Klíčovou roli v oblasti udržitelnosti hrají v obchodě zejména technologické systémy, jako jsou například ty klimatizační, dále fotovoltaické panely, sběr dešťové vody či LED osvětlení a řada dalších. Pokud chcete mít své místo prodeje o fous zelenější, začít lze jednoduše. Třeba i s každodenními, na první pohled maličkostmi, například s obaly.
Nemusíte hned přecházet rovnou na bezobalový prodej. Ale zamyslet se nad tím, jak obaly v obchodě proudí a kde jsou možné cesty k vylepšení situace, je na místě. Tlak na ekologické chování, trvalou udržitelnost a prevenci vzniku odpadů roste. Přichází ze všech stran – od zákazníků zdola i od klíčových institucí shora. A jak na březnovém Inovačním dnu Greiner Packaging zaměřeném na přechod k cirkulární ekonomice zmínil Jim Armstrong, člen řídícího výboru Plastic Recyclers Europe: „Přechod k cirkulární ekonomice může být úspěšný pouze jako výsledek týmové práce.“
Podle studie komunikační agentury Havas a její studie Prosumer Report (The Meaningful Shift – Posun k ohleduplné spotřebě) se věci zkrátka mění. Studie zkoumá současné napětí mezi láskou k nakupování a vlastnění věcí a touhou chovat se ohleduplně k planetě a jejím obyvatelům. Celých 72 % Čechů říká, že se snaží spotřebovávat méně, 74 % pak nakupuje ohleduplněji a smysluplněji než dříve. Spotřebitelů, kteří dosud o ekologii a trvalé udržitelnosti ještě neslyšeli, citelně ubývá a klíčovou roli budou hrát do budoucna mileniálové, pro které je otázka ochrany životního prostředí citlivým a každodenním tématem.
Spolupráce je nezbytná na všech stranách
Na evropské úrovni se aktuálně řeší legislativní balíček pro oběhové hospodářství (CEP) a pro jednorázové plasty (SUP). „Zejména první směrnice se výrazně dotkne obalového průmyslu z hlediska uvádění obalů na trh, jejich zpoplatnění, efektivity fungování systému třídění a recyklace,“ říká Stanislav Břeň, šéfredaktor odborného časopisu Svět balení. Obě témata se hojně probírala na březnové konferenci Obaly 2019, kterou pořádala společnost Eko-Kom v Praze. K obalům tu zazněla velmi zajímavá a pro marketéry tak trochu kacířská myšlenka. „Aby bylo možné naplnit cíle CEP, musí marketing ztratit vládu nad produktem,“ uvedl Petr Šikýř, provozní ředitel společnosti Eko-Kom. Na konferenci hovořil o návrhu obalů, snižování jejich hmotnosti a objemu, zlepšení rozměrové koordinace i designu, zvýšení koncentrace výrobku nebo změně způsobu jejich aplikace.
Ačkoli je recyklace jedním z nejčastěji zmiňovaných termínů v souvislosti s trvalou udržitelností a Česká republika si v tomto smyslu vůbec nevede zle, zásadním bodem v rámci cirkulární ekonomiky je recyklace až na druhém místě. V současnosti třídí asi 73 % obyvatel, k dispozici je k tomu přes 413 tisíc kontejnerů na tříděný odpad a polovina obcí vytřídí více než 45 kilogramů na obyvatele. Zákaz skládkování komunálního odpadu ale bude do budoucna zásadním motorem, který bude tlačit téma třídění, respektive recyklace. Pokud jsme řekli, že recyklace je až na druhém místě, zbývá dodat, že na tom prvním je výroba takových produktů a obalů, které jednoduše dlouho vydrží a po uplynutí jejich doby životnosti je lze snadno recyklovat. Kvalitnějším obalem a jeho mnohonásobným využitím se plýtvá a vyhazuje méně, a tudíž se méně recykluje. Spolupráce je ovšem třeba na všech stranách a zmiňovaný tlak shora i zdola má smysl.
Výrobci stupňují inovační aktivitu
Podstatný vliv tu mají výrobci a jejich inovační aktivita. A ta v posledních letech roste, stále se hledá recept na ten nejlepší obal pro různé komodity a potraviny. Společnost Tetra Pack nedávno představila obaly Tetra Classic Aseptic 65 ml Cube, které nabízejí účelné řešení pro balení mléčných výrobků, džusů a dalších tekutých potravin. Rozměry obalu jsou navrženy tak, aby šest balení mohlo vytvořit krychli. Tím se ideálně využije prostor při distribuci a skladování. Došlo tak ke snížení dopadu na životní prostředí a současně klesly i vynaložené náklady. Spotřeba surovin je až o 28 % menší v porovnání s podobnými obalovými řešeními, současně potřebuje přibližně o 40 % méně prostoru pro převoz stejného množství produktů, a na jednu paletu se tak vejde až 9600 kusů. „Tím se snižují emise CO2, které se dostávají do atmosféry, a zmírňuje se i dopad na životní prostředí. To znamená, že potraviny mohou být nyní dodávány bezpečně na delší vzdálenosti, za nižší náklady a za dostupnou cenu pro koncové spotřebitele,“ vysvětluje ředitelka marketingu společnosti Tetra Pak Aleksandra Jedrzejewska.
Silvie Tökölyová, marketingová asistentka společnosti Rajapack, označuje zájem o ekologické varianty obalů v posledních letech doslova za boom. „Vzrostla poptávka po papírových lepicích páskách, které lze mimo jiné potisknout. Velký potenciál mají rozložitelné materiály, například rozložitelná kukuřičná výplň. A velkou perspektivu mají vratné obaly, hlavně přepravky, které lze využívat až do jejich zničení, jež je velmi obtížné. Jsou vyrobeny z robustního PE materiálu a jsou teplotně odolné až do 80 °C,“ přibližuje. Zákazníci podle ní často poptávají ekologičtější varianty, například místo plastových sáčků a tašek volí ty papírové. Kromě ekologického balení se ale také klade větší důraz na estetiku balení. „Například e-shopy využívají různobarevné lepicí pásky nebo barevné papírové výplně, díky kterým je balení hezčí a koncového zákazníka vždy taková pozornost potěší,“ míní Silvie Tökölyová.
Privátní značky míří do ekologičtějších obalů
Zákazník vnímá, jak obchodníci i výrobci k otázce udržitelného a zodpovědného podnikání přistupují, a obě strany jsou si toho dobře vědomy. Retaileři se zodpovědným přístupem tak mohou snadno ovlivnit podobu obalů svých privátních značek.
Jedním z průkopníků je společnost Lidl, jejíž skladba sortimentu je z 83 % tvořena privátními značkami. Aktivně pracuje v rámci své strategie na omezování množství plastových obalů na řešeních, která jim pomohou cíle plnit. Už v loňském roce odbourala firma například plastové obaly u některých druhů oděvního zboží a letos se zaměřila na další sortiment. „Snížili jsme hmotnost PET lahví a sílu obalové fólie u nápojů značky Saguaro,“ vysvětluje Michal Farník, jednatel společnosti Lidl Česká republika. Značku Saguaro pro retailera vyrábí společnost Veseta. Obě firmy musely nejprve vyladit technické detaily tak, aby lahve i při nižší gramáži plnily svůj účel. I obalová fólie prošla proměnou. „Ročně tak můžeme uspořit až tři sta tun plastů, to je více než deset milionů lahví,“ specifikuje Michal Farník. Lidl chce mít do roku 2025 o 20 % snížený obsah plastů u všech výrobků privátních značek a k tomuto datu chce rovněž používat pouze recyklovatelné plasty.
Podobně společnost Tesco chce mít do roku 2025 všechny obaly svých privátek 100% recyklovatelné nebo opakovatelně použitelné. Už teď nabízí vybrané výrobky ve snáze recyklovatelném materiálu. Například čerstvé šťávy a smoothies mají nové lahve. Ty o objemu 250 ml a 1 litr jsou z 30 % vyrobeny z recyklovaných materiálů a lahve o objemu 750 ml jsou z 50 % vyrobeny z recyklovaných materiálů, tzv. rPET, což je polyester vyrobený s využitím recyklovaných plastových obalů, zejména z nápojových obalů. Díky znovuvyužití plastového materiálu, který by jinak skončil jako odpad, přispívají tyto nové lahve k vytvoření uzavřené odpadové smyčky. Jen na českém trhu to podle Václava Koukolíčka, manažera externí komunikace Tesco Stores ČR, znamená úsporu 3287 kg plastu.
Na produkty vlastních značek se také detailně zaměřila společnost dm drogerie markt. Na trh uvedla třeba prémiovou značku pánské kosmetiky Seinz, jejíž obaly jsou až z 97 % vyrobeny z recyklátů. Kromě toho se firma pustila do pilotního provozu stáčené ekologické drogerie. „V pilotních prodejnách jsme pro umístění plnicí stanice dokázali využít stávající prostorové možnosti prodejen, které byly využity pro rozšíření prezentační plochy stávajících výrobků tak, abychom nemuseli redukovat nabízený sortiment,“ vysvětluje manažer komunikace Jiří Peroutka. V tuto chvíli se podle něj jedná o test, po jehož vyhodnocení bude společnost uvažovat, zda rozvoj plnicích stanic i třeba pro své privátní výrobky podpoří do dalších prodejen. Také to je cesta, která při správně vedené komunikaci se zákazníky může dobře fungovat.
Nezapomeňte na komunikaci se zákazníkem
Vraťme se ale zpátky na plochu prodejny a k principům cirkulární ekonomiky. A k tomu, jak může obchodník její myšlenky proměnit na prodejní ploše do praxe. Podle Soni Jonášové, ředitelky Institutu cirkulární ekonomiky (ICE), je cest celá řada a začít lze drobnostmi: „Jednoznačně bych doporučila umožnit zákazníkům prodej zboží do vlastních obalů, samozřejmě v rámci hygienických možností a s dodržením všech předpisů.“ Platné právní předpisy prodej potravin a pokrmů do nádob či obalů přinesených spotřebiteli nezakazují, je to vždy na rozhodnutí provozovatele, zda takový způsob prodeje zákazníkům umožní. „V případě, kdy se provozovatel potravinářského podniku rozhodne, že takový prodej umožní, musí mít nastaveny takové postupy, které zaručí, že nedojde ke kontaminaci jím prodávaných potravin dalším spotřebitelům či ke kontaminaci surovin, z nichž jsou tyto potraviny či pokrmy vyráběny. Jako příklad lze uvést to, že musí být nastavena taková opatření, aby nedošlo ke styku prodávaných potravin s povrchy, na kterých byla položena spotřebitelem přinesená nádoba,“ uvádí Státní zdravotní ústav k problematice.
„Kromě prevence vzniku odpadů může obchodník motivovat k nákupu do vlastních obalů třeba ve stylu kampaně #dostbyloplastu Ministerstva životního prostředí ČR nebo to zkusit soutěžemi, ve kterých zákazníci nesbírají body za množství nakoupeného zboží v určité hodnotě, ale sbírají ekobody za vlastní obaly,“ vysvětluje další z jednodušších cest Soňa Jonášová. Z pohledu cirkulární ekonomiky doporučuje obchodníkům umožnit třeba v úsecích ovoce a zeleniny možnost třídit bioodpady a spojit se se zemědělci či farmáři v blízkosti prodejny a zajistit odvoz odpadů, které lze dále využít. A nápadů, jak udělat obchod zelenější, má její institut celou řadu.
Ať už uděláte cokoliv směrem k zelenějšímu obchodu, nezapomeňte na komunikaci se zákazníky. I tady je totiž důležitá spolupráce. „Ekologické aktivity je dobré co nejvíce sjednotit, zvlášť pokud má obchodník síť prodejen, aby pak finální výsledek nebyl ve stylu každý pes jiná ves. Stává se nám, že co obchodní dům či obchod, to jiné možnosti a zákazníci jsou pak zmateni,“ upozorňuje na důležitou složku úspěšných kroků k udržitelnějšímu obchodu Soňa Jonášová. Dejte to proto zákazníkům hrdě vědět.
Příště se zaměříme na trendy v oblasti tašek a sáčků. Ukážeme, kudy cesta pravděpodobně nepovede.
Názory odborníků:
„Důležité je vědět, jak na to.“
Doporučujeme používání snadněji recyklovatelných materiálů, které neobsahují žádné technické ani jiné bariéry komplikující následné zpracování. Upozorňujeme také na obecně problematické materiály či kombinaci materiálů, které negativně ovlivňují recyklaci. A dalším tématem je minimalizace obalových odpadů, takže jsme připraveni konzultovat řešení otázky, jak dosáhnout úspory používaných obalových materiálů v rámci ekodesignu obalů.
Petr Šikýř, provozní ředitel, Eko-Kom
„Testujeme stáčenou ekodrogerii.“
Zkušební provoz plnicích stanic na ekologické a čisticí prostředky jsme uvedli ve dvou prodejnách pod heslem Méně plastu, více úcty k přírodě. Říkáme tomu vědomé nakupování, které přispívá k trvalé udržitelnosti. Kromě toho jsme uvedli na trh řadu pánské kosmetiky, jejíž obaly jsou vyrobeny z 97 procent z recyklovaného materiálu.
Jiří Peroutka, manažer komunikace, dm drogerie markt
„Motivujte své zákazníky chovat se správně.“
Kromě prevence vzniku odpadů mohou obchodníci motivovat zákazníky k nákupu do vlastních obalů, třeba látkových tašek. Akci lze pojmout ve stylu kampaně #dostbyloplastu. Nejekologičtější taška je totiž ta, kterou si zákazník donese sám. Motivovat lze zákazníky soutěžemi, třeba sběrem ekobodů za vlastní obaly namísto bodů za množství nakoupeného zboží.
Soňa Jonášová, ředitelka, Institutu cirkulární ekonomiky
Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz
Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 5/2019.
