Zákazníci se v loňském roce obraceli více k balenému pečivu, kupovali základní položky, jako jsou chléb, rohlíky a housky a jejich pozornosti úplně unikaly cukrářské výrobky. Celý pekařský obor investoval hlavně do zajištění bezpečnosti zaměstnanců, výroby a zajištění kontinuálních dodávek pečiva ke spotřebitelům.
Přinášíme vám článek z časopisu Zboží&Prodej č. 280 (3/2021). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každý měsíc v tištěném vydání. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Pro zástupce retailu je časopis zdarma.
Podle Svazu pekařů a cukrářů v ČR si obor v pandemické situaci prošel těžkou zkouškou. Jak uvádí jeho výkonný ředitel Jaromír Dřízal, v první jarní vlně tvořil průměrný propad tržeb pekáren okolo 20 %, přičemž řada řemeslných pekáren, které zásobují školy, restaurace, hotely či rekreační zařízení, přišla až o polovinu svých výnosů. Na podzim se situace sice o něco zlepšila, snížení tržeb však zůstalo oproti předchozímu roku zhruba o 10 až 15 %. Pekárny přišly celkově o zhruba čtyři miliardy tržeb. „Peníze teď budou chybět na investice, nové technologie, inovace sortimentu či lepší odměňování zaměstnanců,“ míní Jaromír Dřízal. Vedle propadu tržeb poukazuje také na zvyšující se náklady, zhruba ve výši osmi procent, které mířily hlavně na zajištění bezinfekčnosti provozů, nákup roušek a respirátorů, zajišťování náhradních pracovníků do výroby, na rozvoz výrobků či prodavaček do firemních prodejen.
Všichni se soustředili hlavně na bezpečnost
„Rok byl náročný hlavně z pohledu zajištění bezpečnosti zaměstnanců a výroby v pekárnách. Zavedli jsme přísná pravidla pro pohyb lidí v pekárnách i mezi pekárnami, všechny porady se konají prostřednictvím videokonferencí, u některých profesí využíváme home office. Díky včasným opatřením i zodpovědnému chování všech kolegů jsme měli loni jen jeden pozitivní případ,“ přibližuje strasti pandemického roku Petr Mlíka, projektový manažer společnosti PEK Group. Výrobu podle něj pandemie příliš nepoznamenala, výrazně ale bylo třeba investovat právě do organizace práce, dezinfekce a vybavenosti ochrannými pomůckami.
Také společnost Penam investovala zejména do bezpečnosti zaměstnanců a kontinuity v dodávkách pečiva. „Řadu věcí se nám podařilo předvídat, takže jsme dobře zvládli nejtěžší první týdny pandemie, a to i přes to, že se velmi měnila poptávka po pečivu, respektive jeho druzích. Z hlediska marketingu je důležité, že jsme zvládli držet také náš inovační plán, a na svět se tak dostal například i Ranní chlebík, což je chléb s vitaminem D, který je považován za důležitý i v boji s koronavirem,“ říká marketingový ředitel Martin Dolský. Podle Petra Macha, jednatele společnosti backaldrin v Česku a na Slovensku, je důležité, že i přes těžkosti se obor nezastavil. „Náklady vzrostly, tržby klesly, museli jsme přijmout zvýšená hygienická a bezpečnostní opatření jak pro zajištění bezpečných dodávek, tak pro bezpečnost zaměstnanců. Pokles prodeje byl patrný ve všech kategoriích mezi deseti a dvaceti procenty, lidé možná i méně plýtvají,“ vysvětluje.
Tomáš Dudek z marketingu Pekárny Kabát, která provozuje 25 prodejen zejména na území Prahy, hodnotí uplynulý rok jako velmi těžkou zkoušku. Většina prodejen společnosti se nachází v centru města, u obchodních center a dopravních uzlů, situaci tak výrazně zhoršila omezená mobilita zákazníků. „Uzavřeli jsme zhruba osm poboček a propustili stovku zaměstnanců, obrat spadl o 60 procent,“ přibližuje situaci. Do druhé vlny pandemie vstoupila společnost lépe připravena, obrat ale nadále zůstal zhruba na polovině. „Lidé necestují do práce, nechodí do obchodních center a nejsou v administrativních budovách, na nákup pečiva se soustředí zejména v místě svého bydliště,“ dodává Tomáš Dudek. Všechny výdaje teď firma směřuje na to, aby třicetiletou pekařskou tradici zachránila.
Koronavirus ovlivnil strukturu trhu
I další pekařství, která jsou zaměřena na zákazníky primárně v dopravních uzlech, utrpěla citelné ztráty. „Snížil se počet zákazníků zejména z řad školáků, studentů, zahraničních turistů nebo cestujících do práce,“ informuje Martin Petřík, business unit director divize Travel Food Services společnosti Lagardere, který má na starost koncepty pekařství Hello a Mr. Baker. V první vlně pandemie firma řešila hlavně výpadky v surovinách, poté upravila sortiment tak, aby hladce běžela spolupráce s dodavateli a optimalizovalo se plánování odběru surovin.
Eva Tulachová, brand & trade marketing manažerka La Lorraine Bakery Group, rovněž potvrzuje, že koronavirus měl vliv na strukturu trhu. Prakticky všechny prodejny zaznamenaly pokles frekvence nákupu a nárůst velikosti nákupního košíku. „Spotřebitelé v době karanténních opatření nenakupují čerstvé pečivo tak jako před pandemií. Chodí méně často v týdnu na nákup a dávají přednost pečivu s delší trvanlivostí. Počáteční obavy z nebaleného pečiva, které jsme zaznamenali v první vlně, naštěstí rychle pominuly,“ přibližuje aktuální situaci Eva Tulachová. Vzhledem k tomu, že jsou již delší dobu zavřené školy a část lidí pracuje trvale v režimu home office, omezili lidé nákupy typicky snackového pečiva ať už ve slaných či sladkých variantách. Sladké pečivo je také nahrazeno částečně domácím pečením, i když již ne v takovém rozsahu, jako tomu bylo při první jarní vlně. Prodeje baget a kaiserek vnímá firma jako stabilnější, a prodej donutů dokonce díky novinkám roste.
Více se peče doma, na dno padla cukrařina
Některé pekařské trendy nastartované ekonomickým růstem a vyšší koupěschopností pandemie přibrzdila, jiné naopak akcelerovala. „Na počátku první vlny lidé nakupovali do zásoby, jejich pozornost se soustředila hlavně na základní pekařské výrobky, výrazně opadl zájem o dražší výrobky jemného pečiva a cukrařina padla úplně na dno,“ hodnotí stav první vlny pandemie Jaromír Dřízal. Poplašné zprávy pak měly vliv na poptávku po baleném pečivu a pekařům také nepomohlo to, že lidé začali více péct doma, což se v retailu odrazilo ve zvýšeném zájmu o pekařské suroviny a ingredience.
Nižší frekvenci nákupu zaznamenali prakticky všichni. „Spotřebitelé už nenakupují čerstvé pečivo tak jako před pandemií, chodí méně často v týdnu na nákup a dávají přednost pečivu s delší trvanlivostí, případně balenému pečivu,“ přibližuje aktuální situaci Eva Tulanová. Omezení nákupu firma vnímá také u typicky snackového pečiva ve slaných i sladkých variantách.
„Nejhůř byla postižena cukrářská výroba. Velký propad měly cukrárenské výrobky a nebalené výrobky, které se konzumují do 24 až 48 hodin. S tím, jak zákazníci nakupují méně často, preferují spíše balené a trvanlivé výrobky,“ říká Petr Mach. Pekárny, které podle něj mají dostatek financí pro inovace, se zaměřují na trendy, jež jsou na trhu patrné kontinuálně – využití celozrnných mouk a zvýšený obsah bílkovin: „Osobně bych se přimlouval i za redukci soli.“ Trend domácího pečení vnímá, ale je přesvědčen, že jde o přechodný jev, kdy omezený pohyb nedává spotřebitelům jinou šanci než zkoušet domácí experimentální pečení.
Čerstvé, nebo balené?
Výrobci potvrzují, že zatímco v první vlně se zákazníci soustředili na balené pečivo, hlavně kvůli obavám z možné nákazy, kterou autority a průzkumy následně vyvrátily, do druhé vlny už vstupovali s apetitem na pečivo čerstvé. „Posílili jsme výrobu baleného pečiva, ale s tím, jak obavy zákazníků slábly, vraceli se zpět k nebalenému pečivu, a nějaký zásadní nárůst prodeje baleného pečiva tak nenastal,“ dokládá Petr Mlíka. Na sortiment zejména čerstvého nebaleného pečiva pod značkou Naše pekárna se společnost PEK Group letos intenzivně zaměří. „Na trh uvádíme novou značku a kromě atraktivního sortimentu základních výrobků chceme přijít také s novinkami s vyšší přidanou hodnotou. To vše za použití tradičních receptur a surovin,“ přibližuje detaily Petr Mlíka.
„V první vlně rostla poptávka hlavně po balených výrobcích, ale už na jejím konci a potom i ve vlně druhé si chtěli zákazníci dopřát čerstvé nebalené pečivo,“ popisuje změny v chování zákazníků Tomáš Dudek. Na odbyt jdou z nabídky firmy nejvíc Moravské koláče, chléb Kabátův cvrček a tukové kroucené rohlíky.
Pekařské výrobky zamířily i do on-line
Fakt, že i pečivo se přesouvá na internet, potvrzuje Jaromír Dřízal: „Tady to byl velký skok. Pekařské výrobky jsou velmi častými položkami on-line nákupů domácností, hlavně těch, které se obávají nakupovat v kamenných obchodech. Jestliže před třemi lety byl odhadován internetový prodej chleba a pečiva na jedno procento, dnes může dosahovat podle našich odhadů kolem tří procent. Od prodejců máme zpětnou vazbu, že zákazníci požadují vysokou kvalitu chleba či pečiva a cena není nejdůležitějším faktorem nákupu.“ Pandemie podle něj také neměla negativní vliv na zájem o produkty zdravé výživy. Poptávka po tomto sortimentu rostla, zejména u výrobků posilujících imunitu. Z šetření Svazu pekařů a cukrářů v ČR vyplývá, že spotřebitelé, hlavně ve velkých městech a průmyslových aglomeracích, nadále preferují zdravý životní styl. Kvůli péči zákazníků o vlastní zdraví rostla poptávka po tmavém pečivu s vyšším obsahem vlákniny, vícezrnném nebo celozrnném pečivu či po kvasovém chlebu s vyšším podílem žitné mouky. „Typickým zákazníkem segmentu zdravé výživy byly zejména ženy, studenti, rodiny ve vyšší příjmové kategorii a lidé provozující aktivní způsob života,“ přibližuje profil zákazníka zdravé výživy Jaromír Dřízal.
Přesun na on-line potvrzuje také Kateřina Villová, majitelka Pekařství Villa: „Spotřebitelé vlivem pandemie méně nakupovali v obchodě, zato jsme zaznamenali nárůst prodejů na e-shopu Pekařství Villa a rovněž na on-line farmářských tržištích, kde mohou zákazníci naše pečivo zakoupit, například na Scuk.cz.“
Chutnější, barevnější a originálnější chutě
Ačkoliv by se mohlo zdát, že v pandemické situaci není prostor pro přílišné inovace, výrobci se nadále snaží zaujmout zákazníky atraktivními novinkami. V pekařstvích Hello a Mr. Baker se letos soustředí hlavně na donuty. „Právě ty doplní naši nabídku klasických koblih. Donuty nabízejí různé příchutě, posypky a náplně, jsou barevnější a pestřejší,“ přibližuje novinky Martin Petřík. Prodej donutů firma zatraktivnila promoakcí 3 + 1 zdarma. Ve slaném sortimentu sází na obloženou žitnou kostku se sušenou šunkou a velmi dobře se daří bagetě Dřevorubec Maxim.
Navzdory koronaviru uvedla La Lorraine Bakery Group na trh velmi úspěšné nové portfolio donutů. V něm se daří jak levnějším variantám, tak i prémiové řadě. „Prémiové donuty obsahují velmi kvalitní suroviny, jako jsou ovocné náplně s vysokým podílem ovoce, posypy z mrazem sušeného ovoce nebo polevy z pravé belgické čokolády,“ přibližuje sortiment Eva Tulachová. Zákazníci se podle ní i v kategorii slaného pečiva aktivně zajímají o složení výrobků. Chtějí kvalitu a zajímá je zdravější pečivo, aniž by přitom slevili z nároku na chutnost, nadýchanost a křupavost. „Protože názory na to, co je zdravé, se různí, jde náš vývoj několika směry. Například pracujeme na novinkách z žitné nebo špaldové mouky nebo upravujeme stávající receptury, ze kterých odstraňujeme umělá barviva a aromata,“ uvádí. Firma také věří, že se vrátí trend růstu kategorie slaných snacků. Úspěšným příkladem výrobku La Lorraine v této kategorii je Snack se sýrem Madeland, který si i v současné době drží dobrou pozici na trhu.
V Penamu se letos zaměří hlavně na propagaci značky Odkolek a do regálů obchodů zamíří také řada novinek. Firma je podpoří intenzivním marketingovým mixem, který u jejích výrobků úspěšně funguje. Ani Pekařství Villa přes obtížnou situaci na trhu nezastavilo svůj inovační program. Pro letošní rok nachystalo gurmánskou specialitu – speciální pekařskou edici Tak chutná úspěch. Jejím cílem je nabídnout nejen chuťový požitek, ale také jej propojit s pozitivním myšlením. Ručně vyráběné máslové sušenky s marcipánem jsou tak opatřeny motivačními a povzbudivými myšlenkami, postřehy a inspirujícími výroky (afirmacemi). „Udržet si pozitivní myšlení je pro mnohé z nás velká dřina. Věříme, že díky afirmacím na sušenkách pomůžeme zákazníkům udržet si dobrou mysl a držet se cílů,“ vysvětluje Kateřina Villová. Firma sází na originalitu, inovace a hravost.
Pečivo do všech koutů
Více než tisícovku druhů výrobků od mouk a klasického pekařského sortimentu po trvanlivou cukrařinu, lahůdky i hotová jídla vyrábí společnost Adélka, regionální pekárna na Vysočině. V roce 2018 spustila projekt Adelaonline.cz, který má za cíl pomoci s distribucí čerstvého pečiva do malých obcí, ze kterých mizí malé obchody, a zhoršuje se tak jejich obslužnost. „Nejedná se prvoplánově o obchodní projekt. Chtěli jsme hlavně pomoci starostům obcí bez základní obslužnosti a nabídnout jim možnost závozu čerstvého pečiva pro obyvatele obce. Věřím, že se tak podílíme na tom, aby se obce nevylidňovaly, aby se nadále lidé setkávali, třeba když si jdou vyzvednout právě čerstvé pečivo,“ přibližuje smysl projektu vedoucí prodeje Richard Nýdrle. Obce, které už obchod nemají, tak mají možnost pravidelného závozu čerstvého pečiva, které si mohou zákazníci vyzvednout třeba přímo na obecním úřadě, kde je pro ně připravena takzvaná Pekařovna. „Máme 17 odběrných míst a několik stovek zákazníků. Jsme schopni zavážet obce zhruba do 60 kilometrů od Pelhřimova,“ říká Richard Nýdrle. Věří, že projekt je životaschopný i do budoucna, odběrná místa stejně jako objednávky pomalu rostou.
Názory odborníků:
„Trh charakterizuje nárůst poptávky po balených produktech.“
Celé koronavirové období bylo charakteristické nárůstem poptávky po baleném sortimentu, příklonem zákazníků k levnějším, tj. základním produktům, nižší frekvencí nákupů při jejich větším objemu, poklesem poptávky po dražších druzích typu jemného pečiva a hlubokým propadem prodeje cukrářských výrobků. Prodej sortimentu dopékaného ze zmrazených polotovarů zaznamenal v počátku epidemie výrazný pokles, později došlo k navýšení prodeje, nikoliv však na předcovidovou úroveň.
Jaromír Dřízal, výkonný ředitel, Svaz pekařů a cukrářů v ČR
„Pro pečivo mířily domácnosti do menších obchodů i na on-line.“
Pandemie mírně změnila v kategorii chléb a pečivo preference nákupních míst. Z hlediska výdajů domácností mají nejvyšší podíl v kategorii mezinárodní řetězce, na druhém místě jsou národní řetězce, jejichž podíl mírně oslabil, a na třetím místě nezávislý trh. Tam domácnosti upřednostnily k nákupu malé prodejny a ostatní prodejny, včetně těch internetových.
Vladimíra Šebková, konzultantka, Spotřebitelský panel GfK
„Balené může znamenat pro zákazníky bezpečné.“
Pro řadu zákazníků je balené pečivo dlouhodobě zajímavější z pohledu hygieny, protože vědí, že na výrobek v podstatě nesáhla lidská ruka. Celý proces pečení a balení je totiž automatizovaný. Tento trend se vlivem okolností urychlil. Byl bych rád, kdyby daná situace urychlila i trend zdravějšího stravování, protože dobrá fyzička má určitě základ ve stravě, ale tady tak zásadní změny bohužel nevnímám.
Martin Dolský, marketingový ředitel, Penam
Čtyři otázky pro Jaromíra Dřízala, výkonného ředitele Svazu pekařů a cukrářů v ČR
Je pekařský obor připraven na další podobné pandemické situace?
Doufejme, že již žádná další covidová vlna nedorazí, pekaři si první i druhou vlnu užili vrchovatě. Ona to není žádná legrace pracovat na směny v horkém provozu s rouškou. Situaci ale zvládli pekaři na jedničku a zaslouží si velké poděkování. Z hlediska zajištění výroby a zásobování nevznikly žádné větší komplikace, obchody měly dostatek čerstvého chleba a pečiva, netvořily se žádné fronty. Právě v době epidemie bylo nesmírně důležité, aby fungovalo potravinářství a lidé si mohli nakoupit potraviny, čerstvé pečivo a chléb. Jen politici na pekaře a potravináře obecně poněkud zapomínali s poděkováním – přitom bez jejich úsilí a obětavosti by se stát s koronavirem vyrovnával podstatně hůře.
Pekařský obor je po roce zhoubného řádění „čínského viru“ značně oslaben, řada řemeslných pekáren zřejmě situaci neustojí a ukončí podnikání. Byla by to velká škoda, protože řemeslné pekárny zajišťují sortimentní pestrost na trhu a kvalitou a čerstvostí svých výrobků jsou protiváhou unifikaci výrobků a trendu dopékání výrobků ze zmrazených polotovarů. Bez jejich výrobků by se výrazně ochudila nabídka v obchodech, která je u nás jedna z nejbohatších v Evropě.
Jaký vývoj v pekařském oboru očekáváte v letošním roce a co by pekařskému oboru nejvíce pomohlo?
V České republice působí dnes okolo 700 pekáren, přičemž tři čtvrtiny z toho jsou lokální řemeslní výrobci v regionech. Tyto malé pekárny jsou nejohroženější a ročně jich desítky ukončí podnikání. Mezi hlavní důvody patří nízké ceny základního sortimentu, jehož cenovou hladinu určují obchodní řetězce, dále nedostatek kvalifikovaných pekařů a také generační problém. Mladá generace často nechce pokračovat v podnikání rodičů. Pekařina je sice krásné a voňavé řemeslo, ale nepřináší velké zisky a vyžaduje velkou houževnatost, každodenní píli a je časově náročné.
Momentálně by pekárnám nejvíce prospělo rychlé proočkování zaměstnanců, otevření restaurací, hotelů, penzionů a rekreačních zařízení. Zkrátka návrat do normálního života, který s sebou přinese oživení ekonomiky. Pekaři očekávají, že po otevření ekonomiky budou chtít zákazníci utratit našetřené peníze, dohnat odloženou spotřebu, pochutnat si na specialitách. To je šance nabídnout zákazníkům luxusnější zboží s vyšší přidanou hodnotou.
Jak se vyvíjejí ceny pekařských výrobků v dlouhodobém horizontu?
V Česku máme podle Eurostatu páté nejlevnější výrobky v Evropské unii, za námi jsou již jen balkánské země. Je to na jednu stranu výhoda pro spotřebitele, zároveň však problém pro pekaře. Ceny základních pekařských výrobků stagnují dlouhodobě a je to možné doložit daty z ČSÚ. Například výrobní cena 1 kg chleba v roce 2011 činila 17,50 Kč, v prosinci 2020 již jen 17,12 Kč. To znamená, že za 10 let klesla o 40 haléřů. Výrobní cena 1 kg pšeničného pečiva v roce 2011 byla 31,76 Kč a v prosinci 2020 dokonce jen 29,18 Kč. Důvodem nízkých dodavatelských cen je tvrdý konkurenční boj obchodních řetězců, které bojují o zákazníky prostřednictvím kontaktních výrobků, levného chleba a pečiva. Daří se jim držet ceny nízko, protože dopékání pečiva ze zmrazených polotovarů způsobuje na trhu převis nabídky nad poptávkou. Přestože pekařům ceny klesají, marže obchodu naopak stoupá. Jestliže u chleba byla marže před 10 lety 10,6 %, v roce 2020 je to již okolo 28 %. Zhoršení ekonomické situace pekáren se ještě prohloubilo v období pandemie. Pekárny musely hradit zvýšené mzdy za přesčasy zaměstnancům, stoupla cena droždí a dovozových surovin kvůli zhoršenému kurzu eura. Stoupá i cena potravinářské pšenice kvůli masivnímu vývozu do zahraničí. To způsobuje růst cen základní pekařské suroviny, mouky. Řemeslné pekárny, které provozují vlastní prodejny, většinou již promítly zvýšené náklady do cen. U průmyslových pekáren je to otázka vyjednávání s velkými odběrateli, obchodními řetězci.
Zákazníci by si měli uvědomit, že pekaři nemohou být „sociální služba“. Chléb a pečivo by mělo být především kvalitní a vyšší kvalita s sebou nese také odpovídající cenu.
A jak je na tom aktuálně celý obor z hlediska nedostatku pracovní síly a tlaku růstu na mzdy? Nepomohla tady naopak pandemická situace a nepřilákala do oboru pracovníky, kteří přišli o práci v jiných oborech?
Aktuálně pracuje v pekárenském oboru okolo 22 tisíc pracovníků a zajistit kvalitní zaměstnance do výroby, na rozvoz či do firemních prodejen je velký problém stejně jako u jiných potravinářských oborů. Proto v pekárnách pracují v nezanedbatelném procentu zahraniční pracovníci, zejména z Ukrajiny. Bez těchto agenturních pracovníků by se pekárny jen těžko obešly. Jsou nepostradatelní, protože jsou pracovití, spolehliví, rychle se učí a mají zájem si vydělat. V době ekonomického růstu se podařilo většině pekáren zvýšit mzdy zaměstnanců, i když mzda pekařů stále pokulhává za republikovým průměrem. V současné době však nemají pekárny potřebné finanční zdroje na zvýšení mezd svých zaměstnanců a zatraktivnění pekařské profese pro nové pracovníky. Ze strany státu by určitě situaci pomohlo uvolnění pracovního trhu, ukončení finanční podpory Antivirus a odpojení neživotaschopných firem od „kapaček“ státní podpory, aby si pekárny mohly na úřadech práce vybrat nové zaměstnance.
Data:
250 tis. tun
chleba se vyrobí v ČR ročně, denně je to kolem milionu upečených kusů. Češi spotřebují na hlavu 40 kg chleba ročně a utratí za něj průměrně 1 000 Kč.
Zdroj: Svaz pekařů a cukrářů v ČR, 2021
Aktuálně z trhu:
Bob a Bobek v hlavní roli reklamy pro Brumíka
V lednu představila novou televizní reklamní kampaň značka jemného pečiva Brumík. Hlavní roli v ní hrají kreslené postavičky slavných králíků Boba a Bobka, kteří se snaží v kuchyni získat svého Brumíka, ale moc se jim to nedaří. Překvapí je totiž maminka společně s holčičkou. Nakonec si dají svačinový produkt ve tvaru medvídka všichni společně. Společnost Mondelez Czech Republic, která je výrobcem této značky, zakoupila práva na použití slavných večerníčkových postaviček od České televize.
V nové reklamě na značku jemného pečiva Brumík sice společnost Mondelez Czech Republic využila českou večerníčkovou klasiku, ale zaměřuje ji na dospělou populaci. Jana Hartmannová, manažerka značky Brumík, doplňuje: „Ze spotřebitelského výzkumu nám vyplynulo, že Bob a Bobek patří mezi nejznámější klasické večerníčkové postavičky dokonce s 99procentní znalostí mezi dospělými. Těm pak přináší nejenom krásné vzpomínky na jejich dětství. Více než 80 procent z nich nám uvedlo, že sledování Boba a Bobka je pobaví i nyní, když jsou sami dospělí.“
Z výzkumu dále vyplynul názor 75 % respondentů, že současné děti daleko více zajímají jiné příběhy, a to především pohádky ze světové produkce, které lokální večerníčky milované celými generacemi naprosto zastiňují. Přitom u Boba a Bobka a jejich poťouchlých akcí se údajně dokáže stále zasmát i pobavit až 76 % diváků. Kampaň běží v televizi od ledna a během roku se oblíbené postavičky Boba a Bobka objeví i v celé řadě dalších doprovodných marketingových aktivit. Reklamní spot vznikl ve spolupráci s produkčním studiem Filmservice.
Češi se více zaměřují na zdravější druhy pečiva
Rok po úspěšném uvedení žitného Mlynářského chleba, kterého se jenom za prvních osm měsíců prodalo více než milion kusů, vytvořila společnost Albert Česká republika vlastní recept i na žitný rohlík. Stálicí v jídelníčku Čechů je klasický bílý rohlík, u zákazníků v posledních letech roste také obliba sortimentu pečiva, které je zdravější.
Exkluzivní průzkum obchodů Albert ukázal, že více než polovina (55 %) Čechů za posledních pět let změnila své stravovací návyky a při nákupu pekárenských výrobků se nyní zaměřuje na zdravější produkty s obsahem celozrnné či žitné mouky. Na trend reagují i obchody, které rozšiřují nabídku tohoto pečiva. Rohlík je v prodejnách nejoblíbenějším druhem pečiva a nejprodávanější položkou vůbec. „V našich obchodech ročně prodáme několik stovek milionů kusů,“ říká Tomáš Beran, manažer sortimentu pečiva obchodů Albert. Retailer nyní připravil zdravější variantu rohlíku s vysokým podílem žita.
Výběr probíhá podle složení a preference celozrnného či žitného
Zákazníci dnes řeší nákup pečiva více než v minulosti. „Častěji si například čtou etiketu a zajímají se o složení pečiva. Důvodem je zdravý životní styl, ke kterému patří také zdravá strava. Tento trend umocnila i stávající koronakrize,“ říká Tomáš Beran. A doplňuje: „Výběr pečiva podle složení a preference celozrnného či žitného je trendem nejen u zákazníků ve velkých městech, ale také v menších městech a na venkově.“
Výsledky průzkumu jeho slova potvrzují. Pro Albert jej prováděla společnost Ipsos. Za zdravé považují zákazníci pečivo, které je zejména celozrnné, obsahuje vysoký podíl žitné mouky nebo má ve složení semínka. Více než polovina dotázaných (52 %) se shodla na tom, že nejdůležitější vlastností rohlíku je jeho křupavost. Pětina respondentů pak považuje za nejdůležitější aspekt, aby bylo pečivo nadýchané.
Rohlík je nejprodávanějším a nejoblíbenějším pečivem
Popularitu rohlíku potvrzuje i průzkum, podle kterého alespoň občas zařazuje rohlík do jídelníčku 9 z 10 Čechů, přičemž nejčastěji si pro něj zajdou do supermarketu (59 %) nebo do specializované prodejny či pekárny (24 %). Proto zavádí Albert do nabídky žitný rohlík. „Spojuje v sobě všechny důležité vlastnosti dobrého rohlíku, jak si ho lidé představují, a navíc odpovídá i aktuálnímu trendu zdravého životního stylu. Našim cílem bylo vytvořit recepturu na křupavý, nadýchaný produkt s vysokým podílem žita, který obsahuje také semínka. Mlynářský rohlík nabízíme ve všech našich prodejnách,“ popisuje Tomáš Beran.
Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz
Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 3/2021.
