Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) vyzývá ministra zemědělství Zdeňka Nekulu, aby v případě spuštění avizovaných kontrol zajistil jejich naprostou transparentnost a objektivnost. Aby zveřejnil jasnou metodiku, která vyvrátí veškeré pochybnosti o politickém zneužití zdražování potravin.
SOCR ČR upozorňuje, že marže je zcela neprůkazná veličina, neboť zahrnuje všechny náklady včetně mezd, energií, logistiky a dalších položek. Ty se přitom v různých článcích řetězce zemědělec, výrobce potravin a obchodník výrazně liší. Jedinou použitelnou hodnotou k porovnání je ziskovost. Ta se v případě obchodu pohybuje na úrovni 3,5 % až 4 %.
„Panu ministrovi bych rád připomněl, že marže se nerovná v žádném případě zisk. Pokud na svém plánu zahájit kontroly trvá, vyzývám ho, aby do nich zapojil celý řetězec produkce a distribuce potravin. Tedy i zemědělce a výrobce a zahrnul celý sortiment, nejen několik náhodně vybraných položek,“ uvádí Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR. A dodává: „Celá Evropa řeší problém vysokého tempa růstu cen potravin. Jen my prověřujeme, zda je rovnoměrné rozložení marží v potravinovém řetězci. Ministerstvo by mělo jednoznačně říct, co je jeho cílem. Pokud je to ochrana zájmu spotřebitele, tak by se měl pan ministr vrátit ke svému slibu na snížení DPH na potraviny. Ten zcela vyšuměl. Případně skutečně účinně osekat zbytečné dotace velkým zemědělcům a ušetřené peníze použít na snížení nákladů těch výrobců potravin, které drtí vysoké ceny energií. Z dosavadních vyjádření pana ministra bohužel plyne, že jeho cílem je místo ochrany zájmu občanů této země umělé navyšování zisků velkých zemědělců. Ti přitom loni vykázali třetí nejvyšší zisk v historii.“
Princip fungování retailu staví na nízké průměrné marži při vysokém obratu
Tempo růstu cen potravin v ČR je dlouhodobě nižší (11,5 %) než úroveň inflace (13 %). Ceny zemědělských produktů přitom narostly až o 27,6 %. Obchod tak brání skokovému nárůstu cen ve prospěch zákazníka a na úkor svých marží. Princip ekonomického fungování retailu je založen na nízké průměrné marži při vysokém obratu. České prostředí v retailu patří v Evropě k těm nejvíce konkurenčním. Na pokrytí 75 % trhu se podílí až 11 obchodních řetězců, zatímco v okolních zemích jich je přibližně polovina.
„Žádám ministra zemědělství, aby nám sdělil, kdo bude kontroly provádět a na jakém legislativním základě. V případě, že ke kontrolám dojde, pana ministra vyzývám, aby se osobně zaručil, že tento systém bude naprosto transparentní a v souladu s platnou legislativou. Především ale žádám pana ministra, aby přestal hájit agrobarony. Aby začal konečně myslet na lidi a přišel se skutečně účinnými opatřeními, která zpomalí růst ceny potravin,“ zdůrazňuje Tomáš Prouza.
Podobná kontrola marží, konkrétně u másla, se uskutečnila v roce 2017 v době tzv. máselné krize. Výsledky šetření jasně prokázaly, že marže obchodníků jsou stabilní a za masivním nárůstem ceny stálo umělé zdražování ze strany potravinářských firem.
K tématu se vyjadřuje i prezident Agrární komory ČR Jan Doležal po jednání o záměru monitorovat marže potravin na Ministerstvu zemědělství.
„S nekalými praktikami odběratelů se členové Agrární komory ČR setkávají pravidelně. Je třeba řešit tuto problematiku v širším kontextu, a to v novele zákona o významné tržní síle. K praktikám, které považujeme za nespravedlivé, patří především zneužívání dominantního postavení velkých obchodních řetězců. Dále skutečnost, že dodavatelé z řad zemědělců jsou nuceni produkci prodat teď a tady. Často však nemají ve větším množství jinou volbu než právě obchodní řetězce. Z tohoto pohledu vítáme novelu zákona o významné tržní síle jako krok správným směrem. Zároveň však s ohledem na některé chronické potíže dodavatelsko-odběratelské vertikály není dostatečně ambiciózní.
Vítáme taktéž záměr sledování marží u vybraných potravin, který považujeme současně za vstřícné gesto ke spotřebitelům. Zvláště v této době bychom měli dělat všechno pro to, aby ceny potravin dále nerostly nebo alespoň nerostly tak zběsilým tempem. Nicméně seznam sledovaných potravin, který čítá jednotky položek, považujeme za nedostatečný. Podle našeho názoru by měl být monitorován vývoj marží nejméně u desítek potravin, a to jak u potravin ve slevové akci, tak u potravin prodávaných za cenu běžnou.
Je také třeba říct, že zemědělci ceny na pultech neurčují. V současné době se potýkáme s extrémním nárůstem vstupních nákladů, nízkými výkupními cenami a přehodnocením dotační politiky směrem k větší podpoře neprodukce, a to v kombinaci s aktuální situací na Ukrajině, což může vést k dalšímu růstu cen. Pokud nedojde k přehodnocení dotační politiky v Bruselu i České republice, dočkáme se s největší pravděpodobností dalšího snižování potravinové soběstačnosti Česka,” říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
