Pivo je jedničkou tuzemského maloobchodu. Představuje totiž mezi všemi potravinářskými kategoriemi tu nejprodávanější. Ročně podle společnosti NielsenIQ na českém trhu generuje 23,8 miliardy korun. Za pivní hvězdou následují sýry a tvrdý alkohol. Pandemie koronaviru, která spotřebitelům uzavřela restaurace, navýšila prodeje v maloobchodě o více než deset procent (10,6 %).
Přinášíme vám článek z časopisu Zboží&Prodej č. 281 (4/2021). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každý měsíc v tištěném vydání. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Pro zástupce retailu je časopis zdarma.
V roce 2020 dosáhly celkové prodeje piva v maloobchodě 21,2 miliardy korun. Dovolíme-li si určitou retrospektivu, pak za posledních deset let vzrostl obrat kategorie o 67 %, v objemu došlo k růstu o 35 %. Zhruba šest z deseti spotřebitelů je konzumenty piva a zaujmout je v silné regálové konkurenci není snadné. Svou roli hraje také sezona, za pivo obvykle spotřebitelé utrácejí více v létě a také na konci roku.
Z tohoto pohledu byl ovšem loňský rok výjimkou, s příchodem pandemie koronaviru se totiž spotřebitelé svým oblíbeným mokem v maloobchodě výrazně předzásobili. „Nejvyšší prodeje piva v roce 2020 tak byly realizovány v dubnu, kdy jsme zaznamenali nárůst o 32 procent v porovnání s předchozím rokem,“ přibližuje nákupní pandemický apetit Michal Elšík, client analytics leader společnosti NielsenIQ, která kategorii na celém maloobchodním trhu monitoruje, a trendy v pivní kategorii představil na jednom ze specializovaných setkání Snídaně se Samoškou. Jak dále uvádí, důležitým faktorem je i počasí, kdy může být rozdíl mezi teplotně dobrým a špatným měsícem 10 až 15 procent obratu.
Dynamicky rostou hlavně ležáky a jedenáctky
Pivní kultura se v tuzemsku pozvolna mění, konzumenti piva opouštějí světlá piva výčepní a stále více jsou ochotni zkoušet piva vícestupňová a speciality. Své místo na trhu a prostor v nákupním košíku získávají také tzv. piva řemeslná, craftová. „Ve výčepním pivu vidíme pokles zhruba devět procent,“ dokládá Michal Elšík. A z dat je zřejmé, že dynamický růst zaznamenávají právě ležáky a jedenáctky. Za posledních 10 let narostly ležáky o 160 % a jsou druhou nejprodávanější pivní kategorií. I jedenáctky si nacházejí své zákazníky, za minulou dekádu rostly o 138 %.
„Konzumenti mají rádi pestrost v nabídce, roste podíl speciálních piv. Portfolio pivovarů se obecně rozšiřuje o další typy svrchně kvašených piv, o ovocná piva a další speciality často inspirované v zahraničí,“ uvádí Lumír Hyneček, ředitel Pivovaru Litovel. Ten svým zákazníkům vychází vstříc například prostřednictvím Kalendáře speciálů litovelského sládka. „Vaříme speciální piva i pro určitá období. Během roku tak mohou naši fanoušci ochutnat třeba vícestupňová, silnější piva pro chladnější období, ochucená piva, v letním období zase třeba pšeničná piva,“ přibližuje detaily Lumír Hyneček. Loňský rok byl pro pivovar jedním z nejkomplikovanějších, více než polovinu jeho výstavu totiž tvoří standardně sudové pivo. Pivovar se proto soustředil jak na maloobchodní prodej v kamenných i on-line obchodech, a meziročně tak prodal o čtyři procenta více piva v lahvích a plechovkách, tak také na to, aby si lidé mohli i doma vychutnat pivo čepované v pětilitrových soudcích. Těm se dařilo zejména ve vánočním období. Letos firma sází kromě pivních speciálů také na novinku v segmentu ochucených piv, plánuje speciální multipacky pro maloobchod a na oslavu svatého Václava chystá třikrát chmelené nefiltrované pivo Litovel Václav.
„Zvýšený zájem jsme zaznamenali především o ležáky Pilsner Urquell, Radegast Ryze Hořká 12 a Velkopopovický Kozel 11. Dlouhodobě také rostou prodeje nealkoholického Birellu včetně ochucených variant,“ přibližuje spotřebitelský apetit z produkce společnosti Plzeňský Prazdroj její obchodní ředitel Tomáš Mráz. Radegast Ratar si zákazníci oblíbili díky extra hořké a plné chuti, jde o nejvíc hořké pivo v historii pivovaru, přitom se nejedná o silné pivo. Další novinkou pivovaru je světlé svrchně kvašené pivo, výčepní speciál Radegast ROG IPA. Stejně jako Radegast Ratar jej firma testuje nejprve ve vybraných obchodech, exkluzivně je v hypermarketech Albert ve vratných 0,5l lahvích.
V pandemii pomohla e-commerce
Na maloobchodní kanály, včetně e-commerce, vsadily také další pivovary. „Sudové pivo dělalo před covidem z našeho celkového výstavu 80 procent, teď vidíme nárůst u lahvového piva,“ přibližuje situaci Ladislav Lojka z obchodního a marketingového oddělení Pivovaru Ferdinand. Tomu pomáhá nejen rozvážková služba Ferdadomu.cz, ale také prodej na Rohlik.cz a zahraniční export. Právě e-commerce teď z celkového výstavu, který byl za rok 2020 celkem 23 000 hl, představuje necelých pět procent. Do segmentu specialit vstoupil Pivovar Ferdinand s novinkou, která vznikla ve spolupráci s Matematicko-fyzikální fakultou UK a byla vyladěna Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským v Praze. Pěkné číslo je inspirované číslem π a pivovar jej poprvé pustil do distribuce na Mezinárodní den tohoto známého matematického pojmu. Spodně kvašené pivo vzniklo studeným chmelením a použité chmely mu dávají chuť svrchně kvašeného piva typu IPA. Ladislav Lojka věří, že se mu bude dobře dařit: „Věřím, že se Pěkný číslo, jehož vývoj trval dva roky, ujme. Stále jsme na druh piva s tímto chuťovým vyzněním cenově relativně nízko.“
Pivovary Koruny české loni navýšily celkový výstav piva, změnila se ale struktura prodeje. „Došlo ke snížení prodeje čepovaného piva a navýšení baleného. Největším tahounem jsou stále ležáky, i proto jsme letos rozšířili naše portfolio o hořký světlý ležák Kanec 11,“ představuje novinku ředitel off-trade Tomáš Hudec. Kvituje, že i po uzavření hospod si lidé cestu k pivu našli.
Úspěšná piva z čepu míří do retailu
Pivovary Staropramen prodaly v roce 2020 na tuzemském trhu a v zahraničí dohromady 3,19 milionu hektolitrů piva. Na výsledku se podepsaly uzavřené restaurace, firma tak v prodejním kanálu on-trade zaznamenala pokles o 37 %. Meziročně nižší prodeje společnosti zmírnil osmiprocentní růst objemu v maloobchodě. Také tento výrobce potvrzuje dlouhodobě rostoucí oblibu ležáků. I proto uvedl do obchodů piva Smíchovského výběru, která byla v posledních letech k dostání téměř výhradně na čepu. Smíchovský výběr zahrnuje čtyři pivní speciály – Nefiltr Pšeničný, Extra chmelená 12, Granát a Velvet – a na pultech obchodů se objeví první tři. Producent tak reagoval na měnící se chování konzumentů, kteří začali více experimentovat a vyhledávat i jiná piva než klasické desítky či ležáky. Úspěch z on-trade kanálu by Pivovary Staropramen rády zopakovaly také v maloobchodu. „Je to první novinka letošního roku a budou následovat další, třeba v pivních mixech, kde se stále větší oblibě těší zejména nealkoholické varianty,“ přibližuje manažerka komunikace a tisková mluvčí Denisa Mylbachrová.
Výraznější piva se objevila také v portfoliu Pivovaru Samson, který na trh uvádí světlý ležák s výraznějším chmelovým aroma. Pivovar jej po úspěšném loňském létě, kdy byl ležák na čepu, stočil do lahví a nové pivo tak doplňuje stávající nabídku. Nachmelený ležák Samson dodává pivu nejen typickou příjemnou hořkost, ale také vůni. Podle generálního ředitele Daniela Dřevikovského si novinku pochvalují také ženy.
Možná dojde k rozdělení trhu
Data Spotřebitelského panelu GfK (1–12/20), založená na detailních informacích o nákupech reprezentativního vzorku českých domácností, uvádějí, že pivo pro domácí spotřebu nakupuje přes 90 % českých domácností, přičemž jedna se na nákup piva vydá v průměru 42krát a za své pivní nákupy utratí 3 900 korun. „K nejoblíbenějším typům piva patří ležáky, které v roce 2020 nakoupily tři čtvrtiny českých domácností,“ specifikuje konzultantka Hana Paděrová. Následují výčepní piva, která si do svého nákupního košíku vložily dvě třetiny domácností. Jen s malým odstupem pak z hlediska počtu kupujících následují radlery. Při nákupu piva dávají spotřebitelé přednost hlavně značkám, jen třetina domácností sáhne alespoň jednou do roka pro privátní značky.
„V posledních letech je vidět dlouhodobý trend příklonu českých spotřebitelů k ležákům. Otázkou je, jestli pandemie tento trend přeruší nebo naopak dále posílí,“ přemítá Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany. Možné je podle něj také to, že se trh rozdělí a vznikne poptávka po prémiových pivech i po co nejlevnějších výčepních pivech. Ve Svijanech aktuálně připravují novinky hlavně pro on-trade, nabídka dvanáctky balených piv je podle Romana Havlíka v tuto chvíli dostačující. Během pandemie se ale také dobře dařilo menším pivním sudům, jejichž odbyt pivovar podpořil zvýhodněnou cenou pro maloodběratele a bezplatnou zápůjčkou výčepního zařízení.
Řemeslná piva a speciality zatraktivní nabídku
Dita Vašíčková, tisková mluvčí společnosti Heineken Česká republika, uvádí, že i přes pandemii firma navýšila své prodeje v off-trade: „Loni rostly hlavně ležáky a jedenáctky, nadále pokračoval extrémní růst ochucených nealkoholických piv a posilovaly i prodeje ciderů.“ Firma vnímá trend obliby vícestupňových piv, se kterými spotřebitelé rádi experimentují, ať už se to týká značek nebo příchutí, a trend přesně kopíruje růst značek Desperados, Heineken a Zlatý Bažant. Značku Starobrno firma posílila i mimo domácí region, prodeje narostly také Krušovicím, konkrétně Královskému ležáku 12. „Pod značkou Starobrno jsme také uvedli novou produktovou řadu řemeslných piv APA, IPL a RED,“ vypočítává novinky. Zásadní horkou novinkou roku 2021 je světlý, extra chmelený a hořký ležák Bitr z pivovaru Starobrno, který reaguje na poptávku po velmi hořkých pivech.
Náchodský pivovar Primátor loni zaznamenal celkový propad ve výši 11,5 %. A to i přes to, že nárůst v kanálu off-trade představoval víc než osm procent. „Nemožnost dát si čepované pivo posílila domácí spotřebu,“ míní Martin Ardelt, obchodní ředitel pro tuzemský trh. Ačkoli si spotřebitel rád vychutná speciality, jako jsou IPA, Wiezenbier, Stout, EPA nebo i silnější piva typu 16, 21 a 24 Double, majorita prodeje je stále v tradičním segmentu výčepních piv, která se v ČR nejvíce nakupují v promočních akcích. Novinkou v sortimentu pivovaru je třeba pivo Tchýně, které v sobě snoubí dva pivní styly – klasický ležák a pivo typu IPA. Pivovar také každoročně chystá limitovanou edici Medového piva a podzimního Špringla, vařeného z čerstvého zeleného chmele.
Češi mají rádi plnou a výraznou chuť
Oblibu vícestupňových piv potvrzuje rovněž ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček. Výrobce, který se zaměřoval hlavně na sudové pivo, v loňském roce pootočil směr čepování do plechovek a lahví. Nicméně stále věří, že se doba čepovaného piva zase znovu vrátí. „Naším nejprodávanějším pivem jak v sudové, tak i balené podobě je jedenáctistupňový čtyřikrát chmelený ležák Zubr Grand,“ přibližuje Tomáš Pluháček. Čeští pivaři podle něj vyhledávají chuťově zajímavější a výraznější piva, a proto roste nejen obliba jedenáctek, ale i speciálů. Pivovar Zubr má v nabídce 14stupňový Zubr Maxxim a v druhé polovině roku přijde s dalšími speciály.
Velmi dobrý rok zažil také národní pivovar Budějovický Budvar, jehož výstav i přes pandemii koronaviru byl nejvyšší v historii, a firmě se dařilo jak na domácím trhu, tak v exportu. „Na domácím trhu určitě bodoval hořký ležák Budvar 33, který jsme loni na jaře uvedli na trh v lahvích a plechovkách,“ uvádí Petr Kubín, obchodní ředitel pro tuzemský trh. Letos se pivovar pustí do výroby limitovaných edicí ve spolupráci s vybranými minipivovary.
Nealko segment je stále rostoucí
Na českém pivním trhu má svoje místo i nealkoholické pivo, pro které si podle výše zmíněného Spotřebitelského panelu GfK v minulém roce sáhlo do regálu alespoň jednou 37 % domácností, přičemž každá za ně utratila přes 400 Kč.
Tomáš Mráz potvrzuje, že nealko segment je rozhodně rostoucí a Plzeňský Prazdroj jej bude i letos podporovat. Prodejní čísla Birellu podle firmy překonala prodeje z roku 2019 o dvě procenta, přičemž růst táhly hlavně ochucené varianty. Stále větší zájem je také o čepované ochucené varianty. I přes loňské několikaměsíční uzávěry v restauracích se třeba prodej čepovaného Birellu Pomelo Grep zvýšil o pět procent. „Nealkoholické pivo už dávno není jen pro řidiče, preferují ho aktivně žijící lidé, sportovci, ochucené varianty chutnají také ženám,“ vysvětluje Tomáš Mráz. Inovace v podobě Birellu Za Studena Chmeleného a Birellu Stylu IPA tak míří ke všem, kdož si chtějí vychutnat chuť piva, ale bez alkoholu.
Daří se také netradičním kombinacím. Třeba Pivovar Primátor uvede na trh ochucené nealkoholické pivo s příchutí yuzu a bergamotu.
Oblíbené jsou rovněž radlery, které jen s malým odstupem nakupuje podobný počet kupujících. Ze Spotřebitelského panelu GfK je také zřejmé, že jednotlivé typy piva se liší frekvencí nakupování. Zatímco ležáky i výčepní piva nakupovaly domácnosti 20krát do roka, radlery 13krát. Za jeden litr radleru zaplatili v průměru přes 30 korun, ležáky v průměru za 27 korun a nejlevnější je výčepní pivo, které stálo v průměru dvacet korun.
Probíhá živé experimentování
Snahu experimentovat dokládá například plzeňský řemeslný pivovar Proud, který obohatil sezonní pivní nabídku pozoruhodnou novinkou. Je to Yuzu Pale Ale, osvěžující pivo s lehkým citrusovým aroma a příjemnou hořkostí. Yuzu je citrus, který obsahuje kromě vitaminu C řadu antioxidantů a je původem z Asie. „Při přípravě piva jsme nejprve konzultovali vlastnosti plodu yuzu s týmem Yuzu, který jej do Čech přiváží a má zkušenosti s jeho použitím v nejrůznějších úpravách od čaje přes limonády až po dorty. Následně jsme společně vybrali produkt z yuzu zpracovávaný jihokorejskými farmáři tradiční metodou smícháním kůry, dužiny a šťávy v poměru 50:50 s cukrem. Z tohoto produktu jsme uvařili první prototyp v pokusné 100l varně. Vybrali jsme pivní styl pale ale zejména pro jeho lehkost a dobré možnosti kombinace chuťového profilu yuzu s různými odrůdami chmele,“ upřesňuje sládková Lenka Straková.
Největší útraty vykazují letní měsíce a hypermarkety
Kategorie piv vykazuje v průběhu roku sezonalitu. Nejvíc se za pivo utrácí v letních měsících a na konci roku. V tom nebyl ani minulý rok výjimkou. Na jaře ale došlo k výraznému nárůstu oproti předchozímu roku s vrcholem v dubnu. A tak se dá předpokládat, že pivo pomáhalo překonat první pandemické měsíce.
Nejdůležitějším místem nákupu kategorie jsou hypermarkety, kam v minulém roce směřovala více než třetina z celkových spotřebitelských výdajů za pivo. S bezmála 30 % následují diskonty. Na třetí pozici s necelou pětinou trhu jsou pak supermarkety, které také zaznamenaly největší meziroční posílení tržního podílu. Pokud nepočítáme nákup přes internet, který je zatím pod 2 % z celkových výdajů na kategorii.
Lokální piva pronikají i do řetězců
Apetitu na lokální piva vycházejí vstříc nejen tradiční české sítě obchodů, které se na nabídku regionálních piv zaměřují už dlouhou dobu. Trend proniká i do mezinárodních řetězců. Například společnost Lidl Česká republika nabídla regionální piva poprvé v rámci akce s podtitulem Ochutnejte to nejlepší z regionů. Na zájem zákazníků zareagovala zařazením lokálních piv do stálého sortimentu. „Nabídka lokálních piv je koncipována tak, že v prodejnách v jednotlivých regionech naleznou zákazníci piva od svých regionálních pivovarů. V prodejnách v okolí Jihlavy tak lze zakoupit například jihlavského Ježka či v okolí Šumperka hanušovickou Holbu Šerák,“ vysvětluje princip tiskový mluvčí Tomáš Myler. Stálé nabídky se dočkala také řemeslná a netradiční piva v rámci řady Steam Brew.
Dominuje sklo a rostou plechovky
„Pokud porovnáme druhy obalů, vidíme, že skleněné láhve na pivním trhu stále dominují, jejich pozice však oslabuje,“ interpretuje data z výzkumu Hana Paděrová. V posledním roce činil tržní podíl piva ve skleněných lahvích 56 % výdajů, u piva v plechovkách to bylo 30 %, s odstupem následuje pivo v plastových lahvích. Když se podle ní na jednotlivá balení podíváme z hlediska počtu kupujících, vidíme, že v roce 2020 přesáhl poprvé počet kupujících plechovek (79 %) počet kupujících piva ve skleněných lahvích (77 %).
Pandemie podle společnosti Plzeňský Prazdroj na čas změnila běžné zvyklosti milovníků piva, kteří mnohem více než dříve nakupují balené pivo. Ačkoli prodeje jejích piv v obchodech během koronakrize (od poloviny března 2020 do poloviny března 2021) vzrostly o devět procent, podařilo se jí výrazně snížit dopady používaných obalů na životní prostředí. Největší úspory se týkají plastů – výrobce jich spotřeboval o téměř čtyřicet procent méně než v roce předchozím. Konkrétně tak uspoří přes tisíc tun plastů ročně. „Největší vliv na naši plastovou redukční kúru mělo loňské ukončení prodeje piv Gambrinus a Radegast v PET lahvích. Lidé od nich nejčastěji přešli ke skleněným vratným lahvím, které jsou z pohledu životního prostředí nejšetrnějším obalem v obchodech. Obrazně řečeno, každou 1,5litrovou PET lahev tak nahradily dvě vratné skleněné lahve a jedna půllitrová plechovka s pivem,“ dokládá manažer pro udržitelný rozvoj Ivan Tučník. Kromě nejprodávanějších skleněných vratných lahví se ale také daří plechovkám. V roce 2019 tvořily zhruba 18 % portfolia tohoto producenta, loni už přes pětinu. Firma aktuálně zkoumá možnost zálohování plechovek na Slovensku, ráda by našla vhodné řešení i pro tuzemsko.
Příklon k plechu potvrzuje také Budějovický Budvar. Petr Kubín konkretizuje: „Prodej plechovek roste meziročně dvojciferným číslem. I proto jsme zahájili přípravu pro instalaci nové plechovkové linky, která by měla být dokončena v příštím roce.“
S důrazem na udržitelnost
Podle společnosti Heineken Česká republika nenarušil dlouhodobý trend růstu plechovek zejména na úkor plastových lahví ani covidový rok. „Stále ale platí, že každý typ obalu má svého zákazníka, a my se tomu snažíme přizpůsobit i naši nabídku. Současně samozřejmě sledujeme veškeré trendy v oblasti udržitelnosti a měnící se preference spotřebitelů, což zohledňujeme i při našich inovacích uváděných na trh. Zajímáme se o možnosti jiných typů balení vzhledem k měnícímu se způsobu konzumace piva,“ shrnuje Dita Vašíčková.
Pivovar Svijany má, co se týká obalů, jasno. „Nikdy jsme pivo nestáčeli do plastu, který považujeme za nedůstojný, ale pro pivo hlavně zcela nevhodný obal. Poptávka po pivu v plechovkách má stále rostoucí tendenci. Potvrdilo se, že rozhodnutí o výstavbě plnicí linky na plechovky v roce 2017 mělo pro strategický rozvoj pivovaru zásadní význam. Letos uvažujeme i o dalším rozšíření nabídky svijanských piv v půllitrových plechovkách,“ vysvětluje Roman Havlík.
Poměrně zásadní krok ohledně obalů udělala loni také společnost Pivovary Staropramen. PET lahve pivních značek Braník a Staropramen obsahují od loňského června 30% podíl plastového recyklátu. „Řadíme se tak k nápojářským společnostem, které složku zvanou rPET ve svých plastových obalech využívají. Přesáhli jsme tak cíl EU pro rok 2025, který stanovuje podíl rPET v lahvích na 25 procent,“ komentuje Denisa Mylbachrová. I rostoucímu trendu plechovek dal tento výrobce piva udržitelnější ráz – podíl recyklovaného materiálu u plechovek se pohybuje mezi 70 až 90 %.
Názory odborníků:
„Není to o alkoholu, ale chuti a atraktivitě.“
Lidé stále více preferují ležáky, prémiová piva a různá speciální piva. Ale není to o množství alkoholu a síle piva, je to o chuťových vlastnostech a atraktivitě produktu. To dokazuje i velký úspěch naší loňské novinky Radegast Ratar. Jde o novou kategorii – výčepní speciál, který svou stupňovitostí odpovídá výčepním pivům, ale oproti běžným výčepním pivům se vymyká svou extra hořkou a plnou chutí. Prodejní výsledky ukazují, že to je to, co lidé chtějí. Oblíbený je hlavně mezi mladšími spotřebiteli, kteří dávají přednost nápojům s menším obsahem alkoholu, ale s výraznější chutí.
Tomáš Mráz, obchodní ředitel, Plzeňský Prazdroj
„Daří se vícestupňovým pivům, jedenáctkám a ležákům.“
Rok 2020 poznamenal lockdown na jaře i na podzim. Spotřeba sudového piva se tak částečně přesunula do kanálu off-trade, kde byly celkové prodeje v kategorii piva úspěšné, a představovaly dokonce jeden z nejvýraznějších meziročních nárůstů. Na trhu pokračuje trend růstu vícestupňových piv, jedenáctek a ležáků, a to na úkor piv výčepních.
Dita Vašíčková, tisková mluvčí, Heineken Česká republika
„Na domácím trhu rostl nejrychleji Budvar 33.“
V loňském roce se v retailu dařilo v zásadě všem našim pivům, nejrychlejší nárůst zaznamenaly ležáky Budweiser Budvar Original a na domácím trhu jednoznačně Budvar 33. Letošní rok bude bohužel ještě hodně poznamenán pandemií, minimálně v prvním pololetí očekáváme podobný vývoj jako v loňském roce. Doufáme, že ve druhém pololetí se začnou k normálu vracet i prodeje v restauracích a hospodách.
Petr Kubín, obchodní ředitel pro ČR, Budějovický Budvar
„Produkce v plechu se meziročně zvýšila.“
Přestože se celkový výstav pivovaru kvůli poklesu prodeje sudového piva snížil zhruba o osm procent, výroba baleného piva zůstala víceméně na úrovni rekordního roku 2019. I během pandemie přitom dále rostla obliba praktičtějšího baleného piva v plechovkách, jehož produkce se meziročně zvýšila o osm procent. Zavřené hospody se projevily také na prodeji pětilitrových „party“ soudků, z nichž lze v domácnostech čepovat pivo i bez výčepního zařízení. Meziročně narostly o 41 procent.
Roman Havlík, ředitel, Pivovar Svijany
Data:
3/4
domácností nakupují ležáky, 2/3 si do nákupního košíku vloží výčepní piva.
Zdroj: GfK Spotřebitelský panel, GfK Czech, 1/20–12/20
Spotřeba piva v Česku je nejnižší za posledních 60 let
Roční spotřeba piva na obyvatele u nás v roce 2020 dosáhla 135 litrů, což je zatím nejméně od 60. let minulého století. Snížil se celkový výstav, který v meziročním srovnání klesl o 1,5 milionu hektolitrů a dosáhl tak hodnoty 20,1. Za pokles mohou koronavirové restrikce a omezení provozu hospod a restaurací v tuzemsku i v zahraničí.
Ještě v letech 2018 a 2019 se českému pivovarnictví dařilo velmi dobře, produkce stoupala a v roce 2019 činila rekordních 21,6 milionů hektolitrů. „Jako pivovarníci sledujeme údaje už od roku 1950. Já osobně mám hodně bohaté zkušenosti, ale takovou situaci jsem ještě nezažil. Nepamatuji, že by na tom kdy hospody a restaurace byly tak špatně. Krize se promítá do obchodních ztrát, ale i osudů celé řady lidí, kteří pivovarnickou tradici jako národní poklad střeží,“ hodnotí František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS).
Prodej v obchodech ztráty pivovarů nevyrovná
Vloni se méně piva se nejen vyrobilo, ale také pochopitelně prodalo v restauracích. Zatímco v roce 2019 se z celkové spotřeby piva v česku v restauracích vypila třetina, o rok později to byla už jen čtvrtina. Negativní vliv má přitom nejen samotné zavření hospod, ale i restrikce v podobě zkrácené otevírací doby, zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti, rušení sportovních a kulturních akcí a další omezení. V roce 2020 svou činnost ukončilo přibližně 500 hospod, letos se očekávají další stovky. Přitom prodej v obchodech není schopen ztráty pivovarů vykompenzovat. Poměr prodeje piva dodávaného do restaurací (on-trade) a do obchodů (off-trade) za minulý rok činil 26:74.
Dominují nealkoholické varianty pivních mixů
Nejprodávanějším obalem zůstala klasická pivní lahev (46 % podíl z celkového výstavu), velký pokles je samozřejmě patrný u sudů (25 % podíl z celkového výstavu) a cisteren (2 % podíl z celkového výstavu). Naopak mírný nárůst si připsaly plechovky (15 % podíl z celkového výstavu). PET lahve se udržely na 12 % (podíl z celkového výstavu).
Co do obliby druhů piva, v dlouhodobém horizontu stabilně mírně roste spotřeba ležáků, tedy spodně kvašených piv se stupňovitostí 11°-12°. Celkově za poslední dekádu vzrostly o více než 16 %. Oproti předchozím letům výrazně stoupla obliba nealkoholických piv a míchaných nápojů na bázi piva, tzv. pivních mixů. Zatímco dříve převládaly jejich alkoholické varianty, dnes dominují ty nealkoholické. Celkový výstav vzrostl o 123 tisíc hektolitrů, tedy o 12 %.
Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz
Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 4/2021.