Podle dat karetních společností platí kartou v maloobchodě v průměru 44 procent zákazníků. V menších prodejnách, které jsou zejména na venkově, je to ještě o několik procent více. Průměr se pohybuje kolem 50 procent. Vyplývá to z ankety mezi členy Asociace českého tradičního obchodu (AČTO). Ta reprezentuje více než 7000 prodejen a zahrnuje mimo jiné sítě CBA, Coop, Enapo, Bala, Eso Market, Partner nebo Brněnka.
Podle AČTO rozšiřování moderních platebních metod a tedy i služeb ve venkovských oblastech výrazně napomohl projekt Česko platí kartou. Iniciovalo jej Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. AČTO vítá prodloužení projektu do roku 2025, zároveň však upozorňuje, že je třeba se věnovat i zvyšování digitální gramotnosti.
Bezhotovostní platby jsou dnes každodenní realitou i ve venkovských prodejnách. Jejich rozšiřování přináší kromě jednoduššího nakupování i možnost zavádění nových služeb. V návaznosti na širší využívání platebních karet mohou prodejny v obcích nabízet i takové služby, jako je cashback. Vznikají automatické prodejny, venkovské obchody mohou fungovat i jako výdejny e-shopů a nabízet tak širší rozsah zboží. Díky využívání platebních karet nemusí zákazníci také kvůli řadě služeb cestovat.
Platební karta přináší i další výhody
„V rámci nezávislého trhu ještě nedosahujeme takového poměru plateb kartou jako ve velkých nadnárodních řetězcích, kde platí kartou kolem 70 procent zákazníků. Situace se však poměrně rychle mění. Rozšiřování využívání platebních karet je z pohledu kvality života pro venkov možná ještě důležitější než pro města. Zatímco ve městech vždy existují v rámci služeb různé alternativy a pro obyvatele města není problém si třeba vybrat hotovost v bance či si nakoupit o víkendu, na venkově taková alternativa bez využívání platební karty často neexistuje,“ vysvětluje Pavel Březina, předseda AČTO.
Výběr hotovosti u pokladny v obchodě je typickým příkladem takové služby. Díky tomu, že hotovost si lze vybrat jednoduše i ve vesnickém obchodě, odpadá pro obyvatele menších obcí nutnost cestování k bankomatu či do banky.
Dalším příkladem jsou automatické prodejny. Ty rozšiřují nabídku otevírací doby na 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. Provozuje je zejména síť Coop. V letošním roce se automatické prodejny otevíraly hlavně v menších městech. V roce 2023 však Coop plánuje zahájit jejich provoz i na vesnicích.
Projekt Česko platí kartou
Rozvoj bezhotovostních plateb podpořil projekt Česko platí kartou, do kterého se zapojila řada partnerů, jakou jsou banky či vydavatelé platebních karet. V rámci projektu získávají obchodníci možnost využívat platební terminál či platební bránu na dobu šesti měsíců zdarma. Podle statistik Ministerstva průmyslu a obchodu získaly obchody téměř 24 tisíc platebních terminálů a 2000 platebních bran. Ministerstvo rozhodlo nedávno, že projekt bude pokračovat až do března 2025.
„Karetní společnosti vidí v menších prodejnách stále velký potenciál. Je proto skvělé, že projekt podporují. Kromě samotného vytváření technických podmínek pro širší využívání platebních karet bude potřeba také vyšší míra edukace mezi částí obyvatelstva. To se týká zejména starších občanů. Na mnoha místech řada tradičních poskytovatelů služeb v obcích zanikla. Příkladem jsou třeba pošty. Pokud se nepodaří rozšiřovat digitální gramotnost, bude pro část obyvatel v obcích mnoho služeb nedostupných,“ vysvětluje Pavel Březina. Jak dodává, i v tomto směru by se mělo uvažovat o nějaké formě veřejné podpory.