Před měsícem jsem se na naší globální Transearch International konferenci v Singapuru potkal s řadou mých kolegů. Měl jsem tak možnost seznámit a inspirovat se nejenom tím nejlepším, co moderní executive search dokáže svým klientům přinést, ale také jsem nasál mnoho různých pohledů na další vývoj v naší branži a také na budoucnost samotné práce.

Můj kolega Bill Sakellaris, šéf australské Transearch pobočky, na toto téma v dubnu zveřejnil velmi zajímavý článek, se kterým bych se s vámi v tomto příspěvku rád podělil. Bill je stejně jak já fascinován rychlostí vývoje nových technologií a snaží se držet s novou dobou krok. Proto se svými kolegy nejen neustále inovuje poskytované služby (stejně jako to děláme my tady v Praze), ale také vyhledává kontakt s inspirativními lidmi. Prosím, seznamte se tedy s jeho myšlenkami:

Jak disruptivní technologie v budoucnu ovlivní naši práci
Zveřejněno v dubnu 2018 – Bill Sakellaris / Transearch International Austrálie

Rychlost, s jakou se technologie vyvíjejí, byla tématem diskuzí již v minulosti. A to dávno předtím, než jsme dostali do rukou zařízení, díky kterým bychom mohli takovou diskuzi zdokumentovat. Není pochyb o tom, že vynálezy, které ovlivňují způsob našeho života a práce, nám přinášejí výhody. Mnoho z nich navíc přineslo opravdu výraznou disrupci, a to nejen v průmyslu, ale i v celé ekonomice. Při přijímání nových technologií však existuje riziko, že mohou selhat, nebo budou již v počátcích svého životního cyklu a po vydání velkých investic na ně nahrazeny novými.

Nedávno jsem se zúčastnil sympozia RSM Business & Finance: Jak čelit budoucnosti s důvěrou. Během prezentace na téma Budoucnost práce: Jak inovace změní naše pracovní prostředí přednášející Andrew Sykes poukázal na článek z roku 2017 v časopise National Geographic, který zveřejnil top 10 inovací, jež změnily svět. Možná vás překvapí, že osobní počítače se umístily až na čtvrtém místě (za vynálezem knihtisku jako číslo jedna). Chytré telefony se na tento seznam dokonce vůbec nedostaly.

V poslední době se vnímaná hrozba umělé inteligence (AI) pohybuje jako dron nad těmi z nás, kteří jsou zaměstnaní ve službách. Mohli by být například právníci, tradičně dobře odměňovaní za své znalosti a schopnosti interpretovat složité zákony, nahrazeni velmi přesným právním poradenstvím využívajícím umělou inteligenci? Sykesale uvedl, že Světové ekonomické fórum odhaduje pouze 45% pravděpodobnost, že do roku 2025 uvidíme nějaké zařízení s umělou inteligenicí v představenstvu společnosti.

Co mi však opravdu stálo za přemýšlení (a do jisté míry mě i trochu znervózňovalo) bylo, když se Sykes zmínil, jak rychle se roboti učí. Schopnost robotů učit se, aniž by se spoléhaly na lidské vstupy, může být poněkud znepokojující. Což můžeme vidět i v některých sci-fi filmech týkajících se umělé inteligence, která se dostane mimo naši kontrolu, jako například ve filmu Terminátor (shodou okolností je tento film z roku 1984).

Dosud měla robotika největší vliv na naši práci ve výrobním odvětví. Mezi další odvětví, která budou silně ovlivněna během následujících 20 let, budou patřit informační a komunikační technologie, pokročilé materiály, biotechnologie, medicína, energie a senzory a monitorování. Již víme o automobilech bez řidičů, ale pozornost se přesouvá také na bezpilotní drony (s dostatečnou nosností pro lidi). Robotika hraje stále větší úlohu v medicíně, kde je ideální pro jemnou mikrochirurgii.

Jenže ačkoliv lékařská věda s nano-technologií dokáže identifikovat rakovinu, neumí empaticky informovat pacienta nebo učinit morální rozhodnutí o ukončení jeho života. V této oblasti má člověk v naší společnosti nezastupitelnou roli. Když podnikáme, lidská interakce je i nadále důležitá v rozhodovacím procesu. Existuje subjektivní psychologie „já tě znám, mám tě rád, věřím ti“, když děláme obchodní rozhodnutí a je často cestou k budování vztahů, které vedou k nákupním rozhodnutím. Seniorní manažeři a vedoucí pracovníci musí brát ohled na všechny zainteresované osoby ve společnosti, pokud chtějí, aby jejich organizace byla úspěšná. Podpora sdílení nápadů a rozsáhlé diskuse pomáhá definovat kulturu společnosti. Styl lidí, jejich hodnoty, vůdčí schopnosti a týmová dynamika jsou vlastnosti, které by mohly být hodnoceny psychometrií nebo jinými podobnými automatizovanými testy, ale jejich interpretace a zpětná vazba budou vždy vyžadovat lidský přístup a citlivost.

Takže zatímco umělá inteligence na pracovišti poroste, psychologie zůstane důležitým pomocníkem lidí, kteří se potřebují vyrovnat s nejistotou a změnou. S rostoucí závislostí světa na technologiích bude stejně tak růst potřeba lidského poradenství. Lidé se potřebují spojit s jinými lidmi při řešení sociálních problémů (izolace, poruchy spánku nebo nejistota práce). Takže ačkoliv můžeme pohodlně komunikovat s chatbotem při běžných zákaznických službách, jako je například placení účtu nebo změna termínu našeho letu, potřeba lidského prvku v dialogu, emocionálního spojení nebo fyzického doteku nevymizí.

Často se říká, že lidé jsou nejcennějším majetkem jakékoli organizace. Z náborového hlediska je schopnost přilákat talenty, kteří dokáží předpovídat budoucnost a inovovat, nezbytná pro úspěch jakéhokoli podnikání. My jako konzultanti zlidšťujeme jinak velmi strohé činnosti (např. videodotazníky, on-line žádosti či hodnocení). Poskytujeme citlivou zpětnou vazbu neúspěšným kandidátům a děláme to často tváří v tvář, takže můžeme číst a interpretovat pocity lidí a přizpůsobit naše doručení podle potřeby. Nabízíme radu těm, kteří čelí významné změně životního stylu, jež přichází s novou pozicí a relokací nebo odchodu ze společnosti, do které pracovně hodně investovali.

Manažeři společností si musí nezbytně klást otázky, týkající se toho, jak si osvojit umělou inteligenci a další disruptivní technologie a jak díky tomu podpořit obchodní výsledky společnosti. Jak budeme v budoucnu propojení s umělou inteligencí a robotikou? Jak se vymezíme oproti našim technologickým kolegům? Investujeme do správných lidí a technologií, které nám umožní růst a uspět v rychle se vyvíjejícím obchodním prostředí? To jsou otázky, které si opravdu musíme klást. A žádná umělá inteligence to nemůže udělat za nás.

Věřím, že se vám tento článek líbil a že pohled Billa Sakellarise na budoucnost práce byl pro vás přínosný. Těším se na vás v dalším příspěvku.