Nejoblíbenější přílohou v případě těstovin, luštěnin a rýže jsou jednoznačně těstoviny. Z dat společnosti GfK Czech vyplývá, že od 4/2021 do 3/2022 tuto kategorii nakoupilo 95 % českých domácností. Těstoviny zároveň představují největší část daného trhu. Kupující si je ve zmíněném období přinesli domů v průměru třináctkrát a celkové výdaje jedné domácnosti za kategorii činily téměř 500 korun. Mezi nejoblíbenější druhy patří vřetena, špagety a kolínka.
Přinášíme vám článek z časopisu Zboží&Prodej č. 292 (6-7/2022). Je to ochutnávka originálního obsahu, který najdete každý měsíc v tištěném vydání. Nechodí vám časopis? Registrujte se k odběru a nezmeškejte žádné vydání. Pro zástupce retailu je časopis zdarma.
Vřetena a špagety mají po 70 % kupujících, tradiční kolínka nakupuje více než polovina domácností. Přibližně 8 z 10 domácností nakupuje rýži. V posledním monitorovaném období vložily rýži do svého nákupního košíku v průměru šestkrát a celkem za kategorii utratily 270 Kč. „Spotřebitelé většinou nakupují běžné druhy rýže. Třetinu domácností oslovila rýže etnická, tedy například basmati nebo jasmínová,“ prozrazuje konzultantka Hana Paděrová. Zhruba sedm z deseti domácností nakupuje luštěniny. V posledních 12 měsících spotřebitelé uskutečnili v průměru čtyři nákupy luštěnin na kupující domácnost. Celkové průměrné roční výdaje domácnosti činily 120 Kč. Luštěninám vévodí čočka, která měřeno spotřebitelskými výdaji tvoří dvě třetiny kategorie. Čočku nakoupilo přes 60 % domácností. Následují hrách s necelou čtvrtinou kupujících domácností a fazole s bezmála 20 % kupujících.
Zákazníci kupují přílohy v akci
Mezi uvedenými přílohovými kategoriemi nejsou velké cenové rozdíly, přesto luštěniny jsou nejdražší. Průměrná cena za kilogram luštěnin byla 47 Kč. Těstoviny Češi pořizovali v průměru za 42 Kč na kilogram a za kilogram rýže zaplatili 41 Kč. „Na trhu příloh hrají významnou roli privátní značky. Ve všech kategoriích se jejich podíl pohybuje kolem 40procentní hranice ve výdajích, přitom největší část celkových výdajů byly za privátní značky utraceny v kategorii těstovin, nejmenší pak v kategorii luštěnin,“ uvádí Hana Paděrová. Významnou část trhu příloh zákazníci kupují v akci, i když podíl akčních nákupů nedosahuje úrovně celého rychloobrátkového trhu. V akci spotřebitelé v posledních 12 měsících nakupovali nejvíce rýži. Až 47 Kč z každé stokoruny určené na nákup rýže utratili při akčním nákupu. Naopak nejméně je slevovými akcemi dotčený trh luštěnin, ale i tam směřovala bezmála třetina našich výdajů na nákupy v akci.
Asijské těstoviny se uchytily
Rok 2021 byl pro potravinářské firmy těžko předvídatelný. Přestože je pandemie nezasáhla ihned a napřímo, její dopady jsou i přesto závažné. „Vlivem předzásobení byl trh rozkolísán. V tomto roce je pro nás však klíčová válka na Ukrajině a nedostatek surovin. Po těstovinách jakožto trvanlivé potravině je již od začátku války extrémně vysoká poptávka. V březnu jsme dokonce překročili náš výrobní rekord a vyrobili jsme více než 6 000 tun těstovin. V této situaci to ale i tak stále není dost, sklady totiž máme prázdné,“ sděluje Bohumil Vráblík, generální ředitel společnosti Europasta SE. Velmi výrazně zasáhlo také zdražování. Pro výrobu je důležitá energie, obalové materiály i jednotlivé suroviny, proto se ani tato společnost nevyhnula úpravě cen.
Podle společnosti LA Food dodávající rýži, luštěniny a těstoviny značky Menu Gold je nejsložitější situace v kategorii rýží. Tradiční provenience rýží se mění kvůli změnám v logistických tocích. Do nárůstu cen výsledného produktu se promítají nejen všem dobře známé zdražování energií, pohonných hmot, ale i primárních a sekundárních obalů nebo nárůst cen kontejnerové lodní přepravy, která se poslední dva roky pohybuje ve stovkách procent.
„V loňském roce byl vyšší zájem o rýžové těstoviny a rýži a pokračuje i letos. Myslíme si, že tento trend odráží zvyšující se zájem o zdravější životní styl. Asijská kuchyně je zdravější než česká, je lehčí, pestrá a časově méně náročná na přípravu,“ naznačuje Adriana Matýsková, obchodní zástupce společnosti F.W. Tandoori. Přesun českého zákazníka z restaurací k domácímu vaření odráží jak současné ekonomické problémy, tak měnící se stravovací zvyky během koronavirové pandemie. „Navíc se domníváme, že vzhledem k našim zvyšujícím se prodejům se asijské těstoviny již v českých domácnostech uchytily, a proto nejsou primárně využívány jen pro přípravu asijských jídel,“ dodává Adriana Matýsková.
Spotřebitelé investují do kvalitního stravování
Český spotřebitel je zvyklý nakupovat ve slevových akcích. Trendy poslední doby tento zvyk ještě prohlubují. „Bohužel si ale bude muset zvyknout, že zboží se už v akcích nebude objevovat tak často nebo jeho sleva nebude tak markantní. Trendem, který sledujeme, může být i větší příklon k nákupu výrobku pod privátními značkami nebo preference větších balení výrobků,“ zmiňuje Jana Bartošová, marketingová manažerka firmy LA Food.
Podle společnosti Orkla Foods Česko a Slovensko spotřebitelé přitom stále nakupují průběžně, ale dělají si i zásoby do budoucna. „Promo akce hrají velmi důležitou roli pro mnoho spotřebitelů, ale důvěra a loajálnost ke značce má v České republice nadále vysokou váhu. Tyto produkty navíc nejsou sezonní,“ konstatuje marketingová specialistka Veronika Miškovská. Na to navazuje Jana Bartošová tvrzením, že luštěniny se tradičně konzumují v chladných podzimních a zimních měsících. Nicméně vzhledem k množství druhů luštěnin se jejich sezonnost prodlužuje.
Přibývá spotřebitelů, kteří si čtou informace na obalech. „Zákazníci s námi aktivně komunikují ohledně složení jednotlivých výrobků, navrhují novinky, které by si přáli vidět na trhu,“ říká Michal Čižmár, ředitel společnosti Semix Pluso. Potvrzuje to i Jana Bartošová. Velké množství spotřebitelů vnímá faktor ceny jako klíčový při rozhodování o nákupu a tito zákazníci jsou i nyní velmi citliví na zdražování. Zároveň ale existuje skupina těch, kteří si uvědomují, že zdraví je to nejcennější, co mají, a tomuto pohledu podléhá i jejich rozhodování o investicích do kvalitního stravování. „Podle našich dat tato skupina roste. Naši zákazníci jsou stále více ti, kteří se zajímají o principy zdravé výživy a sledují trendy v této oblasti,“ deklaruje Michal Čižmár.
Každá značka je specifická a pokrývá jiný segment
Velké téma je také udržitelnost. „V současné době pracujeme na stanovení uhlíkové stopy našeho podniku. Už nyní se ale snahy o udržitelnost a šetrnost k životnímu prostředí promítají i do našich výrobků. Naší novinkou jsou těstoviny, které se vaří pouze dvě minuty, tedy doba varu je podstatně kratší než u jiných druhů těstovin a jejich příprava tak spotřebuje mnohem méně energie,“ upozorňuje Bohumil Vráblík. Právě doba varu nejvíce ovlivňuje uhlíkovou stopu těstovin. Společnost Europasta SE dále zužovala i obalové fólie a zavázala se k výrobě pouze z vejcí, která nepocházejí z klecových chovů.
„Naše výroba pokrývá všechny segmenty, vaječné, bezvaječné a semolinové těstoviny v krátkých i dlouhých tvarech, lisované i válcované. Kromě širokého portfolia privátních značek vyrábíme naše vlastní značky. A to těstoviny Adriana, Zátkovy, Rosické a Ideál, které jsou určeny především pro slovenský trh,“ shrnuje Bohumil Vráblík. Každá značka je specifická a pokrývá jiný segment trhu. Těstoviny Adriana vycházejí z italských receptur a jsou vyrobeny z prvotřídní semoliny, Zátkovy těstoviny jsou vaječné těstoviny s dlouholetou tradicí založené naopak na českých recepturách. Díky různorodosti jednotlivých řad dokáží uspokojit většinu zákazníků. I proto si dlouhodobě drží přední pozici na českém trhu, kde mají tyto značky zhruba 25% podíl, v privátkách pokrývají téměř polovinu celého trhu.
„Naše značky se snažíme významně marketingově podpořit. Chystáme například spotřebitelskou soutěž o hodnotné ceny, reklamní standy ve větších obchodních řetězcích nebo i deskovou hru s motivy Zátkových těstovin. Již zanedlouho chceme představit kreativní kampaň na podporu značky Adriana, která se ponese v duchu světových kuchyní a dá i běžným spotřebitelům možnost jednoduše si uvařit a ochutnat recepty z celého světa,“ vyjmenovává Bohumil Vráblík. Kromě toho se společnost snaží upevňovat svoji pozici u obchodních řetězců.
Luštěniny míří i do veggie produktů
Luštěniny jsou také často používány, díky vysokému obsahu bílkovin, jako surovina v alternativách masa. Tradičně se pro tyto účely používala především sója. Sójové produkty mají dlouhou historii a lze mezi ně zařadit sójové maso (dehydrovaný texturovaný protein), tofu (vysrážené sójové mléko s vysokým obsahem bílkovin a vápníku) nebo tempeh (fermentované sójové boby). „Čím dál častěji však výrobci sahají i k dalším luštěninám nebo jejich kombinaci s pšeničnou bílkovinou. Příkladem může být sójovo-pšeničný veganský řízek značky Garden Gourmet společnosti Nestlé Česko,“ specifikuje Eva Hemmerová, komunikační manažerka organizace ProVeg Česko.
Stejnou kombinaci používá ve většině produktů privátní značky Plant Chef společnost Tesco Stores ČR. V nabídce jsou kromě tradičních alternativ typu burgery a nudličky také například bezmasé „rybí“ prsty. Na českém trhu je dostupných několik produktů vyrobených z bílkoviny hrachové nebo fazolové. Novinkou je například značka Pan Hrášek, pod kterou společnost Emco nabízí hrachové burgery a nudličky. Hrachový protein přidávají i do rostlinné alternativy sýrů. Koncem dubna na český trh vstoupila hrachová alternativa tuňáku Garden Gourmet. Je vyrobena kombinací hrachové a pšeničné bílkoviny. Dále lze luštěniny (mouku z nich) použít k výrobě alternativních těstovin, které mají díky volbě ingrediencí vyšší obsah bílkovin a jsou vhodné pro osoby preferující bezlepkovou stravu. V minulém roce takové těstoviny představila hned ve třech variantách společnost Bonduelle pod názvem Légumio. Nově také nabízí hotová jídla z obilovin, luštěnin a zeleniny s vysokým obsahem vlákniny Good Lunch.
Současný globální trend flexitariánství tedy velmi ovlivnil zájem o produkty na bázi rostlinných proteinů. Ty jsou obsaženy právě v luštěninách, které se nyní těší zvýšené pozornosti zákazníků. Společnost Semix Pluso se specializuje na klíčené luštěniny, které jsou nutričně bohatší a příznivější pro lidské zažívání. Zájem po nich na trhu roste. „Výrobky z klíčených surovin vzrostly v roce 2021 oproti roku 2020 o sto procent. Tento trend potvrzují i dosavadní výsledky v letošním roce. Bio je stále na okraji zájmu spotřebitelů, což vnímáme jako chybu. Chemizace zemědělství je velký problém,“ upozorňuje Michal Čižmár. I firma LA Food se snaží zaujmout své zákazníky. Proto v loňském roce uvedla do prodeje francouzskou čočku a berglinsen, rozšířila i řadu biovýrobků. „Pro letošní rok chystáme pro zákazníky novinky v kategorii rýže i luštěnin. Obě budou uvedeny na trh ve druhé polovině roku,“ uzavírá Jana Bartošová.
Názor odbornice:
„Obaly jsou již dobře recyklovatelné.“
Rýže, luštěniny a těstoviny již delší dobu patří mezi základní potraviny. Kvůli pandemii se z nich staly unikátnější komodity, jejichž cena se zvýšila. Obaly těchto potravin tvoří zejména papír nebo plast, které jsou dobře recyklovatelné. Trendem v této oblasti je používat z části průhledné obaly, jež spotřebitelům umožní vidět obsah výrobku.
Veronika Miškovská, marketingová specialistka, Orkla Foods Česko a Slovensko
Data:
V těstovinách jsou nejvíce kupovaná půlkilogramová balení
V období 4/2021 až 3/2022 se v České republice na kombinovaném trhu hypermarketů a supermarketů prodalo 37 201 tun těstovin. To je o procento více než za stejné období o rok dříve. Zároveň je však patrné, že hodnota prodejů vzrostla o 7 % a dosáhla úrovně 1,64 mld. korun. „Takový nárůst hodnoty prodejů, i přes relativně mírný růst objemu, vysílá jasný signál, že ceny šly nahoru. Průměrná cena za kilogram těstovin za posledních dvanáct měsíců vrostla o pět procent na 44,20 korun. Nejvýraznější meziměsíční nárůst ceny pozorujeme mezi listopadem a prosincem 2021, kdy průměrná cena skokově vzrostla o téměř dvanáct procent,“ vysvětluje Michal Kougl, konzultant společnosti NielsenIQ.
V případě jednotlivých druhů těstovin je vidět, že přesto, že těstovin existuje obrovský počet druhů, i na českém moderním trhu jsou prodané objemy poměrně koncentrované mezi několik z nich. Dlouhodobě dominantní jsou špagety s 23% podílem z celkového objemu prodaných těstovin s 8 549 tunami. Druhé jsou fusilli, které se 7 368 prodanými tunami dosáhly na 20% podíl celkového objemu. Třetí jsou chifferi rigati (kolínka) s 10 % a 3 789 tunami. Dohromady tyto tři druhy tvoří více než polovinu (53 %) celkového prodaného objemu těstovin za posledních 12 měsíců. Následují je torti s 5 % a 1 829 tunami a farfalle s 4 % a 1 546 tunami. Druhé fusilli se dotahují na první špagety díky rychlejšímu tempu růstu prodaných objemů (5 % vs. 2 %).
Z výše uvedených druhů zaznamenaly největší nárůst torti, kterým prodaný objem vzrostl o úctyhodných 17 %. „Naopak největší propad lze pozorovat u těstovin chifferi rigati, které si meziročně pohoršily o nezanedbatelných sedm procent,“ zmiňuje Michal Kougl. Svou roli v tom pravděpodobně hraje i cena. Nebude to ale jediný důvod – průměrná cena za kilogram se zvedla o 7 % jak u klesajících chifferi rigati, tak u rostoucích špaget.
Z hlediska balení je zdaleka nejprodávanější velikost 500 g. Těchto balení se prodalo téměř 63 mil. kusů (62,9 mil.). Daleko za nimi následují menší balení o váze 499 gramů nebo méně s 13 mil. kusy, a nejméně prodávané jsou balení 501 gramů a více, kterých se prodalo necelých 1,5 mil. kusů (1,46 mil.). „Právě větší balení jsou však nejrychleji rostoucí. Oproti předchozímu období se jich za posledních dvanáct měsíců prodalo o 53 procent kusů víc. Co se týče krátkodobých trendů, v březnu jsme pozorovali nárůst prodaných objemů. Kdežto za posledních dvanáct měsíců byl průměrný měsíční objem prodaných těstovin 3 100 tun, tak v březnu 2022 evidujeme 3 880 tun, což je o 25 procent vyšší hodnota,“ komentuje Michal Kougl. Je pravděpodobné, že toto souvisí s válkou na Ukrajině, která s sebou přinesla jak vlnu solidarity a množství veřejných sbírek na pomoc obyvatelům této země, tak obavy z budoucnosti a pro některé i motivaci pro vytváření zásob (podobně jako při vypuknutí pandemie v roce 2020).
37,3 %
českých domácností konzumuje těstoviny 1x týdně.
Zdroj: Median, MML-TGI, 21/III–21/IV
Pavel Gregor, pavel.gregor@atoz.cz
Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 6-7/2022.
