retailery prodeje překvapily
Firmě loni narostl obrat dvojnásobně na 87 milionů korun a letos čeká dvojnásobek. Společnost investovala do výrobních technologií, díky kterým může až desetinásobně navyšovat výrobní kapacity, a pustila se do produkce práškové Many pod označením Mark 5. Kromě toho také přizvala do firmy nového výkonného ředitele, kterým se stal Šimon Čapek, zkušený manažer, který na českém trhu vedl český Red Bull a učinil z nápoje ikonu. Pod jeho vedením se má Mana rozšířit do dalších retailových sítí i na nové trhy. V letošním roce si Mana, která je běžně dostupná ve vybraných on-line obchodech, vyzkoušela i spolupráci s kamenným retailem. Do spolupráce se pustila s řetězcem Globus. A výsledky obě strany překvapily. Zákazníci Many ocenili, že je jejich produkt dostupný v běžném hypermarketu, a spokojený je i retailer.
„V prvních hypermarketech jsme s prodejem začali již v únoru, od dubna máme Mana drinky v nabídce ve všech našich hypermarketech. A na základě prodejů můžeme říct, že zákazník tento výrobek přijal, věří mu a opakovaně se k němu vrací,“ potvrzuje vedoucí korporátní komunikace Rita Gabrielová. V oddělení Zdravý svět, který nabízí více než 1300 položek alternativních potravin bio, raw, bezlepku či vegan, patří Mana drink k nejprodávanějším. Podle Globusu totiž dobře plní potřebu zákazníků třeba na cestách nebo v časově náročných zaměstnáních. Druhou retailovou zkušenost si Mana střihla v síti Relay. „Hodně záleží na lokalitě trafiky, ale v průměru se dá konstatovat, že prodeje na tak malý typ prodejny jsou dobré. V mnoha případech máme vystavení Many nadstandardní, což samozřejmě pomáhá vyšším prodejům,“ přibližuje výsledky Jakub Krejčík.
Z praxe:
„Není to jen módní vlna.“
Je otázka, jestli se po prvotním zájmu hmyzí produkty na trhu usadí. V naší cvrččí farmě v Thajsku pracujeme na zefektivnění produkce cvrččí bílkoviny a očekáváme, že cenu dokážeme snížit pod cenu produkce kuřecího. Potom věříme, že se z trendu stane držák. Hmyzí bílkoviny tu s námi už jistě zůstanou.
Radek Hušek, spoluzakladatel, Sens Food
„Alternativa táhne, zájem roste.“
Poptávka po alternativních výrobcích, jako je veganská nebo bezlaktózová strava, roste až o čtyřicet procent ročně. Čím dál tím více se prodávají rychlé svačiny v podobě tyčinek, krekrů a nápojů. Alternativní strava je dnes natolik rozšířena, že zákazník nechce o toto pohodlí přijít, ať už je v jakékoli situaci.
Rita Gabrielová, oddělení externí komunikace, Globus ČR
„Mana zamíří do širší sítě obchodů.“
Dnešní zákazník se zajímá o to, co jí. Přibývá těch, kteří nechtějí v jídle stabilizátory či produkty ze zvířat. A také těch, kteří ani ve spěchu nechtějí sáhnout po fast foodu. Mana je první česká potravina registrovaná jako úplná náhrada stravy, založená na klinických studiích. Budovat prakticky ještě neexistující produktovou kategorii nám bude pomáhat zkušený marketér Šimon Čapek.
Jakub Krejčík (vlevo), tvůrce Many a zakladatel, Heaven Labs
Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz
Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 8/2018.
