Ústavní soud nevyhověl žádosti 41 poslanců bývalého parlamentu, aby zrušil zákon o elektronické evidenci tržeb jako celek. Některá ustanovení právní normy však škrtnul. Ústavní soudci vyjmuli část, podle které podléhají elektronické evidenci tržeb i platby, které se uskutečnily bezhotovostním převodem. Nebude tak již nutné evidovat platby v e-shopech a kamenných obchodech, pokud jsou provedeny kartou. Na účtenkách podnikatelů, kteří podnikají jako fyzické osoby, se již nebudou objevovat jejich rodná čísla. Soud rovněž pozastavil začátek třetí a čtvrté etapy elektronické evidence tržeb, které se měly týkat farmářských trhů či řemeslníků. Samotnou elektronickou evidenci tržeb ale Ústavní soud nespochybnil, zákon o EET je podle jeho vyjádření v souladu s ústavou.
Ústavní soud odložil začátek posledních dvou etap elektronické evidence tržeb kvůli tomu, že zákon dostatečně nezvážil dopad na podnikatele, kterých se měl týkat. Třetí vlna se měla od března příštího roku vztahovat například na stánkový prodej občerstvení bez stolů a židlí, farmářské trhy a služby advokátů či lékařů. Od června 2018 se k nim měli připojit také někteří řemeslníci.
Kvůli rozhodnutí Ústavního soudu budou muset poslanci znovu rozhodovat o tom, jaké skupiny podnikatelů a odkdy se do systému zapojí. „Vzhledem k rozsáhlosti změn, které bude nutné v návaznosti na dnešní rozhodnutí legislativně upravit, vnímáme odložení náběhu třetí a čtvrté fáze evidence tržeb jako jediné možné,“ vyjádřilo se k rozhodnutí Ústavního soudu ministerstvo financí. Nový zákon by měl být připravený do dvou měsíců.
Rozhodnutí soudu se nelíbí poskytovatelům pokladních systémů. „Považujeme to za velmi nešťastné a komplikované. Dojde k výraznému pokřivení trhu, kdy jedna skupina podnikatelů bude mít nadále povinnost evidovat tržby, zatímco druhá nikoliv. Tím se popírá základní smysl EET. Velmi negativně pak toto rozhodnutí dopadne na poskytovatele pokladních systémů. Na takovou variantu nikdo není a nemohl být připraven, naopak vše směřujeme k přípravě na třetí a čtvrtou vlnu. Například veškerý hardware se musí objednávat dlouho dopředu, v tuto chvíli tedy na skladech poskytovatelů leží tisíce pokladen, tiskáren a podobně. Zrušit třetí vlnu dva a půl měsíce před jejím spuštěním, to je těžká rána pro všechny poskytovatele pokladních systémů,“ vyjádřil se provozní ředitel společnosti KASAmax Martin Laštovica.
Jak upozornil, do dalších vln elektronické evidence tržeb se měly zapojit stovky tisíc dalších subjektů, a ne všichni nechávali přípravy na poslední chvíli. „Tisíce a možná desítky tisíc podnikatelů a zástupců různých profesí se na třetí a čtvrtou vlnu EET už připravily nebo připravují. Náklady, které už tito lidé a společnosti vynaložili, jim nikdo nevrátí. Předpokládám proto, že budou následovat žaloby na stát, který bude čelit náhradám těchto škod. Mohou to být desítky či stovky milionů korun,“ myslí si Martin Laštovica.
EET se netýká bezhotovostních plateb
Ústavní soudci dále ze zákona vyjmuli část, podle které podléhají elektronické evidenci tržeb i platby, které se uskutečnily bezhotovostním převodem. Od března příštího roku tak nebudou muset internetové obchody odesílat do systému EET informace o platbách provedených bezhotovostně, tedy například prostřednictvím platebních karet. To se týká i kamenných obchodů, pokud zákazník zaplatí kartou.
V případě e-shopů je totiž možné dohledat i jiným způsobem, že se platba uskutečnila. „Účelem zákona je lepší dohledatelnost hotovostních i jim obdobných plateb. Tržby plynoucí z bezhotovostních převodů jsou však poměrně dobře dohledatelné, a není tedy dostatečně silný a legitimní zájem státu na jejich plošné evidenci,“ zdůvodnil ústavní soudce Josef Fiala. „Pro poplatníky z toho nevyplývá nutnost své IT systémy měnit, neboť jim nic nebrání i nadále evidovat i tyto platby a zákazníkům vydávat účtenky,“ vyhlásilo ministerstvo financí.
Asociace pro elektronickou komerci (APEK) rozhodnutí soudu vítá, současně ale upozorňuje, že e-shopy v souvislosti s EET musely investovat nemalé prostředky na technická řešení. „Již v minulosti jsme upozorňovali, že povinnost evidovat platby kartou či prostřednictvím dalších on-line platebních metod je nadbytečná. Naše snaha na úpravu zákona však letos v lednu narazila na zamítnutí Poslaneckou sněmovnou,“ říká výkonný ředitel APEK Jan Vetyška. „Rozhodnutí Ústavního soudu přišlo o dost později, než by bylo třeba. Internetové obchody, provozovatelé on-line platebních metod i jejich dodavatelé investovali do příprav nemalé částky. Ty se teď svým způsobem ukazují být zbytečné,“ dodává Jan Vetyška.
Internetové obchody nyní budou pokračovat v evidenci do konce února 2018. Od 1. března 2018 by jim pak měla povinnost evidovat bezhotovostní platby odpadnout. Platby, které ale zákazníci provedou na výdejnách e-shopů v hotovosti, budou nadále do EET spadat.
Na účtenkách už nemusí být uvedeno daňové identifikační číslo
Dále Ústavní soud zrušil tu část zákona, která stanovuje povinnost uvádět na účtenkách daňové identifikační číslo poplatníka (DIČ), které v případě, že jde o fyzickou osobu, obsahuje jeho rodné číslo. Toto ustanovení bylo podle Ústavního soudu v rozporu s právem na ochranu osobních údajů.
„Povinnost zasílat DIČ do informačního systému správce daně nicméně nadále zůstává v platnosti, a funkčnost celého systému proto není nikterak ohrožena. Zároveň platí, že poplatníci, pro které uvádění DIČ na účtence nepředstavuje problém anebo ti, kteří ho musí uvádět z titulu plátcovství DPH, nemusí nijak zasahovat do stávající podoby svých pokladních systémů,“ komentovalo ministerstvo financí.
AČTO: Rozhodnutí Ústavního soudu je potřeba respektovat
Poslanci se ve svém návrhu domáhali buď zrušení celého zákona o evidenci tržeb nebo některých jeho ustanovení. Zejména namítali, že při přijímání zákona o evidenci tržeb došlo k závažným procesním pochybením a také tvrdili, že některá zákonná ustanovení porušují základní práva. „Ústavní soud dospěl k závěru, že v procesu přijímání zákona o evidenci tržeb sice skutečně došlo k procedurálnímu pochybení, které však nedostáhlo intenzity protiústavnosti, a proto ke zrušení zákona z tohoto důvodu nepřistoupil,“ zdůvodnil soudce Josef Fiala.
„Rozhodnutí Ústavního soudu je potřeba respektovat. Ustanovení zákona, která byla zrušena, by neměla mít zásadní dopad na český trh. Jako obchodníci považujeme za důležité, že zákon jako celek nebyl zrušen a jeho klíčová ustanovení platí,“ řekl k nálezu Ústavního soudu Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu.
EET začala platit 1. prosince 2016, první vlna se týkala restaurací a ubytovacích zařízení. Od letošního března je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
Foto: jaknatrzby.cz
