Před pár dny jsem měl v rámci jednoho z našich executive search projektů šanci jednat s jednou velmi úspěšnou manažerkou, která během své kariéry proměnila na zlato vše, na co sáhla. Měla skvělou strategii, úspěch střídal úspěch, rychle se učila, a tak se jí podařilo nadstandardně rychle kariérně vyrůst, až do dnešní top manažerské pozice s velkou regionální odpovědností. Má na první pohled skvělou práci, uznání svých šéfů, vysoký plat, o kterém se vám ani nezdá, výborný výhled pro svůj další posun vpřed, ale na druhou stranu jsem neměl pocit, že je spokojená. Ptáte se proč?

Její soukromý život se vyvíjel stejně dynamicky jako její kariéra, a tak už dnes pro ni není zase tak velký odvaz nekonečné cestování po poměrně velkém regionu, které zabírá více než 70 % jejího času v práci, a které tak nabourává její rodinný život ze všech stran. Být šéfem takového regionu, znamená téměř automaticky být téměř nonstop k dispozici pro řešení klíčových problémů. No, pokud zodpovídáte za jednu zemi, nemusí být těch klíčových problémů zase tolik, ale pokud vedete region s 5, 10 či dokonce 15 zeměmi, to už se pak do vaší work-life balance promítne poměrně výrazně. Takže to je ta druhá strana mince, se kterou je potřeba někdy počítat. Ta vám nemusí vždy plně vyhovovat.

Velmi dobře si pamatuji, že jsem v první fázi své kariéry v korporaci právě po takové pozici toužil. Bezmezně jsem obdivoval všechny ty zahraniční manažery v dobře padnoucích oblecích, kteří pravidelně nebo nepravidelně přilétali na návštěvu naší české pobočky. Po Praze se vozili výhradně taxíky a spali v těch nejdražších hotelech. Jak moc jsem jim záviděl. Mým snem bylo stát se v budoucnu jedním z nich. Tehdy jsem si neuvědomoval, že ta mince má dvě strany. To jsem poznal mnohem později. Snad to moje obě děti, kterým se mohu díky tomuto poznání dostatečně věnovat, jednou ocení. 🙂

Hodnotu dostatku času pro život si lidé uvědomují čím dál více. Luke Clarke, jehož článek jsem nedávno četl na našem Transearch Executive Leadership Insights, skvěle popisuje, že více než penězi si své štěstí koupíte dostatečnou flexibilitou vaší práce, která vám umožní žít tak, jak si právě přejete. Pro každého tato flexibilita znamená něco jiného. Pro někoho je to dostatek času pro dlouhý oběd nebo návštěvu posilovny během poledne, pro někoho zase aspoň jeden den v týdnu, kdy může pracovat z domova. Ať už to je jakkoliv, troufnu si říci, že s tím jsme v České republice mnohem více pozadu než jinde směrem na západ od našich hranic. Na jednu stranu se zde potýkáme s nejnižší úrovní nezaměstnanosti v celé EU, na druhou stranu tady stále 4 z 5 manažerů zvedají obočí při jakékoliv otázce svého podřízeného na možnost home office. Bylo i hůř, ale to stále neznamená, že je dobře teď. Zabývat se flexibilitou práce pro své zaměstnance, včetně vytváření pozic na částečný úvazek, se vám jednoduše vyplatí. Stejně tak se vyplatí, pokud si top manažeři firem uvědomí, zda je pro ně v dané životní situaci skutečně tím nejlepším řešením usilovat o tu pozici o patro výše.

Roman Molek