Stěží otevřete denní tisk či internet, aniž byste v něm narazili na téma trvalé udržitelnosti, ekologie a plastových odpadů. A zřejmě už nebude zákazníka, který by minimálně netušil, že plast je na jednu stranu sice požehnáním, ale na druhou velkým problémem. Do boje se s ním pustila Evropská unie, Česká republika i množství nezávislých občanských iniciativ. Co na to zákazník? A jakou mají šanci na úspěch?
Boj proti plastu začíná být velkým tématem maloobchodu i politiky. Plasty se v průběhu posledního století staly nepostradatelným materiálem moderního života. Jsou všestranně využitelné v potravinářském průmyslu i v obchodě, zároveň jsme si ale zvykli je využívat i tam, kde to není nezbytně nutné. Pravdu? Je to pohodlné. Další pravdu? Zákazníci si velmi rychle na pohodlí a komfort, které plasty přinášejí, zvykli.
Za pouhé půlstoletí vzrostla světová produkce plastů z 1,5 milionu tun ročně v roce 1950 na odhadovaných 400 milionů tun v roce 2020. Není to jen problém ekologický, ale také ekonomický – do roku 2050 má podle odhadu výroba plastů spotřebovat pětinu produkce ropy, tedy neobnovitelného zdroje. Evropská komise už letos v lednu upozornila na to, že jen Evropané každoročně vyprodukují 25 milionů tun plastového odpadu, ale k recyklaci ho shromáždí méně než 30 %. Intenzivně se hledají způsoby, jak s plasty naložit. Klíčem k řešení je maximální recyklovatelnost plastů a také maximální omezení jednorázových plastů, které jsou zkrátka nesmyslné. Stále častěji se pak objevuje zásadní myšlenka, že nejlepší je plast, který nevznikne. A příkladem jdou vždy celebrity. Víte, že jednorázové plastové výrobky už zakázala v Buckinghamském paláci i britská královna?
Výrobci nezůstávají pozadu
K odpovědnosti se hlásí velcí i malí výrobci. Společnosti Unilever se zavázala, že do roku 2025 zajistí, aby její plastové obalové materiály bylo možné opětovně využívat, recyklovat nebo kompostovat. Společnost Procter & Gamble chce podobného závazku docílit do roku 2030 a firma intenzivně pracuje na vlastní inovaci – technologii, která může recyklovat polypropylen s potenciálem změnit celé odvětví recyklace plastů. K dílčím krokům patří například recyklovatelná šamponová lahev Head & Shoulders, která byla ze čtvrtiny vyrobená z recyklovaného plážového odpadního plastu. A třeba Karlovarské minerální vody představily svoji obalovou inovaci – PET láhev z recyklovaného PET (tzv. rPET), při jejíž výrobě se spotřebuje o polovinu panenského PET méně, onu polovinu totiž tvoří rPET. Efektivně se tak využije recyklovaný materiál z použitých PET lahví. Společnost také stojí za návrhem vratných PET lahví depozitní cestou, která efektivně funguje v některých evropských zemích. V třídění odpadu patří Češi podle Soni Jonášové, ředitelky Institutu cirkulární ekonomiky INCIEN, k jedněm z nejlepších v Evropě. Z celkového množství PET lahví uvedených na český trh se jich po vytřídění a recyklaci využije různým způsobem asi 66 %. „Musíme ale posílit oběh a opětovné využití materiálu na lokální úrovni,“ říká Soňa Jonášová a oceňuje snahu výrobců se do celé problematiky aktivně zapojit.
Příjemný počin už také loni přinesla na český trh také společnost Jan Becher – Karlovarská Becherovka, která na oblíbených letních festivalech nabídla v Becher zónách drinky bez plastu. Přes léto bylo podle manažera Becherovky Jakuba Loosa prodáno přes 75 tisíc drinků. Přepočítáno na plasty se to rovná úspoře 525 kg plastového odpadu. Opět kapka v moři, ale jak uvádí Jakub Loos: „Věříme, že malé činy mají velký dopad.“
On-line supermarket Rohlík.cz připravil pro zákazníky virtuální bezodpadovou uličku a svůj sortiment rozšířil o dřevěné a papírové kelímky, tácky či příbory. Nahrazuje jimi plast, který zůstává v nabídce do vyprodání zásob. Zákazníci mohou nově koupit také rozložitelné sáčky a pytle na odpadky či ekologicky rozložitelné dětské pleny a drogerii ve 100% recyklovaných obalech.
#Nepetuj
Byznys i politika se řídí tím, co chce veřejnost, a nikdo nepůjde ani do ekonomické, ani do politické sebevraždy,“ říká Radek Staňka, iniciátor kampaně #Nepetuj. K té se letos připojil například Pivovar Svijany. Chce poukázat na skutečnost, že plast není pro pivo příliš vhodný obal. „Nejenže mění chuťové vlastnosti a kvalitu piva, ale podle našeho názoru také snižuje úroveň české pivní kultury,“ říká Roman Havlík, ředitel pivovaru. Ještě před několika lety bylo pivo v PET lahvích pro českého spotřebitele tak trochu národní ostudou, faktem ale zůstává, že si svého spotřebitele našlo a loni se podle Romana Havlíka stočila do plastových lahví zhruba osmina veškeré pivní produkce pro domácí trh. A číslo je to rostoucí, v roce 2016 to bylo o tři procenta méně. Cílem kampaně #Nepetuj je přesvědčit spotřebitele o potřebě opakovaného využití PET lahví nebo ještě lépe jejich nahrazení alternativním, déletrvajícím obalem. Podle Radka Staňka by si měl každý zamést hlavně před svým prahem. „Kdyby pivo v plastovém obalu spotřebitelé nekupovali, tak by tu nebylo,“ apeluje na zákazníky. Styl kampaně cílí na mladé zákazníky, mluví (a zpívá) jejich řečí. A slyší na ni i někteří výrobci, kteří se k iniciativě přidávají, ač jich zatím není mnoho. Kromě Pivovaru Svijany se přidal například výrobce zařízení pro domácí přípravu perlivé vody SodaStream.
Bez investic do inovací to nepůjde
Nová strategie pro odpady, kterou Evropská unie představila letos v lednu, si vyžádá hlavně vysoké investice do infrastruktury a inovací. Optimistický odhad na splnění cílů pro recyklaci se nachází někde mezi osmi až šestnácti miliardami eur. Evropská unie má ale připravený balík peněz na zlepšení nakládání s odpady ve svých strukturálních fondech. Běží od roku 2014 do roku 2020 a vyčerpat z nich lze 5,5 miliardy eur. A motivace k inovacím běží i na světové úrovni. Světové ekonomické fórum v Davosu vyhlašuje například finančně motivované ocenění Circular Materials Challenge. Cíl je prostý – odstraňování a zpracování plastových odpadů už nestačí, je třeba začít léčit příčiny nemoci, nikoliv její symptomy. V praxi to znamená co nejvíce nápadů a inovací do plastového byznysu s dodržením principů obnovitelné ekonomiky. Mezi nápady se objevila například kombinace obnovitelných materiálů, vedlejších produktů zemědělství a zbytků potravin, které tvoří hmotu, jež je špičkově recyklovatelná, velmi odolná a lze ji využít jako materiál na sáčky a pytle. Němečtí vědci zase vyrobili látku, kterou se dá pokrýt nerecyklovatelný plast a ona ho učiní recyklovatelným. A zajímavý byl i nápad univerzity v Pittsburghu, založený na využití nanotechnologií k recyklovatelnému obalovému materiálu, který je tvořen z vrstev jiných materiálů. Třeba se zrovna v těch letošních nápadech najde ten, který výrazně změní plastovou realitu v budoucnosti.
Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz
Článek na téma plasty a plastové odpady najdete v časopisu Zboží&Prodej 10/2018.
