Dnes jsem po dlouhé době potkal dobrou prodavačku. Bavila se se mnou při nákupu (probrali jsme i naše kočky), doporučovala mi, dávala ochutnat a nezapomněla se se mnou srdečně rozloučit. Hned mám celý den lepší. A nebudu samozřejmě váhat, když bude třeba se rozhodnout, kam jít příště nakoupit.
Přitom nejde o žádný sedmý div světa. Takto by měly probíhat všechny nákupy a zákazníci z nich odcházet s radostí a uspokojením. A prodavačky i prodavači z nich mají jistě také lepší pocit. Tím naléhavěji zní otázka, proč se to tedy tak neděje.
Ano, nejsou vhodní a schopní lidé, které by obchodníci byli schopni zaplatit. Jenže to je stejné, jako bychom řekli, že nejsou vhodné prostory s levným pronájmem a provozovali obchod v chatrči na předměstí. Taková představa jistě mnoha podnikatelům přijde absurdní. Ale není absurdní postavit úspěch maloobchodního prodeje na lidech, kteří to neumí?
Category management a akční ceny se uplatní hlavně v samoobsluze. V případě pultového prodeje ale není nic důležitějšího než prodavač, který za tím pultem stojí. To on nebo ona nahrazuje svojí pusou lákavé obaly zboží a červené cenovky, zvýrazňující slevu. A dokáže prodat víc, než ten nejpestřejší a vědecky uspořádaný regál. Prostě proto, že zákazníci zde nejsou na vybírání a rozhodování sami.
V dnešní době, kdy se firmy předhánějí v nabídkách benefitů a platů, aby přitáhly nějaké zaměstnance, se to možná zdá beznadějné. Jenže situace tak černá není. Většina lidí za pultem v sobě tu schopnost příjemně komunikovat se zákazníky má. Jen je potřeba ji zaktivovat. A to se samozřejmě nestane samo od sebe. To musí udělat majitel nebo vedoucí prodejny. Nejlépe svým osobním příkladem.
Mysleme na to zvlášť v současném ročním období, kdy rok od roku sílí proud dodávek, dovážejících zboží z e-shopů. Proč jim lidé dávají přednost, když s předvánoční atmosférou nemají nic společného? Protože tu atmosféru nenajdou ani v mnoha prodejnách. A není jistě na nich, aby ji tam vytvářeli.
Miloš Toman
