Podle poslední zprávy o trhu s biopotravinami, kterou zpracovává Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) vždy v prvním čtvrtletí nového roku, se ukazuje, že se jim v tuzemsku začíná dařit. Z Ministerstva zemědělství ČR (MZe ČR) také zaznívá, že zemědělství musí přejít od kvantity ke kvalitě a spotřebitelé stále častěji nahlížejí na své nákupní mise optikou udržitelnosti a smysluplnosti. Blýská se biopotravinám na lepší časy?
Jak dopadl rok 2018, se dozvíme až letos v dubnu. Informace z trhu ale dávají tušit, že to bude opět rok dobrý. Jen za rok 2017 utratili podle zprávy ÚZEI čeští spotřebitelé za biopotraviny 3,33 mld. korun a od roku 2008 vzrostla jejich domácí spotřeba skoro o třetinu (30,5 %).
Tržby se přiblížily ke dvěma miliardám
Změna životního stylu, vyšší zájem o složení potravin, vnímání biopotravin jako těch s vyšší kvalitou – to jsou faktory, které podle společnosti Nielsen ovlivňují rostoucí oblibu biopotravin. Tržby za ně se v posledním roce (9/18–8/19) podle maloobchodního auditu této firmy přiblížily k hranici dvou miliard (1,8 mld. Kč). Audit zahrnuje maloobchodní prodejny s potravinami a smíšeným zbožím a také drogerie (bez Makra). „V porovnání s předchozím obdobím došlo k výraznému nárůstu, téměř o pětinu, přesně o 19,3 procenta,“ upozorňuje konzultantka společnosti Lucia Dargajová. Celkově podle ní platí, že biosegment roste rychleji než celý koš potravinářských kategorií (bez fresh potravin a tvrdého alkoholu), ačkoli stále z celkového obratu potravinářského košíku představuje jen 1,04 %.
Pokud se podíváme blíže na nejvýznamnější biosegmenty za poslední rok, nepřekvapí, že je to především dětská hotová výživa s ročními tržbami na úrovni 255 milionů korun. „Druhou kategorií je čerstvé mléko, které generuje zhruba o polovinu nižší tržby,“ říká Lucia Dargajová. Bio kuchyňské oleje pak představují 107 milionů korun. Na základě podílu biosegmentu na obratu celé kategorie (s obratem za bio vyšším než 40 milionů korun) jsou nejvýznamnější kategorií trvanlivá rostlinná mléka (33 %), dvojkou je dětská suchá strava (32 %) a trojkou pak dětská hotová výživa (22 %).
Zájem je součástí změny myšlení
Podle Martina Hutaře, spolumajitele obchodní společnosti Pro-Bio, jež patří k největším výrobcům biopotravin v tuzemsku, stojí za rostoucím zájmem a zlepšením odbytu biopotravin celkově alarmující stav životního prostředí: „Problémy se včelami, hmyzem, úbytek ptáků, kontaminace vod pesticidy, sucho, eroze půdy a zamoření plasty, to všechno si lidé začínají uvědomovat a reagují. Ta reakce jde odspodu. Ukázala to i odezva laické veřejnosti na použití rodenticidů na hraboše během loňského léta. Ministr zemědělství si jako potravinář uvědomuje, že zákazník je pro potravináře i zemědělce velmi důležitý. Věřím, že podpora přijde od zákazníků a obchodníci ji vyslyší.“ Chválí také aktivity některých řetězců, které otevřeně podporují bioprodukci a rozjíždějí projekty na podporu lokálních biozemědělců, jak to třeba loni udělala společnost Albert Česká republika. „Podle mě je to logický vývoj a reakce na kvalitu. Lidé již více vnímají souvislosti a uvědomují si, že nejde jenom o kvalitu zdraví, ale že zbytečná je také doprava potravin přes půl planety a produkce zbytečných obalů,“ míní Martin Hutař.
Za biopotravinami míří zákazník do řetězců
Nejvíce biopotravin Češi nakoupili v roce 2017 v maloobchodních řetězcích, kde za ně utratili 1,4 mld. korun (40,5 %), druhé místo si v prodeji biopotravin drží drogerie (583 mil. korun, což představuje 17,5% tržní podíl) a třetí příčka patří e-shopům, které s částkou 469 mil. korun představují podíl 14,1 %.
„Farmáři, kteří prodávají v podstatě ze dvora, mají bezproblémový odbyt a jejich zákazníci také akceptují vyšší cenu za biopotraviny. Zákazník v supermarketu je ale jiný, očekává nižší cenu. Tady musí spolupracovat všichni, celý sektor, stát i obchodníci, a využívat marketing a klasické nástroje pro reklamu,“ vysvětluje Martin Hutař. Malé kamenné obchody jsou na tom podle něj lépe, ovšem konkurovat supermarketům není jednoduché: „Určitě jsou ale schopni si najít cestu, jak dělat obchod jinak a mít věrné zákazníky díky osobnímu přístupu, přímému kontaktu, času, který jim věnují, i osvětě, kterou jim poskytují.“
Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin je ale stále zanedbatelný, v roce 2017 činil 1,17 % a průměrná roční útrata vzrostla na 314 korun na obyvatele. Zájem ovšem určitě viditelně roste. „Je to vidět i na kampaních supermarketů, které biopotravinám věnují stále větší pozornost a rozšiřují sortiment,“ říká tiskový mluvčí MZe ČR Vojtěch Bílý. Zájem samozřejmě evidují také hlavně na „počátku“ – rok od roku stoupají registrace nových výrobců potravin v ekologickém režimu. Na začátku roku (2. 1.) bylo v registru evidováno 5817 ekologických subjektů, z toho výrobců biopotravin je 822, zatímco ke konci roku 2011 jich bylo jen 450. Jen od června roku 2019 přibylo v systému 21 nových výrobců.
Biopotraviny z dovozu tvořily v roce 2017 téměř polovinu (46 %) maloobchodního obratu, po zahrnutí objemu dovozu prostřednictvím distributorů a subjektů, kde je výrobce současně distributorem potravin, je podíl biopotravin z dovozu dokonce 57%. A podle Vojtěcha Bílého velmi podobná čísla očekává zemědělský resort i za rok 2018 a 2019.
Retaileři rozšiřují sortiment i podporu produkce
„Češi se více zajímají o to, co jedí a jaký to má vliv na jejich zdraví a přírodu kolem,“ říká Petr Pavlík, viceprezident komerčního, marketingového a merchandisingového oddělení společnosti Albert Česká republika. Tento retailer se rozhodl pro intenzivnější spolupráci s lokálními biododavateli a aktivně chce podpořit i ty producenty, kteří se na přeměnu z konvenčního na ekologické zemědělství chystají. Pro začátek chtějí pomoci farmám na zhruba sto hektarech půdy a dodavatele podpoří garancí odběru jejich produkce po dobu nutnou ke změně, což je v závislosti na pěstovaných plodinách otázkou dvou až tří let. Albert má zájem o celou řadu biopotravin, po kterých eviduje vyšší poptávku. Podle manažerky nákupu sortimentu ovoce a zeleniny Slavomíry Havlínové je to třeba bioovoce, kde meziročně vzrostl objem prodeje o stovky procent.
Biosortiment ale rozšiřují i diskonty. Například Penny Market postupně rozšiřuje nabídku a nabízí ji už v každé ze svých 380 prodejen. Jde hlavně o sortiment mléčných výrobků, pečiva, ale také džusů, těstovin, cukrovinek, vína i kávy. „Mezi nejoblíbenější patří především Bio jogurty Hollandia, Selský a mix, tvaroh s jogurtem Matylda, eidam Matylda nebo také Bio máslo Milko,“ konkretizuje vedoucí nákupu Marek Doležal. Zájem je rovněž o ovesné vločky, čaje, zeleninové bujony, ale i kečup a nechybí ani dětská výživa. Meziroční srovnání zatím Penny Market odhadnout nemůže. Tiskový mluvčí Tomáš Kubík to vysvětluje tím, že kompletní sortiment v biokvalitě je v regálech obchodů poměrně krátkou dobu. „Z hlediska obratu je to stále relativně malá kategorie, ale výrazně narůstá,“ dodává. Zákazníkům na prodejní ploše pomáhá ke snadné orientaci v sortimentu také umístění biopotravin ve zvláštním regále.
Na speciální vystavení bioproduktů sází i společnost Tesco Stores ČR, která moduly umísťuje v oddělení čerstvých a trvanlivých potravin pod značkou Tesco Bio a Tesco Organic, přičemž více než třetina produktů Tesco Organic pochází od českých dodavatelů a pěstitelů. Jen za letní období roku 2019 vzrostl prodej biopotravin a výrobků této značky v průměru o třetinu. Privátní značka tvořila v nákupním košíku téměř polovinu z celkového prodeje bioproduktů. Mezi nejoblíbenější patří Tesco Organic slané tyčinky, preclíky a celozrnné špagety. Podle manažerky pro vývoj nových produktů zdravé výživy Andrey Votýpkové tomu přispívá i fakt, že potraviny jsou cenově dostupné. A to je v nabídce supermarketů rozhodující.
Chce to větší osvětu
Největší konkurenci biopotravinám představují podle odborníků konvenční produkty nesoucí značení farmářské, natural, zdravé, přírodní a podobně. „Nepoučený zákazník to velmi jednoduše zamění s bioprodukty, neví, jak to odlišit,“ vysvětluje tuzemský nešvar Martin Hutař. Přitom právě biopotraviny považuje za potraviny budoucnosti: „Ekologické zemědělství ve spojení s politickými a hospodářskými opatřeními jsou jedinou cestou do budoucna.“
Podobně to vidí také Tomáš Zídek, odborník na ekologické zemědělství a jednatel společnosti Biozelenina Olešná, který společně s firmou EY připravil studii o ekologickém zemědělství pro řetězec Albert: „Ekologické hospodaření přináší zvýšení biodiverzity do krajiny, vyšší podíl přirozených biotopů, o polovinu více volně žijících organismů a například také zpěvného ptactva. Představuje samozřejmě rovněž benefity pro lidské zdraví.“ A to je cesta, kterou by si zákazníci měli uvědomit.
Jenže i když poptávka roste a v nákupním košíku končí bioprodukty častěji než dřív, informovanost o benefitech ekologického zemědělství, způsobech produkce a systému značení a také kontroly nejsou dostatečné. „Lidé ten proces neznají, nevědí, že se zemědělec musí přihlásit k systému dobrovolně, zaplatit si státem pověřenou kontrolu a pustit kontrolora do všech procesů ve firmě. Pokud udělá nějakou chybu nebo dokonce podvod, přijde o dotace a čelí trestnímu oznámení. Neznám jiný zákon a systém, který zemědělci a potravináři takto dodržují,“ dokládá Martin Hutař. Značka bio je tak podle něj díky přísné kontrole jasnou zárukou ekologického chování zemědělců a přesně tak by to měli vnímat i obchodníci a zákazníci. MZe ČR a Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) chystají pro větší osvětu pokračování loňské propagační kampaně, která vzdělává spotřebitele o správném rozpoznávání biopotravin a znalosti správného označení. „Půjde v ní ale také o environmentální přínosy ekologické produkce jako celku. Kampaň by měla být spuštěna začátkem roku 2020,“ přibližuje plány Vojtěch Bílý.
Na místě je i podpora odbytu
Podle Martina Hutaře dává kromě podpory zemědělců ve formě dotací smysl podpořit také odbyt: „Třeba ve Vídni mají státní organizace povinnost vařit z určité části z bioproduktů. Umím si představit podobný scénář i u nás. Vaří školky, školy, nemocnice, porodnice… Kde jinde by se mělo začít vařit zdravě a plnohodnotně než právě tady?“ I jeho společnost úzce spolupracuje s pekaři a restauracemi, ale je to běh na dlouhou trať. Také pekaři a kuchaři si totiž musí zvyknout na to, že biosuroviny mají trochu jiná specifika než ty konvenční. „Musí pochopit, že plodiny z polí bez chemie se chovají trochu jinak. Například při výrobě kvasu v pekařství jsou biomouky velmi živé, silné, v biologických pekařských procesech jim nebrání žádná rezidua,“ vysvětluje Martin Hutař.
Podpora odbytu podle něj pomůže zlepšovat ekonomiku biofarem a tím i snižování cen bioprodukce. Pro řadu spotřebitelů je totiž cena stále zásadním faktorem. Z výzkumu společnosti Median z 1. a 2. kvartálu roku 2019 vyplývá, že 53,1 % respondentů není ochotno platit za biopotraviny víc, jen necelá pětina (18,3 %) je přesvědčena, že to má smysl. Příležitostně ale bioprodukci dávají zákazníci zelenou, třeba bioovoce a biozeleninu si v posledním roce koupila třetina (32,5 %) respondentů, přednost bio mléčným výrobkům dalo 31,8 % dotázaných. Biomaso si příležitostně koupila čtvrtina (25,5 %) dotázaných a čtvrtina respondentů si příležitostně nakoupí i jiné bioprodukty.
Názory odborníků:
„Obchodníci i zákazníci mohou biopotravinám věřit.“
Je strašně důležité, aby obchodníci i zákazníci pochopili, že logo Bio, ať už je to zebra nebo lístek, jsou značky, kterým lze věřit, aniž by se člověk musel stát odborníkem na potraviny a zákony s nimi souvisejícími. Měli by vědět, že biopotraviny rovná se žádné zbytky zemědělské chemie ani nesmyslná éčka, a že má tedy jejich podpora smysl.
Martin Hutař, spolumajitel, Pro-Bio
„Biopotraviny rostou rychleji.“
Celkově platí, že biosegment roste rychleji než celý koš potravinářských kategorií, bez fresh potravin a tvrdého alkoholu. Ale tvoří jen 1,04 procenta z celkového obratu potravinářského koše. Navíc se jeho podíl zvýšil hlavně v posledním roce.
Lucia Dargajová, client consultant, Nielsen
Data:
5,7 mld. Kč
byl celkový obrat s biopotravinami uskutečněný českými subjekty v roce 2017 (včetně exportu).
1,17 %
je podíl biopotravin na celkovém trhu s potravinami (60 % těchto potravin je z dovozu).
Zdroj: Ústav zemědělské ekonomiky a informací a Ministerstvo zemědělství ČR
Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz
Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 1/2020.
