Podle známého bonmotu mají někteří lidé tolik práce, že nestačí vydělávat. Platí to i v tradičním obchodě. Nejčastější pozice, ve které nacházím majitele prodejen, je u počítače, před sebou mají excelovou tabulku s cenami a pozorně ji zkoumají. Na druhém místě je pročítání dodacích listů. Téměř se mi nestalo, že by prodavačka řekla: „Někde tady chodí po prodejně.“ A ještě vzácnější je dozvědět se, že obchodník se právě nachází na nějaké konferenci nebo semináři. Není čas.
Na 20. Samošce v Olomouci vyprávěla Ivana Hladká, majitelka úspěšného obchodu, jak ji o tři roky dříve inspirovala přenáška právě na tomto kongresu, aby změnila přístup a strategii. „Přesně jak jsem seděla v tom křesle, tak jsem si uvědomila, že to je ono…,“ popisuje ve videu, jak začala její cesta od podnikatelského vyhoření k novému nadechnutí a úspěchu. Kdyby ten čas doma věnovala přemýšlení, jak nastavit ceny, inspirace by se nedostavila.
Jedním z velkých nepřátel tradičních obchodníků je zvyk a s ním spojená provozní slepota. Mnozí si navykli dělat každý den to samé: objednat zboží, převzít zboží, ocenit zboží… A tyto činnosti se pro ně staly celým obchodováním. Pak, i když se jejich prodejně třeba nedaří zle, mluví o tom, že už je podnikání nebaví. Nepociťují nadšení, jak tomu bylo na začátku. Jde už jen o únavnou rutinu, ke které se přidávají další nepříjemné povinnosti.
Proč je to na počátku bavilo? Protože dělali něco nového. Bylo to dobrodružství, ve kterém mohli ukázat, co dovedou. U začínajících obchodníků se setkávám s tím, že nechtějí v ničem pomoct a poradit, aby jim neunikly zásluhy a mohli se sami pochválit. Jenže na úředničinu, která potom přijde, už těžko mohou být hrdí. Na první pohled to vypadá, že zaběhaný řád šetří čas i síly, ale realita je jiná. Bez radosti a nadšení je jakákoliv práce únavná a odčerpává energii.
Každý podnikatel by proto měl část svého času věnovat takovým činnostem, které přinášejí inspiraci a nové znalosti. Právě proto, že je jeho čas vzácný a nemá ho nazbyt. Pokud ráno nevstáváte s radostným očekáváním, co přinese tento den, ale s únavou a pocitem, že vás až do důchodu nečeká nic jiného, pak je nejvyšší čas začít se zajímat o to, co dělat jinak. Není to důležité jen kvůli pocitům. Obchod se za těch dvacet i více let, co někteří tradiční obchodníci podnikají, neuvěřitelně změnil. Zůstat za této situace stát a věnovat většinu času rutinnímu papírování, není způsobem, jak si zajistit prosperitu prodejny i v následujících letech.
Někomu se to může zdát přehnané a nereálné, ale jsem přesvědčený, že každý tradiční obchodník by měl alespoň jeden den měsíčně strávit na nějaké konferenci, semináři či školení. A když se zrovna nic takového nepořádá, shánět se po knížkách a dalších zdrojích vědomostí. Netýká se to jen samotného prodeje. Nedílnou součástí obchodu, ten tradiční nevyjímaje, je dnes marketing. Nejen v podobě reklamy, ale především jako strategie a koordinace jednotlivých prodejních nástrojů.
Velkým zdrojem inspirace mohou být kolegové i konkurence. Proto jsou například na kongresu Samoška vždy představeny tři úspěšné prodejny. Řada tradičních obchodníků také chodí do supermarketů, aby zjistili, za kolik dnes mají rohlíky. Ale je také potřeba se dívat, jak ty rohlíky a všechno ostatní prodávají, co používají k podpoře prodeje, a přemýšlet, jak toho využít ve své prodejně. Ne kopírovat, ale inspirovat se.
Nohu, která byla dlouhou dobu v sádře, je potřeba rozchodit. Na začátku to není příjemné a může to také bolet. Podobné je to i se zatuhlým myšlením. Ale když chcete jít kupředu, nezbývá, než se do toho pustit. A prvním krokem by mělo být nabírání inspirace.
