Od roku 2018 patří Česko k zemím, kde se nerozdávají igelitové tašky zdarma. Tento nešvar se v minulosti postaral o to, že si zákazníci zvykli na pohodlí vždy a všude dostupného odnosného obalu. Zkušenosti z posledních let a alarmující zprávy o plastovém odpadu, včetně všudypřítomných mikroplastů v životním prostředí, ale ukazují, že to nebyla správná cesta.
Před obchodníky teď leží výzva naučit své zákazníky zase ctít tu ekologičtější cestu. Jenže nepanuje všeobecná shoda v tom, která by to měla být. Není to totiž jednoduché. Jaký materiál z hlediska ekologie vítězí, zásadně ovlivňuje to, jak dlouho tašku zákazník používá. A jak dlouho ji bude používat, zase závisí na tom, jak hluboce bude o problematice informován. Ačkoliv by se totiž mohlo zasvěceným na první pohled zdát, že to každému přece musí být jasné, opak je pravdou. I před obchodníky teď leží velký kus práce, aby dokázali „dobu plastovou“ pomalu měnit na „dobu obnovitelnou“ a naučili zákazníky nosit si vlastní tašky (a nezapomínat na ně), případně volit ty co nejméně zátěžové pro životní prostředí.
Je PES nejlepší?
Fakulta technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze loni vypracovala pro Ministerstvo životního prostředí ČR studii, jež zjišťovala, která taška je nejvhodnější z hlediska dopadu na životní prostředí během celého svého životního cyklu. Studie se zaměřila na šest druhů tašek: z lehkého plastu (HDPE), z pevného plastu (LDPE), papírovou tašku s páskovým uchem, textilní polyesterovou tašku (PES/PET) a dvě varianty textilní tašky, tedy z obyčejné a také z organické bavlny.
Vavříny získala polyesterová taška, která se podle stanovených pravidel testu používala jeden rok. Nepřekvapí, že jednorázové tašky dopadly hůře než ty, které se používají opakovaně. Nicméně ani opakované používání jednorázových tašek zásadně situaci nemění. Aby se jejich dopady na životní prostředí vyrovnaly těm, které zanechává vítězná PES taška, musela by se papírová taška použít nejméně pětkrát, stejně tak i taška z pevného plastu, a taška z lehkého plastu dokonce dvacetkrát a více. Nicméně každá taška, která vydrží co nejdéle, je lepší než jednorázová verze, a to bez ohledu na materiál, ze kterého je vyrobená. I papírová taška snese vícenásobné použití, a když doslouží svému účelu, mohou ji domácnosti využít pro vytříděný papírový odpad a ten pak uložit i s taškou na sběrné místo.
Papír se o budoucnost bát nemusí
„Studií je na trhu spousta,“ komentuje obchodní zástupce pro kartony a papírové tašky společnosti Litobal Roman Sechovec a dodává, že vždy záleží na tom, z čeho studie vychází a s jakými parametry se v analýze pracuje. Výsledky se pak v českých i zahraničních studiích v závislosti na použitých parametrech liší. Pokud by se například do plastových variant započítaly i další náklady, třeba na ekologické havárie a jejich likvidaci, žebříček by se opět výrazně proměnil. Každý obal má podle něho své plusy a minusy. „U papíru ale stále platí, že jde o obnovitelný zdroj, který neškodí přírodě ani tehdy, pokud jej neukázněný zákazník v přírodě pohodí,“ míní Roman Sechovec. Takový obal se totiž rozloží a nekončí jako nekontrolovatelné mikroplasty, které nám začínají dělat čím dál větší vrásky.
O budoucnost papíru ale přímý výrobce papírových tašek na českém trhu strach nemá. Zatímco ještě před dvěma lety mířila produkce společnosti z 90 % na zahraniční trh, dnes je to půl na půl. V současné chvíli zájem o papírové tašky stále roste. Přispívá tomu i zájem firem o trvalou udržitelnost a vytvořenou uhlíkovou stopu. „Obchodní řetězce, včetně těch zahraničních, hledají regionální dodavatele, aby měly co nejmenší uhlíkovou stopu svého podnikání,“ vysvětluje Roman Sechovec. Vozit tašky přes půl Evropy se s ohledem na uhlíkovou stopu rozhodně nevyplatí. Zájem je podle něj i o tašky z recyklovaného papíru, ty však mají své „mouchy“. „Celulózová vlákna papíru se každou recyklací zkracují a jejich užitné vlastnosti jsou pak horší,“ popisuje Roman Sechovec. Taška totiž musí splňovat vysoké parametry na pevnost a odolnost, a na to jsou potřeba při výrobě dlouhá vlákna. S recyklovaným papírem se tyto parametry zhoršují.
Obchodníci si hledají vlastní cestu
Velké řetězce mají své vlastní závazky, jak snížit uhlíkovou stopu, a jednou z cest jsou samozřejmě i tašky. Tak třeba společnost Makro Cash & Carry ČR loni v prosinci představila tašku s názvem „Byla jsem petkou“, která je vyrobena z recyklovaných PET lahví. Je lehká, odolná, snadno vypratelná a její struktura připomíná textil. A na Slovensku firma testuje plátěné sáčky, které možná přijdou časem i na tuzemský trh. V budoucnu by se měly objevit také tašky vyrobené z kukuřičného škrobu, které budou kompostovatelné a pro snížení uhlíkové stopy vyráběné u nás. Společnost tak chce zároveň podpořit lokální výrobce.
Skupina Coop zase po konzultaci s odborníky a zájmovými organizacemi připravila kampaň, ve které představuje zákazníkům odpovědný přístup k přírodě. Vychází z jednoduché myšlenky, a to že nejekologičtější chování je prevence. „Nejlepší je odpad, který nevznikne. Velké množství firem se snaží hrát zákazníkům na jejich notu a prezentovat svá rádoby zelená řešení, ale nejsou vždy tak zelená, jak se na první pohled zdají,“ vysvětluje head of marketing & development Lukáš Němčík. Skupina Coop podle něj přichází s realistickým řešením a chce apelovat na zákazníky, aby o odpadu hlavně více přemýšleli. „Během kampaně budeme zákazníkům vysvětlovat smysl správného třídění, ochranu přírody nebo potřebu opakovaného využívání odnosných tašek nejdříve pro nákupy a na konci jejich životnosti ke správnému vytřídění odpadů. Právě tašky můžeme my jako prodejce velmi ovlivnit. A tak jsme po konzultaci s odborníky zavedli nové typy obalů, které ponesou heslo kampaně a zároveň budou vyrobeny z ekologicky šetrnějších materiálů. Celkově se pak jedná o miliony kusů tašek na následující období a tím i o menší ekologickou zátěž,“ uvádí Lukáš Němčík.
K dispozici budou v prodejnách i vítězné polyesterové tašky ze studie VŠCHT. Na in-store aktivity v obchodě, kde se mimo jiné instalují koše na tříděný odpad, navazuje související letáková i on-line kampaň. Ta jde pak ještě o kousek dál a vybízí zákazníky k odpovědnému chování nejen v otázce používání tašek, ale také v otázce plýtvání potravinami. Letáky nabádají zákazníky k přemýšlení o vlastních výdajích, plánování nákupů, hlídání data spotřeby i k systematické práci s domácími zásobami. I když patříme v Evropě na špici a máme jedno z nejvyšších procent úspěšného třídění, pořád je co zlepšovat. „Mnoho tun odpadů vzniká jen proto, že mnozí zákazníci zakoupí tašku v prodejně, kterou několikrát využijí a pak vyhodí. Taková taška má však mnohem delší životnost a čím déle se používá, tím méně surovin a energie je potřeba k výrobě nových. Coop v této oblasti hodně vsází na recyklované materiály tak, aby nebylo nutné produkovat nové plasty,“ informuje Lukáš Němčík.
Na světě je i Příručka zodpovědného spotřebitele
Celou kampaň připravila Skupina Coop ve spolupráci se společností Eko-Kom, která podobné projekty vítá. „Forma edukace či různých kampaní měla a má mnoho různých podob,“ přibližuje provozní ředitel společnosti Petr Šikýř. Od rozdávání letáků a informačních brožur spotřebiteli, informací a článků na korporátním webu přes propojení na informační web jaktridit.cz, články ve firemních nebo klubových newsletterech po propagační text v nabídkovém slevovém letáku a poslední dobou i podporu správného třídění přímo na obalech.
Eko-Kom ale spolupracuje na podobných projektech i s dalšími firmami. Patří mezi ně například dm drogerie markt. Už v roce 2016 společně připravily brožuru s názvem Příručka zodpovědného spotřebitele, která byla zacílena na správné třídění se zaměřením na třídění odpadu, který vzniká spotřebou produktů zakoupených v dm. A 27. června startuje drogistický retailer tříměsíční kampaň s názvem Vědomá volba. „Chceme podpořit vědomé rozhodování zákazníků a ukázat jim, že vždy existuje možnost volby a že nabízíme produkty, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Součástí kampaně budou také speciální kampaňové tašky z biobavlny s certifikací fair trade. Jejich předností je hlavně rozložitelnost v přírodě,“ přibližuje cíle projektu manažer komunikace Jiří Peroutka. Tašky ponesou motivy zvířat, která budou celou kampaň provázet.
Nejlepší řešení se stále hledá
Plast, textil, papír, nebo něco jiného? Podle Soni Jonášové, ředitelky Institutu cirkulární ekonomiky, nelze kývnout jednoznačně ani na jedno. Záleží vždy na analýze celého životního cyklu, tedy z čeho a kde se taška vyrábí a jak je bytelná, aby ji bylo možné použít vícekrát. „Nejlepší je skutečně motivovat zákazníky k tomu, aby se vrátili k vlastním obalům. Nedoporučuji určitě ty biologicky rozložitelné, to je slepá cesta, neboť téměř žádné se v kompostu normálně nerozkládají, aniž by za sebou nechaly sice malé, ale přesto stále měřitelné mikroplasty,“ dodává.
Právě biodegradabilita se zdála ještě před několika lety jako sázka na správný směr. Nedávný britský výzkum ale ukázal, že se rozložitelné tašky zkrátka nerozkládají. „Biodegradabilita či složení plastu z obnovitelných zdrojů nemusí automaticky znamenat, že jsou šetrnější k životnímu prostředí. Aby se materiál rozložil, musí pro to mít zajištěny optimální podmínky, jako jsou přesně definovaná teplota, vlhkost, výskyt potřebných mikroorganismů i doba působení. Pokud není daný plast vystaven těmto podmínkám, buď se nerozkládá vůbec, nebo je proces velmi pomalý a může trvat několik let,“ vysvětluje Petr Šikýř. Podle různých studií a výzkumů existuje více než tři sta typů bioplastů a pro běžného spotřebitele je naprosto nereálné se v nich orientovat.
Ať už se tedy rozhodnete nabídnout svým zákazníkům jakékoliv řešení pro odnos nákupů, nezapomeňte, že hlavní složkou budoucího úspěchu je informovaný zákazník. A buďte připraveni i na to, že se časem může objevit zase jiná studie, která ty současné převálcuje a vyzdvihne úplně jiná řešení. Technologie jdou v tomto smyslu kupředu a v budoucnu se pravděpodobně objeví ještě přijatelnější varianta pro životní prostředí, obchod i zákazníka. V příštím dílu seriálu o udržitelnosti se zaměříme na to, zda by k úspěšnému ekologičtějšímu chování tuzemské populace a trvalé udržitelnosti mohlo více pomoci zavedení systému zálohování PET lahví a plechovek.
Názor odborníka:
„Startujeme edukační kampaň pro zákazníky.“
Kampaň jsme připravovali několik měsíců a poběží v našich 2600 prodejnách po celé České republice. Inspirovali jsme se úspěšnými příklady od jiných družstev v Evropě, třeba kolegové ze španělských družstev Eroski mají na kontě ocenění nejekologičtějšího obchodníka. Během kampaně budeme zákazníkům vysvětlovat smysl správného třídění, ochranu přírody a potřebu opakovaného využívání odnosných tašek nejprve na nákupy a na konci jejich životnosti ke správnému vytřídění odpadů. Právě problém tašek můžeme jako prodejce velmi ovlivnit.
Lukáš Němčík, head of marketing & development, Skupina Coop
Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz
Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 6-7/2019.
