V letošním roce dosahují disponibilní příjmy v České republice 82 miliárd eur. Kupní síla Čechů je nejvyšší za posledních deset let a kontinuálně rostě po období stagnace v letech 2011 až 2013. Ukázala to studie společnosti GfK Czech. Česká republika se v současnosti nachází na 26. místě z celkového počtu 42 zemí, kde se úroveň kupní síly sleduje. Nejbohatší je Praha (131 procent republikového průměru) a nejchudší Bruntál (82 procent).
Na vyspělé evropské země však růst kupní síly stále nestačí. V současnosti dosahuje úroveň kupní síly na obyvatele v České republice 56,8 % průměru Evropy. Dohnat vyspělejší evropské země se zřejmě v nejbližší budoucnosti nepodaří, v posledních sedmi letech kolísá index kupní síly České republiky podle momentální ekonomické situace mezi hodnotami 51–59 % evropského průměru.
Česká republika se v současnosti nachází na 26. místě z celkového počtu 42 zemí, kde se úroveň kupní síly sleduje. Česko je na tom stále o něco lépe než většina dalších zemí střední a východní Evropy, před Českou republikou je však tradičně Slovinsko, již druhým rokem také Slovensko a v letošním roce i Estonsko a Litva.
Úroveň kupní síly na obyvatele v Evropě
(index – % evropského průměru)
| Pořadí zemí 2016 | Index 2016 |
| 1. Lichtenštejnsko | 460.9 |
| 2. Švýcarsko | 309.4 |
| 3. Lucembursko | 221.2 |
| 4. Norsko | 204.0 |
| 5. Island | 177.5 |
| 21. Slovinsko | 75,2 |
| 23. Estonsko | 61,1 |
| 24. Slovensko | 59,9 |
| 26. Česká republika | 56,8 |
Praha a střední Čechy vedou, severní Morava a severozápadní Čechy zaostávají
Nejbohatší v Česku je Praha a střední Čechy. Naopak, nejnižší kupní síla je v severozápadních Čechách a severní Moravě. Nejslabšími okresy jsou Bruntál, Jeseník, Děčín, Teplice a Chomutov.
V průběhu posledních šesti let se zřetelně vyprofilovaly oblasti, které z hlediska kupní síly výrazně posílily, jedná se především o oblasti Plzeňského regionu, vybrané oblasti středních Čech (zejména okresy Kolín, Kutná hora, Nymburk, Rakovník a Kladno) a jižní Morava, především Blanensko, Hodonínsko a Znojemsko. Na druhé straně se v posledních sedmi letech jako stagnující ukazuje většina okresů jižních Čech, severozápadní Čechy a severní Morava.
Praha zůstává s výrazným náskokem nejbohatším krajem i městem co do úrovně kupní síly na obyvatele, nicméně její index oproti průměru ČR v posledních sedmi letech o jedno procento poklesl (z 132,3 % na 131,3 % českého průměru).
V rámci jednotlivých kategorií měst mají v průměru nejvyšší index kupní síly krajská města (114,9 %), nejnižší malá městečka od jednoho do pěti tisíc obyvatel (92,9 %). Meziročně index kupní síly krajských měst mírně poklesl (o 0,2%) a naopak vzrostl index kupní síly nejmenších obcí pod jeden tisíc obyvatel (0 0,7 %), což lze přikládat vlivu stěhování původně městských obyvatel do malých obcí.
Okresy s nejvyšší a nejnižší úrovní kupní síly na obyvatele v roce 2016
(index – % republikového průměru)
| Hodnota indexu (ČR = 100,0) | |
| 1. Praha | 131,3 |
| 2. Praha-západ | 118,0 |
| 3. Praha-východ | 116,6 |
| ……… | |
| 75. Děčín | 84,2 |
| 76. Jeseník | 83,6 |
| 77. Bruntál | 82,0 |
Města nad 10 tisíc obyvatel s nejvyšším nárůstem kupní síly vůči průměru ČR v letech 2016–2011
(index na obyvatele – % republikového průměru)
| Hodnota indexu (ČR = 100,0) | |
| Kladno | 10,6 |
| Blansko | 10,2 |
| Kutná Hora | 7,9 |
| Hodonín | 7,7 |
| Veselí nad Moravou | 7,4 |
