Kritici dvojího metru obchodních řetězců, které prý v Česku prodávají potraviny nižší kvality než v západních státech, mají k ruce další argument. Test spotřebitelského sdružení dTest totiž potvrdil, že tato praxe platí zejména pro privátní značky. Pouze ve dvou z 27 výrobků uspěla česká varianta.
Koupí-li spotřebitel výrobky globálně známých značek u nás a jinde v Evropě, ve většině případů dostane podle dosavadních srovnávacích studií výrobek stejného složení a kvality.
Jinak je tomu v případě produktů prodávaných pod vlastní značkou. Sdružení dTest, které vydává stejnojmenný časopis, to doložilo na srovnání 27 stejných výrobků (například baleného pečiva, nápojů či jogurtů) v řetězcích Kaufland a Billa. Kromě složení uváděných na etiketách provedlo i chuťový test. A výsledky nejsou lichotivé – tuzemská nabídka je častěji méně kvalitní.
Nejhůře dopadly toustové chleby
„Čeští zástupci měli rezervy především v obsahu důležitých složek, jakými jsou například maso a ovoce. Vypozorovali jsme i to, že české výrobky deklarují více použitých přídatných látek,“ uvádí dTest.
Například české toustové chleby ve srovnání s německými obsahovaly navíc konzervant a značně netradiční sójovou či fazolovou mouku. U celozrnných toustových chlebů pak byl výrazný rozdíl i v podílu celozrnné mouky. V německém byl 59 %, v českém 19 %.
U toustové šunky Clever, kterou společnost Billa nabízí v Česku a Rakousku jako výrobek privátní značky v základní kvalitě, zase rakouská varianta obsahovala 91 % masa, zatímco česká jen 72 % a navíc si pomáhala zahušťovadly. Překvapivý je ale fakt, že v chuťovém srovnání (dTest připravil slepé senzorické srovnání vzorků a panel dobrovolníků popisoval, který z výrobků jim více chutná a proč) dopadly české výrobky často lépe, ačkoli kvalita byla horší.
Například německý vídeňský párek K-Classic, jenž nabízí společnost Kaufland, obsahoval oproti českému více masa (86 % versus 80 %), ale měl zároveň i nižší obsah tuku a proti tuzemskému byl méně šťavnatý, proto při ochutnávce skončil jako „horší“. „U jahodových jogurtů Clever od společnosti Billa zase bylo na první pohled vidět, že rakouský obsahuje více jahod, nicméně jeho výrazně sladká chuť způsobila, že většina zúčastněných označila český výrobek za lepší a lépe hodnotila jeho ‘jogurtovost’,“ popisuje sdružení.
Česká majonéza bodovala
Ne vše ale dopadlo špatně. Příkladem byla třeba majonéza Clever, u níž česká a německá varianta představuje klasický typ s 79 až 80 % oleje, zatímco rakouská obsahuje pouze 25 % tuku a zbytek „hmoty“ tvoří glukózový sirup, modifikované škroby a zahušťovadla, což se projevuje v šestinásobném obsahu cukru a sacharidů. “V porovnání deklarovaného obsahu vajec také vede český výrobek 5 % ku 4 %. Rakouská majonéza nikoho nenadchla ani při ochutnávce. Její chuť byla nevýrazná, prázdná a příliš se nelíbil ani její vodový vzhled,” dodává dTest.
Sdružení zároveň upozorňuje, že odlišnost potravin v jednotlivých státech je dána i rozdílnými národními předpisy. Evropská nařízení a směrnice upravují zejména bezpečnost potravin, jejich složení ale jen u části sortimentu – například u čokolád, džusů či medu. Naopak třeba masné a mléčné výrobky podléhají národní legislativě.
