Malé a středně velké obchody s potravinami pomalu mizí, podle dat společnosti Nielsen se počet prodejen s rozlohou do čtyři sta metrů čtverečních za posledních šestnáct let snížil o více než sedm tisíc. Na začátku tisíciletí v Česku existovalo přes dvacet tisíc malých prodejen a samoobsluh. „Pod nejvýraznější ztráty se podepsaly nejmenší prodejny s plochou do padesáti metrů, které s aktuálním počtem 6 223 tvoří nejpočetnější část tradičních obchodů a meziročně zaznamenaly úbytek o šest procent,“ uvedl Lubomír Mechura ze společnosti Nielsen.
Podle předsedy Družstva CBA CZ, Romana Mazáka, za tím stojí nedostatečná podpora ze strany státu. „I když se zákazníci vracejí ze supermarketů zpět k nákupům na vesnici, český maloobchod je v posledních letech v krizi. Může za to podporování zahraničních řetězců státem, mnohdy nesmyslné a nadbytečné legislativní požadavky, vysoké zdanění mezd či skokové zvyšování minimální mzdy. Obchod poškozuje také absence ochrany českých distributorů před agresivními obchodními praktikami nadnárodních výrobců,“ uvedl Roman Mazák.
Situace je kritická, hledá se řešení
Potravinová obslužnost venkova je téma, které dlouhodobě řeší Svaz českých a moravských spotřebních družstev (SČMSD) ve spolupráci s Asociací českého tradičního obchodu (AČTO). Právě družstva mají o situaci na trhu detailní přehled, a to díky rozsáhlé síti prodejen spotřebních družstev v České republice. „Situace je velmi špatná, malé prodejny není možné provozovat z ekonomického hlediska, družstva je dlouhodobě dotují a jsou ve fázi, kdy již taková podpora není možná,“ řekl Pavel Březina, předseda představenstva SČMSD. Ohroženy jsou především obce pod tisíc obyvatel, situace je kritická v obcích pod pět set obyvatel.
Chlapi mají hospodu a ženský obchod
„Obcí do tisíc obyvatel je 4 872 a žije v nich 1,8 milionů obyvatel, to je téměř dvacet procent populace České republiky,“ uvedl Miloslav Hlavsa, ředitel Konzumu obchodního družstva v Ústí nad Orlicí. Upozornil na fakt, že provozování prodejen na vesnicích nemá jen charakter potravinové obslužnosti převážně pro seniory či matky s dětmi, ale má i sociální rozměr. Obchod bývá místem setkávání občanů, podporuje místní zaměstnanost přímou i nepřímou v podobě prodeje regionálních potravin a místních zemědělských produktů a představuje třeba i ekologické hledisko (zboží putuje za zákazníky a ne naopak). „Správná česká vesnice by měla mít kostel, obchod a hospodu,“ řekl Miloslav Hlavsa. Dodal, že jestli toto nedokážeme zachovat, ztratíme naši tradiční kulturu života.
AČTO navrhuje transparentní systém podpory
Družstva společně hledají cestu, jak obchody na vesnicích udržet, zachovat jejich smysl a život v menších obcích. „Jde o to vytvořit transparentní systém, ve kterém bude provozování těchto nevýdělečných obchodů posuzováno jako veřejně prospěšná služba, která si také zaslouží veřejnou podporu,“ uvedl Miloslav Hlavsa. K sociálnímu dialogu k problematice služeb na venkově se zaměřením na obchodní obslužnost byly přizvání jednotliví zástupci družstev, starostů, zástupců krajů i ministerstev. Nemáme rádi dotace, shodli se všichni přítomní. Druhým dechem ale dodávají, že obchod v malých obcích už není podnikáním, ale veřejnou službou občanům, které si nějakou formu podpory zaslouží. Nebo zanikne. Dlužno říci, že téma obchodu jako veřejné služby a podpory ze strany obcí, krajů či státu je tématem značně ožehavým a ne všechny strany se do jeho řešení chtějí aktivně zapojit. Mezi pozvanými hosty, jenž debatovali nad budoucností potravinové obslužnosti v malých obcích, tak například zcela chyběli zástupci krajů.
Více o této problematice si přečtete v srpnovém čísle časopisu Zboží&Prodej.
Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz
