Skutečnosti, že ne všechny potraviny, které se z nějakých důvodů nedají v běžné maloobchodní síti nabízet, je nutné hned zlikvidovat, dokázali využít někteří obchodníci. Už deset let tak mohou spotřebitelé v řadě měst včetně Prahy najít prodejny řetězce Levné potraviny, které nabízejí zboží za téměř „socialistické“ ceny. Odebírají totiž za pakatel produkty, které z nějakých důvodů musely být staženy z trhu, zdravotně i senzoricky jsou však nezávadné.
Hana Havriljaková, jednatelka společnosti Levné potraviny, v rozhovoru říká: „Neskupujeme jen zboží, kterému se blíží konec minimální trvanlivosti. Může jít i o zásoby z krachujícího obchodu nebo o zboží z havarovaného kamionu, které je v pořádku, jen obaly jsou trochu poničené. Také když výrobce mění etikety, dostaneme potraviny s předešlým obalem či označením za mnohem nižší cenu. Proto můžeme nabízet tak veliké slevy.“
Jak je dnes síť vašich obchodů rozsáhlá a jaký je o nákup v ní mezi zákazníky zájem? Přibývá jich, nebo naopak ubývá?
V současné době čítá naše prodejní síť zhruba patnáct vlastních obchodů po celé republice, máme ale i velkoobchod, jehož zákazníci nakupují levné zboží do svých vlastních provozoven. Zákazníků neustále přibývá a vzhledem k plánované expanzi do dalších měst předpokládám, že i do budoucna dále bude.
Jaký typ zákazníků u vás nakupuje? Jde především o důchodce a jiné nízkopříjmové skupiny, nebo vás navštěvují i lidé, na kterých je patrné, že by si mohli dovolit i dražší zboží?
Víceméně jste přesně vystihla, jaký typ zákazníků k nám chodí. V podstatě jsou zastoupeni všichni, jen bych řekla, že co prodejna, to jiný druh zákazníka. Jsou obchody, kam chodí spíše chudší skupiny obyvatel, matky samoživitelky či důchodci, a máme také obchody, kam jezdí nakupovat zákazníci v drahých automobilech a odjíždějí s plnými taškami…
O jaké zboží mají největší zájem?
Vzhledem k tomu, že portfolio výrobků v našich prodejnách je velmi široké, dá se říci, že každý zákazník najde přesně to, co potřebuje. Obecně lze ale pozorovat, že největší poptávka je po uzeninách a mléčných výrobcích. Velkému zájmu se těší také drogistické zboží jako vlhčené ubrousky, aviváže, prací gely a podobné výrobky, stejně jako nápoje, zejména široké spektrum nápojů aloe vera. U řady produktů se přitom můžeme pochlubit výhradním zastoupením či vlastní privátní značkou a nově jsme do našeho sortimentu zavedli také bagety, saláty a pomazánky vlastní výroby.
Jak velký je v průměru rozdíl mezi cenami produktů v „normální“ prodejně a ve vaší síti?
Na tuto otázku se velmi těžko odpovídá, ale vcelku se dá říci, že rozdíl se pohybuje zhruba mezi třiceti až šedesáti procenty.
Od koho zboží odebíráte? Jde spíš o výrobce, nebo třeba i o velké prodejní řetězce, kterým zboží prostě zbylo?
S oběma typy dodavatelů spolupracujeme, i když v dnešní době se na nás obracejí spíše výrobci či distributoři. Řetězce se vesměs snaží „problémové“ zásoby odprodat během různých slevových akcí, ale občas se opravdu stane, že i ony nás osloví s nabídkou odkupu.
U vás se vždy prodá zboží opravdu všechno, nebo také někdy zbyde? Pokud ano, co s ním pak uděláte?
Samozřejmě, že se snažíme ztráty opravdu minimalizovat, ale i u nás se občas stane, že se nějaké zboží neprodá. V tomto případě putuje do spalovny k likvidaci.
Jídlem se ve světě stále plýtvá
To číslo se zdá téměř neuvěřitelné: podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) se ve světě ročně vyhodí nebo jinak znehodnotí 1,3 miliardy tun potravin. Největší podíl na tomto plýtvání mají USA, kde v průměru každý vyhodí ročně 760 kg jídla, ani Evropa se však nemá čím chlubit – podle odhadů FAO by potraviny, které zde přijdou každým rokem nazmar, mohly zachránit 200 milionů hladovějících.
Čísla:
40 %
českých spotřebitelů vyhazuje potraviny alespoň několikrát měsíčně.
7 %
Čechů vyhazuje potraviny dokonce několikrát týdně.
Nejčastěji vyhazovaná jídla v České republice (podle podílu těch, kteří je aspoň někdy vyhodili)
Ovoce a zelenina 57 %
Pečivo 50 %
Mléko a mléčné výrobky 32 %
Hotová, tj. uvařená nebo jinak připravená jídla 30 %
Maso a masné výrobky, ryby 17 %
Obiloviny, těstoviny, luštěniny 3 %
Zdroj: Ipsos, konference Food Waste, září 2015
Jana Dulíková, zboziaprodej@atoz.cz
