Maso jako jídlo bylo historicky vždy něčím, co ukazovalo stav společnosti. V minulosti se do způsobu a množství konzumace masných jídel projektovala zámožnost společenských vrstev, úroveň kultury stravování či dokonce národní specifika. Ukazuje se, že maso hraje podobnou roli dodnes, jen díky novým okolnostem získává nové významy, jimiž jsou obavy o zdraví a domácí ekonomiku nebo etické ohledy k domácím zvířatům.

Aktuální výzkum, který pro Ústav zemědělské ekonomiky a informací zpracovala agentura Skála a Šulc, ukazuje, jak se za poslední roky proměnil vztah české populace k masu a masným výrobkům, jaká jsou hlavní očekávání od kvality a také, co můžeme čekat v tomto segmentu trhu v nejbližší budoucnosti.

Obliba masa přetrvává

V české populaci je jen málo lidí s vyhraněně negativním postojem ke konzumaci masa a masných výrobků: se skupinami vegetariánů, veganů, flexitariánů se identifikovalo celkem jen 7 % české populace. Vyšší podíl těchto skupin je v mladších generacích Y a Z, ale ani zde tento podíl nepřekračuje 10 %. Na druhé straně je mezi konzumenty masa 17 % lidí, kteří deklarují cílené omezování spotřeby masa a očekávají pro nejbližší budoucnost její další snižování.

Kvalita plus nabídka masa a masných výrobků se v posledních letech nepochybně zlepšila. Co by tedy zákazníci na trhu s masem chtěli změnit, co jim chybí? Na prvním místě je stále lepší kvalita: chce ji dále zvýšit třetina spotřebitelů. Překvapivě, hned na druhém místě se objevila potravinová soběstačnost: 17 % spotřebitelů by si přálo více masa od českých zemědělců a výrobců. Až na třetím místě je požadavek nižších cen – věc poměrně překvapivá, vzhledem k tomu, že české domácnosti v současnosti ekonomiku nevidí příliš optimisticky (viz data ČSÚ). A na čtvrtém místě je jasný generační trend: „jen“ 12 % spotřebitelů by uvítalo lepší chování k hospodářským zvířatům při chovu a porážce, avšak u nejmladší generace Z se důležitost ohleduplnosti ke zvířatům dostává na 22 % a stává se tak u mladých druhým nejdůležitějším faktorem.

Ohled na životní prostředí

Snad ještě důležitější je osobní pohled do budoucna – celých 20 % spotřebitelů očekává, že svou spotřebu masa a masných výrobků sníží. Opět poněkud překvapivé je, že jen menší část spotřebitelů chce omezit spotřebu z finančních důvodů (přitom maso patří mezi nejvýznamnější položky v útratách za potraviny). Hlavním důvodem plánované změny je touha po zdravějším životním stylu – 68 % z těch, kteří chtějí snížit spotřebu masa, uvedlo jako důvod právě zdraví. Je možné, že aktuální pandemie zvyšuje citlivost vůči zdravotním tématům i celkově. A vidíme i zde generační posun: celkem 27 % chce snížit spotřebu masa kvůli zodpovědnosti vůči životnímu prostředí, avšak v nejmladší generaci Z je to dokonce 50 %.

Ať trh masem čeká v budoucnu cokoli, je zcela zřejmé, že jsou tu nastartované významné změny, jejichž trend zasahuje celé generace a přinese proměnu pro obchodníky i výrobce.