Těstoviny, rýže a luštěniny se běžně vyskytují v jídelníčcích českých domácností. Jejich spotřeba však v meziročním srovnání klesla. Podle společnosti Nielsen za období 4/2016 až 3/2017 v porovnání s obdobím 4/2017 až 3/2018 nejvíce poklesly prodeje luštěnin, následované rýží a těstovinami.
V období od dubna 2017 do března 2018 se na českém maloobchodním trhu prodaly luštěniny v hodnotě 315,5 milionu korun. V meziročním srovnání poklesla kategorie luštěnin o 7,1 % v hodnotě prodejů a o 8,2 % v objemu prodeje. „Nejprodávanějším druhem luštěnin je hnědá čočka, která představuje 38,4 procenta objemu a 40,3 procenta hodnoty prodejů kategorie,“ specifikuje David Vajčner, konzultant společnosti Nielsen. V rámci luštěnin jsou v relativním vyjádření růstu prodaného objemu nejrychleji rostoucími segmenty červené čočky, zelené čočky a bílé fazole. Kategorie rýže, představující hodnotu prodejů ve výši 931,5 milionu korun, zaznamenala za posledních 12 měsíců pokles hodnoty prodejů o 2,7 %. V objemu prodejů činil pokles 5 %. „Pokles brzdí rostoucí segmenty, jako je jasmínová rýže a rýže basmati,“ dodává David Vajčner. Za kategorii těstovin se na českém maloobchodním trhu v uvedeném období utratilo 1,3 miliardy korun, což je o 1,9 % méně než za předchozí období. V objemu prodeje potom těstoviny klesly o 3,4 %.
Luštěniny kupuje sedm z deseti domácností
Z hlediska počtu kupujících jsou mezi luštěninami, rýží a těstovinami nejoblíbenější těstoviny, které si v období duben 2017 až březen 2018 koupily téměř všechny české domácnosti. „Pokud se podíváme na tržní podíl v množství, představují těstoviny téměř 60 procent daného trhu. Rýže tvoří třetinu trhu a nakupuje ji necelých 90 procent domácností. Následují luštěniny s desetiprocentním podílem a 70 procenty kupujících za rok,“ vysvětluje Hana Paděrová, konzultantka společnosti GfK Czech. Luštěniny nakupuje sedm z deseti českých domácností a každá utratí za kategorii v průměru jen 125 Kč a na nákup kategorie se vydá jednou za tři měsíce. V jednom nákupním košíku má průměrně 0,7 kg luštěnin. Tři pětiny trhu představuje čočka, následují hrách a fazole.
Za rýži utratí průměrná česká domácnost ročně 230 Kč. Kategorii nakupuje jednou za dva měsíce a v jednom nákupním košíku si domů v průměru odnese jen o málo víc než jeden kilogram. Převládajícím typem na českém trhu je rýže dlouhozrnná. Oblíbená je ta ve varných sáčcích, kterou nakupuje dokonce více domácností než rýži určenou k vaření volně. „Těstoviny nakupujeme podstatně častěji, a to o trochu více než jednou měsíčně. Ročně za těstoviny utratíme přes 400 korun. Při jednom nákupu si domů odnášíme průměrně 0,8 kilogramu těstovin a k nejběžnějším druhům patří vřetena, špagety a kolínka,“ popisuje Hana Paděrová. Privátní značky luštěnin, rýže a těstovin vysoko přesahují postavení na FMCG trhu. Až 42 % z celkových výdajů na rýži utrácí Češi právě za ně. U luštěnin je to 40 % a u těstovin třetina výdajů. Nejdůležitějším nákupním místem všech tří kategorií jsou hypermarkety, následují diskontní prodejny a supermarkety.
Výrobci zvyšují výrobu semolinových a bezlepkových těstovin
České obyvatelstvo bohatne a spotřebitelé začínají více experimentovat. Podle firmy Japavo je to patrné na tom, že lidé kupují stále více dražší těstoviny(semolinové) a to způsobuje pokles prodeje tradičních těstovin z měkké pšenice. „Na tuto skutečnost reagujeme srpnovým spuštěním nejmodernější velkokapacitní linky určené právě na výrobu semolinových těstovin. Naše nová linka je zcela robotická, to znamená, že nepotřebuje prakticky žádnou lidskou sílu. Je to jedinečný projekt, který nemá ve střední Evropě obdoby,“ odhaluje novinku David Vojáček, obchodní ředitel firmy Japavo. Martin Moučka, jednatel společnosti Foodish, se domnívá, že na trhu je stále větší poptávka také po bezlepkových těstovinách, neboť jsou považovány za „in“ a zdravější, což ale může být mylná domněnka. Toto tvrzení neodpovídá například australské studii z roku 2015, která porovnávala výživové hodnoty 3200 výrobků s lepkem a bez lepku. Podle Martina Moučky ukázala, že bezlepkové potraviny lepší nejsou: „Naopak, někdy mohou být z nutričního hlediska méně výživné. Především pak těstoviny a chléb obsahují méně bílkovin, jejichž obsah je ve stravě v poslední době velmi sledovaným faktorem.“
Dalším trendy výrobkem je stále instantní těstovinová krupice kuskus, zejména ve své klasické semolinové verzi (z tvrdé pšenice). Vůči speciálním recepturám zahrnujícím kuskus kukuřičný, čočkový, špaldový, kamutový a dalším jiným variantám zůstává trh nadále netečný a jejich prodeje jsou zanedbatelné. „Příčinami mohou být vyšší prodejní cena, nevědomost spotřebitelů o existenci nabídky, konzervativnost distributorů a pro někoho i netradiční chuť,“ vysvětluje Martin Moučka. Jestliže o této kategorii platí, že jsou k ní spotřebitelé prozatím chladní, v případě asijské kuchyně to neplatí. „V posledním roce jsme zaznamenali obrovský nárůst zájmu o asijskou kuchyni, za což jsme jako dovozce tamních potravin nesmírně rádi. Náš sortiment v segmentu těstoviny, rýže a luštěniny jsme rozšířili o další asijské nudle, jde o udong nudle, ramen nudle, ale také shirataki nudle,“ dokládá Adriana Matýsková, obchodní zástupce společnosti F.W. Tandoori.
Budoucnost je v čočce, speciálních rýžích a chlazených těstovinách
I přestože mezi luštěninami je nejprodávanější čočka velkozrnná, meziročně rostoucí poptávka je nejvíce znát po černé čočce (beluga). Ta je specifická tím, že ji není třeba namáčet, je rychle připravená a má velmi vysoký obsah bílkovin a vlákniny. Nejčastěji se používá do salátů. „Zatím jsou její prodeje marginální, především z důvodu vyšší maloobchodní ceny, kteráje až čtyřikrát vyšší, a proto ne nadarmo se jí přezdívá černý kaviár mezi čočkami,“ konstatuje Martin Moučka. Na vzestupu je však červená půlená čočka, která si dlouhodobě drží v prodejnosti druhé místo. „V případě luštěnin červená čočka opravdu roste, ale rostou i další speciality, jako například beluga čočka, různé směsi nebo další přílohy, které obvykle spadají do sekce zvané racio a jde o bulgur či jáhly,“ upozorňuje Michaela Setvínová, product group manager společnosti Vitana. V poslední době se prosazuje i červená loupaná celá čočka neboli tzv. football, která svým tvarem připomíná míč amerického fotbalu.
V rámci rýže je zvýšený zájem patrný u jasmínové. „Tato rýže je nedílnou součástí thajské kuchyně a samozřejmě nemůžeme opominout rostoucí oblibu u královny rýží Zafran Basmati,“ podotýká Adriana Matýsková. Podobného názoru je také Martin Moučka: „Evidujeme postupný nárůst zájmu spotřebitelů o dražší druhy rýží, jako například o rýži basmati, jasmínovou a speciální rýže na přípravu rizota, jako jsou carnarolli, arborio a dalších.“ Je tak zřejmé, že se český zákazník čím dál více učí používat správné druhy rýží k receptům z různých koutů světové kuchyně. Podle Petra Kopáčka, PR manažera společnosti Hamé, by před sebou mohly mít velkou budoucnost také chlazené těstoviny, a především obecně veškeré fresh potraviny. Chlazené těstoviny mají velkou přednost pro ty spotřebitele, kteří nemají čas na jejich výrobu, ale potrpí si na jejich čerstvost. Po výrobě se uloží do chladicích boxů, balí se do vakuovaných sáčků a dostupné jsou v různých variacích, například jako fettuccine, tortellini, špagety atd.
Bio se této kategorie příliš netýká
Prodej výrobků v biokvalitě je u této kategorie příloh zanedbatelný. Zákazníci nakupující biovýrobky mají větší náklonnost k experimentování než ti, kteří kupují konvenční produkty. Proto je častěji hledají ve specializovaných obchodech, kde najdou širší portfolio produktů v biokvalitě. Pro velkovýrobce je tento trh tak zatím zanedbatelný, což potvrzuje David Vojáček: „Prodej biotěstovin je v České republice stále ještě velmi malý, tudíž naše firma na tento trend zatím nereaguje, protože by to znamenalo změnit kompletně výrobu a investovat další nemalé prostředky na výrobu biotěstovin.“ Podobného názoru je Martin Moučka: „Fenomén bio nás nechává chladnými a věnujeme se mu pouze okrajově. Na trhu cílíme na potraviny v konvenční kvalitě, nicméně několik biovýrobků v sortimentu vedeme a plánujeme další pozvolné rozšíření.“
Bio má určitě své zákazníky, ale je to stále hodně omezený trh. „Do budoucna vůbec není jisté, zda jde o trvalý trend nebo je to jeden z těch krátkodobějších módních trendů, které k nám pravidelně přicházejí a prezentují stále nové zázračné a super zdravé potraviny. Bio v některých segmentech potravin totiž naprosto nedává smysl a tlak na to, aby vše bylo bio, je zcela kontraproduktivní,“ vysvětluje Petr Kopáček. Dobrou zprávou však je, že přestože cena hraje v Česku při nákupním chování stále velmi podstatnou, někdy až rozhodující roli, lidé už na ni už nejsou tak upnutí jako v minulosti. Jak čeští spotřebitelé bohatnou, vyhledávají stále více prověřenou kvalitu a dávají přednost svým oblíbeným značkám potravin.
Trh obohatila také čočka football
Trh s klasickými těstovinami je poměrně stabilní, žádné významné produktové novinky se neobjevují. Češi preferují stále nejvíce stejné receptury a stejné tvary těstovin, například špagety, fusilli a kolínka. U rýže to tak docela neplatí. „Nově dovážíme prémiovou jasmínovou rýži Royal Pagoda přímo z Thajska. K dostání je jak retailové kilové balení, tak pětikilové gastro balení. Také jsme uvedli na trh vlastní dárkové balení sushi setu, jehož prodej je velmi úspěšný,“ podotýká Adriana Matýsková. V luštěninách zkouší uspět společnost Foodish, a to konkrétně s již zmíněným produktem Arax červená celá loupaná čočka, takzvaná football v 500gramovém balení a aktuálně na trh uvádí bio semolinový kuskus. V případě chlazených těstovin byl trh obohacen o zcela nový druh od Panzani. „Jde o chlazené plněné těstoviny a chlazené gnocchi. Další inovací této značky bylo, že jako jedni z prvních jsme českým spotřebitelům nabídli rodinné kilové balení těstovin čili dvojnásobek proti klasickým půlkilovkám,“ dodává Petr Kopáček.
Reklamu ovládá Vitana, Lagris a Bratři Zátkové
Společnost Focus CZ Marketing- and IT Research zjistila, že v období 6/17–5/18 téměř pětinu (19 %) celkového reklamního výkonu v kategorii rýže uskutečnila značka Vitana stejnojmenného producenta, jen o něco menší reklamní výkon lze sledovat u značky Lagris (Podravka-Lagris; 18 %) a promoční top trojkou je značka Gold Menu (La Food; 9 %). Absolutní promoční jedničkou v luštěninách je značka Lagris (Podravka-Lagris; 41 %) následovaná Gold Menu (La Food; 10 %). Třetí nejsilnější značkou při odhlédnutí od privátních značek v kategorii luštěniny je Essa stejnojmenného producenta (5 %). Nejpromovanější značkou těstovin jsou Bratři Zátkové (Europasta SE; 13 %), za kterou z pohledu reklamního výkonu následuje Adriana (Europasta SE; 12 %) a Panzani (Hamé; 7 %).
Zajímavost z trhu:
Riceberry, thajská superpotravina, se představuje
V pražské thajské restauraci Občanská plovárna byla začátkem letošního května zahájena akce Týdnů zdravých thajských chutí. Zároveň zde byl představen speciálně vyšlechtěný nový druh barevné thajské rýže, riceberry. Ta bývá označována jako thajská superpotravina. Jedná se o nový druh barevné rýže, který byl speciálně vyšlechtěný univerzitou Kasetsart v Thajsku, kde se také pěstuje. Vzniká křížovým opylením tří druhů rýžových rostlin: jasmínové rýže (Thai Hom Mali), fialové rýže Hom Nin a Khao Dawk Mali 150.
Riceberry má tmavě fialovou barvu. Je to celozrnná rýže s jemnou a křehkou strukturou. Vyznačuje se vysokým obsahem antioxidantů, vlákniny, kyseliny listové, zinku, vitamínu E, omega-3 nenasycených mastných kyselin a beta-karotenu. Obsahuje například třikrát více železa než jiné druhy rýže. Glykemický index této rýže je na střední hodnotě (GI = 62). Má široké využití v kuchyni jako exotická příloha, do salátů či rizota. Často se míchá s bílou rýží. Je doporučována k přípravě asijské, zejména thajské kuchyně. Připravuje se stejně jako bílá rýže, při vaření v rýžovaruse použijeo něco více vody (na 1 šálek rýže 1,5 šálku vody). Je lepší předem riceberry namočit na hodinu do studené vody.
Klinické studie thajské univerzity Mahidol prokázaly potenciál riceberry zlepšit hodnoty hyperglykemie a hyperlipidemie a zmírnit stres a záněty. Příznivě působí také proti neurodegeneraci a zhoršování paměti při Alzheimerově chorobě, stejně tak i proti rakovině. V neposlední řadě zpomaluje proces stárnutí.
Názor odborníka:
„Promoce jsou nejdůležitější u rýže.“
Na trhu rýže, těstovin a luštěnin hrají značnou roli promoce, i když nedosahují úrovně rychloobrátkového trhu. Nejdůležitější jsou při nákupech rýže. Přes 45 procent z celkových výdajů na rýži směřuje na nákupy v akci. U těstovin je to přibližně 40 procent a u luštěnin ještě méně, kolem 20 procent.
Hana Paděrová, konzultantka, GfK Czech
Data:
36,7 %
lidí konzumuje rýži právě jednou týdně.
Zdroj: Median, MML-TGI, 17/III–17/IV
Jak často Češi konzumují těstoviny
Více než 1x týdně 18 %
1x týdně 37,4 %
2x–3x měsíčně 33,8 %
1x měsíčně 7,6 %
Méně než 1x měsíčně 2,4 %
Neuvedeno 0,8 %
Zdroj: Median, MML-TGI, 17/III–17/IV
Pavel Gregor, pavel.gregor@atoz.cz
Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 6–7/2018.
