Ačkoli by se mohlo zdát, že svět a jeho trendy se točí jen a jen kolem čerstvého, rychlý životní styl si přece jen žádá i rychlá, tudíž ne vždy čerstvá řešení. A to nabídka instantních potravin bezezbytku naplňuje. Zvlášť tehdy, pokud zahrnuje ingredience, které jsou „in“ a po nichž zákazníci v rámci honu za zdravější stravou prahnou.
Největší kategorií z hlediska výdajů domácností je tradičně trh s instantními polévkami. Za ty domácnosti utratí podle dat GfK Spotřebitelského panelu více než dvě pětiny všech svých výdajů na dehydratované potraviny. Průměrně za tyto polévky vydá domácnost skoro 300 Kč a uskuteční více než osm nákupů ročně. Navíc si je alespoň jednou ročně koupí dvě třetiny českých domácností. V této kategorii polévek se daří dobře také privátním značkám. Podle Tomáše Zíky, konzultanta Spotřebitelského panelu GfK, padne více než 23 % výdajů domácností právě na výrobky privátních značek.
Mladá generace oceňuje rychlou a snadnou přípravu
Instantní polévky v posledních dvanácti měsících konzumovala podle dat společnosti Median (Market & Media & Lifestyle – TGI, 3. kvartál 2018 a 4. kvartál 2018) téměř třetina respondentů (27,1 %). Jednou týdně si je dopřeje 16,1 % z nich, 2×–3× měsíčně 29,7 %. Trh s dehydratovanými potravinami v posledních letech v tuzemsku klesal, ale podle Kateřiny Tlusté, produktové manažerky společnosti Vitana, se situace na konci minulého roku stabilizovala. Firma nadále posiluje vedoucí pozici na trhu, a to i díky novinkám, které v sortimentu průběžně nabízí. Spotřebitelé totiž nadále oceňují hlavní přínosy, které dehydratované výrobky nabízí. V současné době se většina spotřebitelů snaží jíst zdravěji a součástí tohoto trendu je i konzumace menšího množství jídla několikrát denně. Právě tento trend Vitana vnímá ve zvýšeném zájmu o instantní polévky a jednoporcová jídla v kelímku.
„Mladá generace oceňuje rychlou a snadnou přípravu. A pokud tyto produkty obsahují zdravěji vnímané potraviny, například quinou, červenou čočku nebo cizrnu, a mají další benefity, třeba v podobě zvýšeného obsahu vlákniny a bílkovin, vnímají je velmi dobře,“ popisuje trh Kateřina Tlustá, product manager společnosti Vitana (Orkla Foods Česko a Slovensko). Moderní super potraviny obsahují výživově bohaté látky, které jsou prospěšné pro zdraví, s vysokým obsahem vitaminů a minerálních látek. A na to spotřebitelé jednoduše slyší. Velmi dobře se tak podle ní daří instantním snackům, jako jsou polévky do hrnečku či jídla v kelímku na bázi těstovin nebo kuskusu. A i tady hrají prim moderní suroviny. Vitana v této kategorii uvedla na trh novou řadu Dej si super jídlo!, která zahrnuje tři polévky do hrnečku a tři ochucené kuskusy v praktickém kelímku. Data společnosti Median říkají, že instantní snacky v posledních 12 měsících jedlo 7,1 % respondentů, přičemž jednou týdně si je dá 16,2 %, dva- až třikrát do měsíce 28,6 % a jednou měsíčně si je dopřeje pětina z nich (20,2 %).
Stále v kurzu jsou také klasické polévky na vaření. Podle dat Medianu je v posledním roce použilo 38,5 % respondentů, jednou až třikrát měsíčně si na nich pochutná více než polovina z nich (53,3 %). Vitana nově rozšiřuje řadu základních polévek pod značkou Naše Byšická o Rajskou polévku pro děti a Brokolicovou polévku. „Řadu Poctivých polévek rozšiřujeme o Houbovou. Češi jsou totiž národem houbařů a jídla s houbami patří mezi velmi oblíbená,“ informuje Kateřina Tlustá.
Důvěru buduje transparentní komunikace
Antonín Smrček, ředitel společnosti Labeta, připouští, že u některých skupin zákazníků existují předsudky ke kategorii dehydratovaných potravin, a to právě v souvislosti se všeobecně rozšířeným trendem čerstvosti. „My ale pracujeme s běžnými, suchými potravinami, které se používají při domácím vaření – s moukou, cukry, kypřidly a dalšími. Ty pouze namícháme tak, aby byl výsledek podařený a aby se spotřebitel nemusel obávat výsledku nebo trávit spoustu času hledáním receptu a dochucováním,“ popisuje. Pokud spotřebitele zajímá přesné složení, je naprosto veřejné a může si ho přečíst na každém výrobku. Podle něj je ale zajímavé, že například u hotového koláčku z pekařství spotřebitel složení neřeší tolik jako u směsí a výrobci, v tomto případě pekárně, nějak automaticky důvěřuje, že je složení v pořádku. „My si důvěru snažíme získávat transparentností komunikace jako léty prověřený český výrobce,“ přibližuje.
A ještě jeden trend na českém trhu nepřispívá oblibě dehydratovaných výrobků. „Užívání směsí pro pečení a vaření je v mírném poklesu i díky sílícímu vlivu kuchařských ikon, které zdůrazňují tradiční přípravu jídel,“ vysvětluje Antonín Smrček. V průběhu vytížených pracovních dní v týdnu ale běžní spotřebitelé nakupují hotová jídla, protože rychlost a snadnost tu stále hraje svoji zásadní roli. „Potenciál pro růst ale určitě mají prémiové směsi pro přesně specifikované cílové skupiny zákazníků, jsou to různé kombinace bio a bezlepkových směsí a také proteinu,“ dodává Antonín Smrček.
V regálech by neměly chybět bezlepkové výrobky
Firma v současné chvíli na rozšíření těchto produktů intenzivně pracuje. Zmiňovaným bezlepkovým směsím se na trhu daří velmi dobře. Díky kombinaci vyšších cen u hotových výrobků a řešení úspory času jsou namíchané směsi pro spotřebitele vhodnou cestou. „Spotřebitel volá po pestrosti jídelníčku a touží po novinkách. Nedávno jsme na trh uvedli například Bagetky bez lepku, Cheesecake bez lepku nebo Dýňový chléb bez lepku,“ představuje novinky Antonín Smrček a doplňuje, že čísla společnosti hovoří jasně – bezlepkové výrobky by v regálech obchodníků chybět neměly. Spotřebitelé si je žádají a prodeje stále stoupají.
Je-li nějaká kategorie na trhu velmi stabilní, jsou to podle Antonína Smrčka hlavně přípravky pro zavařování, ať už ty pro přípravu džemů a marmelád nebo nakládání zeleniny. Tady hraje určující roli spíše počasí, které ovlivňuje úrodu ovoce či okurek. K novinkám na trhu patří v segmentu želírování řada JamFix pro přípravu džemů a marmelád na bázi ovocného pektinu. Společnost je bude obchodníkům nabízet společně s prezentačním stojanem, který zatraktivní a zvýrazní šíři sortimentu a zpřehlední tak zákazníkům jejich nákup. Sezona pomalu startuje, je tedy čas optimalizovat regály.
V orientaci a výběru produktů hraje roli také moderní obal. „Spotřebitel vybírá především očima a důvěřuje tomu, že to, co vidí na obrázku, se mu ze směsi podaří udělat,“ vysvětluje Antonín Smrček. Potřebuje podle něj jasnou a čitelnou informaci, co koupí výrobku získá, kolik z balení připraví porcí, jaká je doba pro přípravu pokrmu a další užitečné informace, jako třeba to, jestli balení obsahuje droždí a další ingredience. Právě z těchto důvodů Labeta provedla radikální redesign obalů, jehož hlavní ambicí bylo rozlišení produktových řad a srozumitelné shrnutí hlavních benefitů na obalech. Řady se liší barevnou texturou, například červená je určena pro výrobky na vaření, oranžová na pečení, růžová pro bezlepkovou produkci a zelená pro bio.
Dezertům vévodí vanilkové a čokoládové pudinky
Velmi podobný počet kupujících jako instantní polévky mají také dezerty v prášku, které jsou reprezentovány hlavně pudinky. Z hlediska příchutí jim podle informací společnosti Amylon dominují vanilkové a čokoládové. „Z celé kategorie dehydratovaných potravin utratí domácnosti za dezerty desetinu svých výdajů,“ uvádí Tomáš Zíka a dodává, že průměrná útrata domácnosti přesahuje 80 Kč ročně.
K instantním jídlům a jejich základům patří instantní omáčky, šťávy pod maso, jíšky a jiná dehydratovaná jídla, která se musí tepelně upravit. Za tuto kategorii utratí domácnosti podle Tomáše Zíky v průměru 230 Kč ročně. Nákup uskuteční více než každá druhá domácnost, v průměru pak více než pětkrát ročně. „V této kategorii se naprostá většina výdajů domácností utratí za značkové produkty. Za privátní značky se tak za základní instantní jídla utratí nejmenší procento výdajů ze všech kategorií dehydratovaných jídel,“ komentuje Tomáš Zíka.
Co Čech, to jedlík bramborových knedlíků
Dominanci bramborových knedlíků potvrzují data agentury Median, která jednoznačně ukazují na jejich velkou oblibu. Dehydratované přílohy v posledních dvanácti měsících použilo v domácnosti 22,2 % respondentů a jednou až třikrát měsíčně si je dopřeje více než polovina z nich (55,3 %). Téměř tři čtvrtiny (72,2 %) respondentů si dopřejí bramborové knedlíky v prášku, ty houskové volí 28,3 %. Oblíbená je také bramborová kaše v prášku, kterou používá skoro třetina milovníků dehydratovaných příloh (31,8 %). Jiné bramborové přílohy, jako jsou třeba halušky nebo bramboráčky, volí 37,9 % respondentů.
Oblíbené jsou také stále bujony. Ty nakoupí podle Spotřebitelského panelu GfK alespoň jednou za rok kolem sedmi z deseti českých domácností a vyčlení na ně přes 120 Kč. Nejdůležitějším kanálem jsou pro dehydratované potraviny hypermarkety, kde domácnosti utratí ze svých prostředků 38 % na tuto kategorii. Následují supermarkety a s mírným odstupem diskonty a malé obchody.
Názory odborníků:
„Prosazují se super potraviny.“
Konkrétně rostou polévky do hrnečku a jídla v kelímku na bázi těstovin nebo kuskusu, například instantní polévky a řada Bistro. V inovacích se nejvíce prosazují nové a moderní super potraviny, jako jsou quinoa, červená čočka, cizrna nebo kurkuma. V této oblasti Vitana uvedla novou řadu Dej si super jídlo!. Ta zahrnuje tři nové polévky do hrnečku a tři ochucené kuskusy v praktickém kelímku. Jsou perfektní jako rychlý snack nebo lehké jídlo.
Kateřina Tlustá, product manager, Vitana (Orkla Foods Česko a Slovensko)
„Potenciál mají prémiové směsi.“
Na retailovém trhu je trend užívání směsí pro pečení a vaření v mírném poklesu, protože sílí vliv kuchařských ikon, které zdůrazňují tradiční přípravu jídel. Na to běžný spotřebitel reaguje nákupem hotových jídel v průběhu časově vytížených dnů v týdnu. Potenciál však pro přesně specifikované cílové skupiny strávníků mají prémiové směsi – jsou to různé kombinace bio, bez lepku a proteinu.
Antonín Smrček, ředitel, Labeta
Data:
38 % ze svých prostředků na kategorii dehydratovaných potravin utratily domácnosti v hypermarketech.
5× do roka uskuteční nákup suchých směsí, například pro výrobu knedlíků, 45 % domácností.
Zdroj: GfK, Spotřebitelský panel (3/18–2/19)
Četnost konzumace instantních polévek do hrnku
Více než 1× týdně 7,0 %
1× týdně 16,1 %
2×–3× měsíčně 29,7 %
1× měsíčně 15,6 %
Méně než 1× měsíčně 31,1 %
Zdroj: Median, MML-TGI 18/III–18/IV
Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz
Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 5/2019.
