I menší obchodníci museli za zařízení potřebné pro elektronickou evidenci tržeb zaplatit minimálně dvacet tisíc korun, k tomu je nutno přičíst dalších nejméně deset tisíc ročně za různé poplatky. Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) proto od státu požaduje náhradu těchto nákladů, kterými by podle představ tradičních obchodníků mohla být větší sleva na dani či daňový bonus.
AČTO poslala ministrovi financí dopis, ve kterém ho vyzývá k jednání. Požadavek tradičních obchodníků má být v souladu s koaliční smlouvou současné vlády, která deklarovala, že „všechna opatření budou založena na principu, že náklady na jejich implementaci ponese prostřednictvím daňových odpočtů stát a ne podnikatelský subjekt“.
Asociace českého tradičního obchodu již v připomínkovém řízení k zákonu o elektronické evidenci tržeb žádala zvýšení navrhované kompenzace na vynaložené náklady na EET. Tou je v současnosti jednorázová sleva na dani z příjmu ve výši pěti tisíc korun. Tato částka je však podle AČTO zcela nedostatečná. „Vyhovující systém i pro menší prodejny rychloobrátkového zboží začíná na částce okolo dvacet tisíc korun a k tomu jsou další provozní náklady a poplatky, jako jsou náklady na registraci, proškolení personálu, respektive více kvalifikovaná pracovní síla, připojení k internetu a z toho plynoucí poplatky a rovněž poplatky za provozování softwaru. Jinými slovy, minimálně dalších deset tisíc ročně i pro tu nejmenší jednomístnou prodejnu nebo hospodu,“ říká Petr Morava, generální ředitel nákupní aliance ČEPOS a člen představenstva AČTO.
„Nabízíme diskuzi o konkrétní podobě uplatněného nároku, například náhrady pouze pro provozovny, které působí v obcích do tisíc nebo tisíc pět set obyvatel, což by zároveň pomohlo našemu prioritnímu snažení o zásadní podporu a udržení obchodní obslužnosti venkova. Další možností je omezit výši nároku či zrušit nárok dle výše dosaženého maloobchodního obratu, například za šest měsíců,“ vysvětluje Zdeněk Juračka, předseda AČTO, která má v současnosti devatenáct členů z řad českých maloobchodních sítí i českých výrobců potravin a reprezentuje na sedm tisíc prodejen, což představuje asi čtvrtinový podíl na trhu s potravinami.
Nárok by se vztahoval vždy na jedno pokladní místo (tedy ne na provozovnu či živnostníka), a to jako srážka z daně za rok 2017. „Možných variant řešení je určitě více, ale je potřeba začít jednat a dospět k reálnému zdůvodnitelnému návrhu. Je třeba také připomenout, že podnikatelům v oblasti pohostinství byla navíc poskytnuta pomoc prostřednictvím snížení DPH na stravovací služby. Jistou formu podpory by si tak zasloužily i malé prodejny, z velké části zajišťující obchodní obslužnost venkova,“ dodává Zdeněk Juračka.
Druhá vlna zavedení EET začala v březnu, týká se malo- a velkoobchodníků.
