S ohledem na aktuální prázdninový poločas si nedělám velké ambice o množství čtenářů tohoto příspěvku, a tak cítím příležitost být více provokativní než obvykle, aniž bych to následně schytal ve velkém. Dále nemám pocit, že bych v tuto chvíli, kdy teploměr atakuje 35 °C a řada z vás leží někde u vody, měl otevírat „těžká” témata. Pojďme si tedy spolu popovídat o něčem lehčím, aktuálním a zároveň pro každého relevantním. Pojďme si popovídat o pracovním volnu, ať už tomu říkáme dovolená nebo jen dočasné přerušení osobní účasti na pracovně-podnikatelských projektech.

Podívejme se na dovolenou nejdříve z pohledu naší ekonomiky. Asi nikoho nepřekvapí, když vám sdělím, že naše lenošení negativně ovlivňuje ekonomický růst. Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Roklen, loni na konci prázdnin pro ekonomický deník E15 popsal, jak za červencovým propadem výkonu českého průmyslu stojí právě dovolené, respektive jejich posun ze srpna do července. Nepochybuji, že naše ekonomika pozná, zda se vyrábí a poskytují služby takříkajíc naplno, nebo na půl plynu, a také mi je jasné, že turismus není naším hlavním ekonomickým odvětvím. Vím, že každý extra státní svátek v kalendáři sráží HDP o cca 13 miliard korun. Tato fakta nepodceňuji, ale na druhou stranu si říkám, že nic není jen černobílé. Pod vlivem jiného ekonoma, Tomáše Sedláčka, si myslím, že neustálý růst nás nespasí, a tak proč se tolik stresovat. Zároveň věřím, že odpočinutá pracovní síla je výkonnější než ta přepracovaná. Aspoň u mě to takto funguje na sto procent. Takže si vlastně volnem zvyšujeme náš budoucí výkon, a tím pokles během dovolené skvěle kompenzujeme. Z tohoto pohledu při popíjení Cuba Libre v San Marinu mít špatné svědomí nemusíme.

Zajímavé je také vidět svět očima mileniálů, nové generace, která nedávno vstoupila na pracovní trh. Volno, respektive rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, považují za něco tak samozřejmého, jako jsou voda nebo vzduch. Záleží jim nejenom na dostatku volného času, ale tento konkrétní bod z mého úhlu pozorování považují za jeden z nejdůležitějších. Pro generaci Y, jak se jim také říká, není týden na pláži v Chorvatsku tím největším lákadlem. Nejde jen o to Chorvatsko, ale hlavně o délku volna. Pouštějí se dále, poznávají druhou stranu naší zeměkoule jako nikdo z nás kdykoliv předtím a na to potřebují mnohem více času. Vyjednávají si proto se svými zaměstnavateli delší placená či neplacená volna. Mnohdy preferují před klasickým zaměstnáním freelencerovský styl života, během kterého každý úspěšně zakončený projekt bývá vystřídán dlouhou výpravou za poznáním. Musím zdůraznit, že to neznamená, že si neváží své práce, spíše naopak, mnohdy ji milují, i protože jim umožňuje plnit si své sny. Když jsou v práci, pracují. Řeknu vám, máme se od nich minimálně v tomto ohledu co učit.

Během svého působení v temporary staffing branži jsem byl velice překvapen extrémní popularitou agenturního zaměstnávání v Holandsku, páté nejsilnější ekonomice v EU. Ale to jen do doby, než mi kolega z této země vysvětlil, že tento sedmnáctimilionový národ miluje jakékoliv formy flexibilního zaměstnávání, včetně práce na částečný úvazek, která představuje více než jednu třetinu všech pracovních míst. A to hlavně kvůli vyznávání obdobných hodnot, jako výše zmiňovaná generace Y. Kdo zná Holanďany, určitě potvrdí, že v užívání si života patří mezi světovou elitu, ale to stejné platí i o jejich produktivitě práce. I od nich si musíme vzít příklad.

Je skvělé, že si začínáme uvědomovat, že vzít si volno není jen rizikovým obdobím, během kterého nemáme v práci věci pod kontrolou nebo otevíráme prostor pro přípravu puče svých kolegů na naši osobu, ale je to hlavně čas, který můžeme strávit se svými blízkými při plnění si svých snů, což nám dává osobní vyrovnanost, pocit štěstí a radosti ze života. A v samém důsledku i radost ze samotné práce. Je to bezesporu známka vyzrávání naší ekonomiky. Máme se dobře, zcela jistě nejlépe, jak jsme se kdy měli. Pozitivní zprávou také je, že se zaměstnavatelé touto oblastí začínají chtě nechtě zabývat. Co jim také zbývá, když je na trhu o schopné lidi čím dále větší rvačka. Naše úroveň nezaměstnanosti je nejnižší v celé EU. V tomto ohledu opravdu aktuálně nemáme konkurenci.

Na trhu je také čím dál větší poptávka po lidech s novými znalostmi, které firmám pomáhají nastartovat zásadní inovační procesy, které souvisí s Průmyslem 4.0 a které nemají v historii obdoby a jejich nositelé jsou právě mladí lidé. Firmy se cíleně mění a stávají se pro své zaměstnance více „user friendly”. A začínají do těchto změn výrazně investovat. Možná, že ještě ne dnes, ale už brzy se workoholik, který střádá dny své nevybrané dovolené, stane nežádoucím podivínem. A my, kteří si uvědomujeme, že práce není vše, se staneme de facto poptávanou a oblíbenou skupinou. A to jsou přece skvělé vyhlídky. Užívejte si proto své dovolené plnými doušky!