Loňský velmi teplý rok se výrazně podepsal na tuzemské spotřebě piva. Výstav stoupl u většiny pivovarů a podle dat společnosti Nielsen maloobchodní tržby v posledních dvanácti měsících přesáhly 17,48 miliardy korun díky současnému meziročnímu růstu o 7,3 % v hodnotě. Pivo tak i nadále patří mezi nejvíce nakupované kategorie a výrobci bojují o zákazníky rozličnými způsoby.
Z průzkumu společnosti Nielsen vyplývá, že od února 2018 do ledna 2019 bylo zakoupeno 733 milionů litrů piva. Při přepočtu na obyvatele vychází průměrná týdenní spotřeba piva pořízeného v maloobchodě na 1,4 litru. „V prodejích nadále vedou výčepní piva, označovaná jako desítky, která na celkovém objemu spotřeby kategorie drží poloviční podíl. Za poslední dva roky však tento segment zaznamenal objemový pokles o téměř deset procent ve prospěch silnějších piv,“ říká Michal Elšík, konzultant společnosti Nielsen. Největší růst byl zaznamenán u ležáků, tedy u jedenáctek a dvanáctek, jejichž spotřeba narostla téměř o jednu pětinu. „Podobný trend je možné sledovat i u nealkoholického piva, které také trendově roste. Spotřebitelé za ně meziročně utratili o desetinu více, celkově 755 milionů korun,“ vypočítává Michal Elšík.
Lahve vedou, plechovky posilují
Z pohledu obalového materiálu připadá 63 % objemu prodejů na vratné sklo. Každý pátý litr piva je statisticky zakoupen v plastovém obalu (20 %), třetí příčka patří plechu, který získává 17% podíl na celkových maloobchodních prodejích. „V České republice tak stále roste poptávka po pivu v plechu, za poslední dva roky vzrostly prodeje takto baleného piva téměř o polovinu a atakují hranici čtyř miliard, přesně 3,94 miliardy korun,“ upřesňuje Michal Elšík. Průměrná cena půllitru dvanáctistupňového ležáku je 16,10 Kč, u výčepního piva 10,10 Kč a 11° potom 11,20 Kč. Z pohledu maloobchodu průměrná cena piva meziročně narostla o 6,8 %.
To, že lahvové pivo v prodejích vede, potvrzují také data společnosti GfK Czech. „Skleněná lahev je číslem jedna ve výdajích na jednotlivé obaly, jelikož na ně padne většina výdajů. V porovnání s předcházejícím rokem však zvýšilo svůj podíl ve výdajích plechovkové pivo, které zaujímá čtvrtinu výdajů,“ deklaruje konzultant Tomáš Zika.
Největší přírůstek ve výdajích patřil radlerům
Konzumace piva patří neodmyslitelně k naší zemi. „Však si ho koupí více než 9 z 10 českých domácností k domácí spotřebě. Každá kupující domácnost za ně utratila více než 3300 korun. V průměru pak pro pivo zajdeme každých devět dní a ročně si každá domácnost pořídí v průměru 150 litrů piva,“ sděluje Tomáš Zika. Nejčastěji nakupovaným pivem je světlé, za které necháme v obchodě při každém nákupu v průměru kolem 80 Kč. Nejvíce peněz sice utratíme za ležáková piva, ale největší procentuální přírůstek podílu ve výdajích zaznamenaly meziročně radlery. Ty mají svou sezonu zejména od května do září, podobně jako cidery.
„Naproti tomu za ležáky utratíme nejvíce peněz ke konci roku. Domácností, které radlery vyzkoušejí alespoň jednou za rok, přibývá. Za poslední období se objevily v košíku každé druhé domácnosti,“ dodává Tomáš Zika. Nejvíce peněz za kategorii piv skončí v pokladnách hypermarketů, největší nárůst pak v posledním roce zaznamenaly diskonty. Akční nákupy jsou pro domácnosti důležitým impulzem k nákupu, neboť dva ze tří litrů piva jsou nakoupeny právě v akci.
Pivní kategorie je v posledních letech spojena právě s míchanými pivními nápoji, tzv. radlery a cidery. „I přes propad prodejů v minulých letech nyní dochází opět k nastartování prodejů a meziročnímu růstu o 29 procent v objemu, celkové prodeje dosahují výše 979 milionů korun. Růst je tažen především oblibou nealkoholických variant a nově uváděných výrobků,“ sděluje Michal Elšík. Podobně dynamický růst zaznamenává i kategorie ciderů, kterých čeští spotřebitelé v maloobchodě zakoupili o pětinu více (růst v objemu o 21 %, růst v hodnotě o 18 %, celkové tržby 565 milionů korun).
Loňský rok byl mimořádně úspěšný
Výrobci piva si loňskou sezonu velice pochvalují. „Rok 2018 byl pro nás úspěšný. Na tuzemském trhu jsme v hektolitrech prodali o tři procenta více piva než v roce předcházejícím. Podařilo se nám to díky off-trade, na on-trade trhu jsme prakticky zopakovali úspěšný rok 2017. Velmi teplé léto mělo paradoxně spíše negativní vliv na výtoč v tradičních hospodách, lidé raději zůstali déle u vody. I v sezonních provozovnách se díky enormnímu vedru vypilo mnohdy méně piva než ve srovnatelných předchozích obdobích. Zákazníci si však více kupovali pivo pro konzumaci doma, na zahrádkách či u grilování,“ hodnotí Martin Ardelt, obchodní ředitel pro tuzemský trh společnosti Primátor. Společnost Pivovary Staropramen ale uvádí, že spotřeba piva v hospodách a restauracích mírně vzrostla, a to včetně obratu. „Příznivé počasí dokonce částečně eliminovalo negativní dopady všech legislativních opatření jako EET, zákaz kouření a podobně. Je vidět, že lidé pijí kvalitněji, vyhledávají silnější a speciální piva. Podle dat, která máme k dispozici, zákazníci za balená piva v maloobchodě utratili téměř o 10 procent více než v předchozím roce. Růst objemu i obratu je tažen především růstem plechovek,“ vysvětluje PR manažerka značek Denisa Mylbachrová, Pivovarů Staropramen.
Budějovický Budvar, národní podnik, meziročně zvýšil loňský výstav piva o 3,6 % a dosáhl objemu 1,602 mil. hektolitrů. „V loňském roce rostly tržby dvakrát rychleji než objem prodeje piva. Naše zaměření na výrobu a prodej prémiových ležáků se ukázalo jako krok správným směrem,“ komentuje ředitel Petr Dvořák. Podle pivovarů se pozitivní vývoj prodeje piva ukázal zejména v období duben až září. „Loňské počasí se u nás projevilo především zájmem o slabší světlá piva. Během léta jednoznačně vedla světlá desítka,“ specifikuje Ladislav Lojka z obchodního a marketingového oddělení Pivovaru Ferdinand.
Prodeje rostly i v pivovaru Holba, a to jak v letních, tak podzimních měsících. „Holba je ryzí pivo z hor a symbol Jeseníků. Odlišností je celá řada od celkové charakteristiky piva až po suroviny, ze kterých vzniká. Vaříme pivo z vody z horských podzemních pramenů, které máme přímo v areálu pivovaru. Má čistotu kojenecké vody a ideální složení, proto ji nijak neupravujeme,“ prozrazuje Martin Kašpar, obchodní ředitel pivovaru Holba. Obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz potvrzuje, že i u nich byl loňský rok mimořádný: „Zájem byl jak o naše prémiové značky v čele s Pilsner Urquell a ležáky Radegast a Gambrinus, tak o nealkoholická piva ve všech nabízených variantách, zejména pak o ty ovocné a nejnovější řadu Botanicals.“ Pivovar Zubr si také pochvaluje dlouhou sezonu, což se pozitivně odrazilo i na číslech. „Mimo jiné se nám podařilo navýšit prodej sudového piva o tři procenta oproti předcházejícímu roku a doufáme, že tento trend udržíme i v letošním roce, protože čepované pivo je pro nás dlouhodobě prioritou. Právě na jeho podporu jsme se v loňském roce primárně zaměřili,“ uvádí ředitel Tomáš Pluháček.
Sílí obliba pití doma
Prodeje piva rostou, ale spotřebitelé dlouhodobě upřednostňují domácí konzumaci. „S tím se nám daří poměrně úspěšně bojovat, což potvrzují loňská čísla, která jsou podpořena i rozšiřováním distribuce. Tento obecný trend se promítá zejména do rostoucí poptávky po pivu v plechovkách, které jsou pohodlnějším obalem. Rádi bychom proto rozšířili distribuci našeho oceňovaného piva i v nadnárodních obchodních řetězcích. Avšak jednání s nimi jsou složitá i vzhledem k tomu, že nám jako výrobci rostou náklady na mzdy, suroviny a energie,“ vysvětluje Tomáš Pluháček.
Tématem je i to, že charakter spotřeby piva se mění. „Lidé vypijí méně piv, ale kvalitnějších. A jsou ochotni za ně více zaplatit. Jsou také náročnější, co se týká prostředí v hospodách a restauracích. Proto se věnujeme rozvoji značkových restaurací, dodáváme nepasterované pivo, které je dostupné pouze v hospodách a restauracích. Nabízíme Smíchovský výběr opět pouze pro hospody a restaurace. A investujeme do kvality piva, včetně výčepních zařízení. Samozřejmě myslíme i na zákazníky v oblasti maloobchodu. Dobré zkušenosti máme s limitovanými edicemi. Jinak stále platí, že se rozevírají pomyslné nůžky mezi off- a on-trade ve prospěch off-trade. I když obliba plechovek narůstá, stále dominuje vratná lahev. My tento obal podporujeme, a kromě jiného jsme investovali do nových přepravek,“ konkretizuje Denisa Mylbachrová.
Na pořadu dne je premiumizace
Kromě změny ve způsobu konzumace trh pociťuje další přeměny. „Celá řada legislativních omezení, která provázela poslední tři roky on-trade trh, samozřejmě nadále ovlivňovala spotřebu v tomto segmentu. Když k tomu přidáme o dost levnější lahvové pivo, ale i celkové nastavení společnosti, kdy se lidé chodí společně méně bavit, výsledkem je znovu mírný pokles spotřeby čepovaného piva na úkor lahvového. Pivovary celkově prodaly více piva, ale dařilo se zejména exportu. Stále větší popularitu získává pivo v plechu, zákazníci jsou ochotni si za nevratný obal a s tím spojené pohodlí připlatit,“ uvádí Martin Ardelt. V pivovaru Holba potom mají plány dostat sudové pivo do nových oblastí.
Lékem na změnu chování tuzemských spotřebitelů by mohla být čím dál tím více skloňovaná premiumizace. „Češi milují prémiová piva a především ležáky, což potvrzuje jejich rostoucí spotřeba. Kromě nich pak stoupá i spotřeba nealkoholických piv a ciderů,“ informuje Tomáš Mráz. Z pohledu Pivovaru Ferdinand však trhu nepomáhá ani sílící konkurence nadnárodních průmyslových pivovarů a jejich cenová politika. „Trendy jsou asi nejvíce vidět u minipivovarů a u stylů piv. Je ale otázkou, jak dlouho vydrží. Ustát si svou stálou kvalitu je dost obtížné a vzhledem k pomalu nastupující nové generaci bude složitější si tyto zákazníky a odběratele udržet. Také se objevují i spolupráce menších pivovarů s velkými korporáty, kdy společně navaří svůj speciál. Uvidíme, s čím přijdou letos do sezony a co to udělá s trhem. Věříme, že se konečně český konzument probral a za své peníze bude chtít kvalitní a poctivý produkt. Tím nám určitě nahrává do karet,“ reaguje Ladislav Lojka. Nový směr potvrzuje i Globus ČR. „Zákazníci u nás díky velké šíři nabídky nacházejí nový sortiment piv. Trendem posledního roku je preference ležáků před výčepními pivy a současně objevení kategorie speciálních piv od regionálních minipivovarů. Tady prokazují Češi velký patriotismus tím, že nehledí tolik na cenu, která je u piv z minipivovarů vyšší, a rádi si za nové chutě připlatí,“ dokládá vedoucí externí komunikace Rita Gabrielová.
O slovo se hlásí speciály a limitované edice
I letos by podle dostupných prognóz měl panovat teplý rok. A na to je zapotřebí se připravit. „Dlouhodobě si zakládáme na tom, že vaříme poctivé tradiční pivo z těch nejlepších regionálních surovin a z našich vysokých standardů za žádnou cenu nebudeme polevovat. Naší jedničkou nejen u zákazníků, ale i odborníků je Zubr Grand. Jde o nejprodávanější pivo a na našem celkovém výstavu se podílí zhruba 50 procenty. Naši konzumenti se mohou kromě stálé nabídky letos těšit na čtyři speciály, které během roku zařadíme na limitovanou dobu do nabídky, a mezi nimi se objeví i novinky,“ vzkazuje Tomáš Pluháček. Pro společnost Primátor je novinkou roku 2018 Tchyně (India Pale Lager). „Kombinuje dva pivní styly – ležák a IPA. Jde o nefiltrované, neuvěřitelně pitelné pivo s nezaměnitelným aroma amerických chmelů. Původně jsme Tchyni uvařili pouze pro účely našich pivních slavností, nicméně zaznamenala takový úspěch, a to i v zahraničí, že dnes vaříme již devátou várku a počítáme s ní i do budoucna. Na celkovém úspěchu se podílela také zdařilá grafika, ale i nevšední název, který lze použít v různých interpretacích,“ uvádí Martin Ardelt.
Dlouhodobě nejoblíbenějším pivem pivovaru Holba je Šerák. „Letos slaví 35 let a jeho oblíbenost roste každým rokem, zatímco receptura zůstává. Holba Horská 10 úspěšně ukrajuje z koláče desítkám a roste zájem rovněž o světlý ležák Holba Premium. Na trhu jsou k dispozici jak v sudech, tak v lahvích i plechovkách. V rámci Kalendáře pivních speciálů vaříme piva v omezeném množství pro výjimečné příležitosti,“ poodkrývá Martin Kašpar. V prodejích se dobře daří nealkoholickým pivům Birell. „Nejvíce oblíbené jsou příchutě Pomelo & grep a Limetka & malina. Na letošní rok jsme připravili novou příchuť Birell hrozno. Z dalších produktových novinek jsme po loňském testu letos celoplošně uvedli na trh novou Gambrinus 11 a zcela nově Frisco Spritz,“ konstatuje Tomáš Mráz. Oblíbenost Birellu potvrzuje Rita Gabrielová: „Jde především o variantu s příchutí Pomelo & grep. Pro letošní horkou letní sezonu připravujeme zalistování dalšího sortimentu ochucených nealko piv. Od Heinekenu to bude například Radler s příchutěmi rozmarýn-grep nebo citron či tmavý nealko citron a od Staropramenu přibude Cool v příchuti hruška-jablko, také v plechu. Naši velkou podporu však mají i regionální piva a piva z minipivovarů, kde jsme velmi flexibilní a zařazujeme novou nabídku i během probíhající sezony.“
Nebude chybět oslava
Kulaté výročí letos slaví Staropramen. „Připomínáme si 150 let od založení smíchovského pivovaru. Proto jsme připravili speciální edici piva. Na všech obalech se objeví logo 150 let a v obchodech bude prodej podpořen promocí, kde hlavní výhrou bude ikonická lednice značky Smeg v barvách naší značky. V segmentu gastro už od začátku roku dodáváme do hospod a restaurací sudová piva Smíchov, Jedenáctku a Ležák v nepasterizované podobě,“ říká Denisa Mylbachová. To v Pivovaru Ferdinand si na novinky naopak nepotrpí a raději se věnují udržování stálé kvality svých ležáků. „Sládek Jaroslav Lebeda však každoročně na konec roku připravuje svůj speciál. Vloni to byl Vídeňský ležák. Během roku jdou nejvíce na odbyt světlé jedenáctky Max, oblíbená je také světlá desítka, dvanáctka Premium nebo silný polotmavý třináctistupňový speciál Sedm kulí. Své zákazníky si také stále více nachází bezlepková varianta dvanáctky Premium,“ sděluje Ladislav Lojka.
Pivovary přitom stále hledí dopředu a nepolevují ani v investicích. „V roce 2018 jsme uvedli do provozu automatizované logistické centrum v hodnotě téměř 780 milionů korun a nové oddělení ležáckého sklepa. V letošním roce budou následovat stavby budovy pro třetí stáčírnu lahví a nového oddělení hlavního kvašení. Po ukončení všech naplánovaných investic v celkové hodnotě asi dvou miliard korun se roční výstav pivovaru zvýší na více než dva miliony hektolitrů,“ dokládá PR manažer Budějovického Budvaru Petr Samec.
Názor odborníka:
„Sezona se prodlužuje.“
Piva jsou celoročně zákaznicky velmi vyhledávaným sortimentem a Češi při svých nákupech dokazují, že jsou pivařským národem. K tomu se v posledních třech letech přidružuje i charakter letního období, kdy léto trvá nestandardně dlouho a je provázeno velmi horkými dny a suchem. Vloni sezona trvala od dubna do září.
Rita Gabrielová, vedoucí externí komunikace, Globus ČR
Data:
63,4 % spotřebitelů kupuje pivo pro konzumaci doma.
Kolik spotřebitelé měsíčně utratí za nákup piva
1–100 Kč 33,8 %
101–300 Kč 35,4 %
301–500 Kč 17,2 %
501–750 Kč 7,7 %
751–1000 Kč 2,9 %
Více než 1000 Kč 1,1 %
Neuvedeno 1,8 %
Zdroj: Median, MML-TGI, 18/III–18/IV
Český svaz pivovarů a sladoven: Produkce českého piva loni rostla, ve světě chutná stále více
České pivovarství má za sebou úspěšný rok. Celkový výstav v roce 2018 vzrostl o 4,7 % a dosáhl rekordních 21,3 milionů hektolitrů. Za výsledkem stojí zejména posilující export, který se meziročně zvýšil o 11,8 %. Posílila i tuzemská spotřeba, konkrétně o 2,9 % na 16,5 milionů hektolitrů. Čepovaného piva se ale v českých hospodách a restauracích vypilo zase o něco méně a jeho podíl na celkové konzumaci meziročně klesl o dva procentní body na 36 %.
Nárůst celkového výstavu byl tažen především zahraniční poptávkou, zvýšení domácí spotřeby pak ovlivnil rostoucí zájem o balené pivo. Na obyvatele se v Česku v loňském roce vypilo průměrně 141 litrů, což je o tři litry více než v roce předchozím. Spotřeba na obyvatele se drží na podobné úrovni již deset let. „Rostoucí zájem o české pivo v zahraničí nás těší a stejně tak dobrý výsledek na domácím trhu. Naopak špatnou zprávou je pokračující přesun konzumace z hospod do domácností. To neprospívá naší pivní kultuře, ani české ekonomice,“ říká František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.
Místo výčepu nákupní vozík v supermarketu
Trend posilování baleného piva pokračoval i v roce 2018. Aktuálně činí poměr prodeje čepovaného piva (on-trade) vs. baleného (off-trade) 36:64. Čepované pivo si meziročně pohoršilo o dva procentní body. Z hlediska pivních obalů si majoritní podíly 40 %, resp. 34 % na celkovém výstavu udrželo pivo lahvové a sudové. Spotřeba piva v plechovkách vzrostla meziročně o více než čtvrtinu a dosáhla 10% podílu na celkovém výstavu. Naopak spotřeba piva v PET lahvích loni poklesla o 4 %.
Češi i vloni upřednostnili jedenáctky a dvanáctky
Ležáky, tedy spodně kvašená piva se stupňovitostí 11% – 12%, si v loňském roce o další jeden a půl procentní bod vylepšily svou pozici na tuzemském trhu. Jejich podíl na celkově spotřebě nyní činí 50,3 %, výčepní piva tvoří 45,2 %. Podílu ostatních piv, kam patří nealkoholická piva, pivní mixy a pivní speciály, náleží 4,5 % tuzemské spotřeby. Právě nealkoholická piva zažila úspěšný rok 2018 a pivovary jich uvařily o 7,3 % více, konkrétně 620 tisíc hektolitrů. Obdobný trend sledujeme i u míchaných nápojů na bázi piva (tzv. pivních mixů), jejichž spotřeba rostla o 42,5 % na 429 tisíc hektolitrů. Import piva ze zahraničí vzrostl meziročně téměř o pětinu (18,3 %) na 395 tisíc hektolitrů a činil necelá 2,5 % z celkové spotřeby v tuzemsku. Vévodí mu tradičně pivo z Polska následované pivem z Maďarska a z Belgie. Mezi importéry ze zemí mimo EU dominuje Mexiko.
Českým pivovarům se daří na exportních trzích
Export českého piva do zahraničí meziročně vzrostl o 11,8 %. Z hlediska objemu mu jako každoročně dominoval vývoz do zemí EU s meziročním nárůstem o 10 %. Skvělý výsledek loni zaznamenal i export mimo EU, který posílil dokonce o 20 % a dosáhl tak téměř čtvrtiny celkového vývozu. „Celkem jsme do zahraničí vloni vyvezli 5,2 milionu hektolitrů piva, což je historicky první překonání pětimilionové hranice. Od roku 2010 vzrostl export českého piva o 43 procent,“ komentuje rekordní vývozní statistiku Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. Za hranicemi byli našimi nejsilnějšími partnery i v loňském roce naši sousedé ze Slovenska a Německa, kam rostl export českého piva o 14 %, resp. o 9 %. Do obou zemí jsme vyvezli více než jeden milion hektolitrů českého piva. Téměř 60% nárůst zaznamenal export do Maďarska. Exportu mimo země EU vévodí Rusko, kam se vloni oproti roku 2017 vyvezlo o 54 % piva více, konkrétně 375 tisíc hektolitrů.
Pavel Gregor, pavel.gregor@atoz.cz
Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 4/2019.
