Projekt není udržitelný tím, že to řeknete. Ukažte důkazy

11. ledna 2023

Profily 0

1303

Projekt není udržitelný tím, že to řeknete. Ukažte důkazy

Konference či semináře zaměřené na udržitelnost vyrostly jako houby po dešti, což je věc rozhodně dobrá jak pro planetu samotnou, tak pro snahy podpořit udržitelnost na lokálních trzích. Přesto zde existuje prostor pro jednu další. Z toho důvodu přichází ATOZ Group s novou akcí, která podpoří zavádění principů udržitelnosti do praxe: Czech and Slovak Sustainability Summit, který se uskuteční 20. dubna 2023 ve WPP Campus v Praze.

„Chceme prezentovat výsledky, nikoliv závazky, a tím inspirovat další, kteří hledají cestu k udržitelnosti,“ říká programová ředitelka nové konference Kateřina Osterrothová. Odborným garantem je profesor Vladimír Kočí, vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT Praha a zakladatel LCA studia.

V zahraničí i v Česku lze navštívit konference zaměřené na téma udržitelnosti nebo ESG. Čím bude Sustainability Summit jiný?

Kateřina Osterrothová: Sustainability Summit se odliší několika věcmi. Zaprvé chceme summit postavit tak, že půjde o akci s výrazným mediálním přesahem. Jenom naše časopisy, B2B tituly Svět balení, Zboží&Prodej, Tovar&Predaj, Systémy Logistiky CZ, Systémy Logistiky SK a Pharma Profit, chodí na víc než 43 000 míst a čte je zhruba 130 000 odborných čtenářů. A k tomu chceme mít co nejvíc dalších mediálních partnerů kvůli tomu, aby diskutovaná témata a projekty získaly větší publicitu. Tím lze inspirovat maximum firem nebo jednotlivců a je tak možné šířit dobrou praxi v kontextu principů udržitelnosti nebo ESG.

Summit se bude konat sice v jeden den, ale chceme komunikovat prezentované projekty po celý rok. Po akci vydáme tištěný report, který pomůže rozšířit informace ze summitu do všech koutů české a slovenské odborné komunity. Navíc chceme natočit všechny prezentace a postupně je sdílet. Zkrátka plánujeme zásah, který z hlediska odborných konferencí o udržitelnosti nemá na českém nebo slovenském trhu obdoby.

Jak konkrétně by měly vypadat prezentace v konferenčním programu? Co mohou účastníci očekávat od konference?

Kateřina Osterrothová: Cílem je poukázat formou případových studií nebo prezentací konkrétních inovací a investic na to, že všude kolem nás bují projekty, jež si nejen zasluhují pozornost, ale také mění ekonomiku a jednotlivá průmyslová odvětví. Jsme přesvědčeni o tom, že čím více se bude mluvit o zajímavých projektech, tím víc to prospěje byznysu a obecně i našemu okolí.

Sustainability Summit nebude povídáním o budoucích závazcích firem nebo opisováním zpráv o tom, jak firmy jsou nebo budou dobré. Chceme jít cestou průkaznosti, evidence, důkazů. O tom, zda je váš projekt opravdu udržitelný, nerozhoduje, že to řeknete. Je velký rozdíl mezi green logistics nebo green packagingem a green talkingem či green washingem. Musíte dokázat, že inovace funguje nebo bude fungovat. Zaměříme se na výsledky, nikoliv cíle a proklamace.

Jak toho chcete dosáhnout?

Vladimír Kočí: Klíčový je požadavek prezentace konkrétních dat, měřitelných výsledků implementace principů udržitelnosti. Bereme si trochu příklad z vědeckých konferencí, kde se na programové skladbě podílí odborná rada zajišťující odbornou garanci programu konference. Většina dosavadních konferencí a akcí zaměřených na udržitelnost nekriticky přijímá jakéhokoli přednášejícího, který se odkazuje na udržitelnost. Dosud to bylo v pořádku – napomohlo to dostat téma mezi lidi, ale nyní nastává čas začít zavádění udržitelnosti trochu kultivovat a postavit na reálný, a pokud možno měřitelný základ.

Odborná rada summitu bude složena z členů, kteří v oblasti udržitelnosti skutečně odborně pracují, například publikují, nepůjde o zaměstnance z podniků samotných. Všechny prezentace musí být před zařazením do konferenčního programu summitu schváleny odbornou radou. Neznamená to však, že komise bude příliš přísná a prezentace na první pohled bude vyřazovat. Naopak se vynasnaží poradit firmám, jež se chtějí prezentovat tak, aby jejich prezentace byly co nejpraktičtější a obsahovaly všechna dostupná data, která dokazují, že projekty skutečně pomáhají životnímu prostředí, společnosti a hospodářství.

Jedním z nástrojů, které lze používat jako důkaz, jsou samozřejmě LCA studie. Co vše LCA odhalí?

Vladimír Kočí: LCA je analytická metoda, která dokáže posuzovat a hodnotit na konkrétních číslech a indikátorech surovinovou, materiálovou a energetickou náročnost a také environmentální dopady různých aktivit a průmyslových procesů. Těžko můžeme hovořit o udržitelnosti, kdybychom nevěděli, jestli to či ono opatření má vliv na dostupnost surovin, energetickou náročnost či zátěž na životní prostředí. LCA se dnes začíná aplikovat i v oblasti nákladů a sociálních otázek. Pro summit však není LCA nutnou vstupenkou pro přednášející. Pro nás je důležité, aby se prezentovaná opatření opírala o vhodný analytický postup, abychom přešli od přání k faktům, od slov k činům.

LCA posuzují vždy celý produktový systém, takzvaně od kolébky do hrobu, nebo se zpracovávají hodnocení pouze pro dílčí části řetězce? Pokud platí i to druhé, lze pouze parciální posouzení považovat za hodnověrný zdroj informací o dopadech výrobku či obalu na životní prostředí?

Vladimír Kočí: Postupy LCA lze použít jak na výrobky, tak na technologie, služby i organizace. Například chcete-li korektně určit uhlíkovou stopu své organizace či produktu, tak se bez LCA neobejdete. I ti, kteří nabízejí výpočty uhlíkové stopy bez LCA, používají někým zveřejněné konverzní faktory určené právě na základě LCA. Vedle celých organizací umíme pomocí LCA srovnávat i jednotlivé materiály či scénáře jejich použití či nakládání s nimi. Například v hodnocení obalů nemůžete porovnávat pouze to, z jakého materiálu je obal vyroben, ale také jak se bude odstraňovat, zda bude skládkován, zda na skládce zahoří, nebo jestli se energeticky využije v ZEVO či materiálově recykluje. Možných scénářů existuje řada a každý z nich obvykle mívá jiné environmentální dopady – a ty dokážeme pomocí LCA dobře určit a vyčíslit.

Přinese summit něco jiného kromě konference?

Kateřina Osterrothová: Rozhodně ano. Nechceme pouze odborné informace a praktické případové studie. Prostor pro debaty a výměnu názorů a zkušeností bude jak v konferenčním programu, tak i v zákulisí. Například chceme nabídnout prostor pro vědce, aby sdíleli svá zjištění a studie – takzvané Science Café neboli Vědeckou kavárnu. Uvažujeme zorganizovat exkurze v den po summitu, aby lidé viděli udržitelné projekty na vlastní oči. Plánujeme i ocenění pro nejlepší projekty, které by vybrali odborníci v komisi. A samozřejmě nebude chybět networking na konci dne.

To vypadá jako optimální platforma pro budování komunity udržitelných expertů…

Vladimír Kočí: Ta komunita už víceméně existuje. Osobně znám stovky lidí, kteří působí ve svých firmách na pozicích, kde řeší udržitelnost. Naše kurzy Oběhové hospodářství a Sustainability Management na VŠCHT Praha absolvovaly stovky lidí z české a slovenské byznysové komunity. Co jim chybí, je místo pro výroční setkání. Myslím si, že Sustainability Summit může být takový prostor, a proto jsem se rád spojil s ATOZem a pomáháme s organizací. Bude to ideální setkání pro komunitu profesionálů v oblasti udržitelnosti z ČR a Slovenska. A chceme, aby tato komunita rostla a její účastníci se navzájem inspirovali. Do této komunity již začnou přibývat i absolventi našeho nového inženýrského studijního programu Udržitelnost a oběhové hospodářství, který jsme na VŠCHT Praha letos akreditovali. Naším cílem je, aby se Sustainability Summit stal takovou „cechovní“ konferencí profesionálů v oblasti udržitelnosti.

Na kongresech ATOZu se věnujete udržitelnosti už dost dlouho. To zůstane, nebo posunete všechno na Sustainability Summit?

Kateřina Osterrothová: Je důležité zdůraznit jeden princip: Pokud máme sekci udržitelnost na kongresu OBALKO, vezmeme udržitelnost k obalové komunitě. Na Sustainability Summitu to bude opačným směrem – vezmeme obalový průmysl na setkání profesionálů, kteří se zabývají udržitelností. Téměř každá společnost se věnuje udržitelnosti a snaží se rozjet udržitelné projekty. Ale stává se, že lidé, kteří se zaměřují na udržitelnost ve svých firmách, nevědí, co se děje v jiných oblastech. Na Sustainability Summitu se to dozvědí.

Řeknu jeden konkrétní příklad: Můj kolega nedávno mluvil s ředitelem jednoho předního developera, který se zaměřuje na udržitelné budovy. Ten se ptal, jestli si myslí, že se ostatní budou zajímat o to, co jeho firma dělá. Kolega mu popsal případ z obalového průmyslu, jak dvě společnosti spolu vyvíjely nový obal, jenž ušetří 40 tun plastu ročně, a díky tomu, že se obal skládá do sebe daleko lépe než dřív, je pro jejich přepravu potřeba o 80 procent kamionů méně. „To je zajímavé,“ zareagoval. „Přesně tak,“ odpověděl mu kolega. „A jestli taková případová studie je zajímavá pro vás, tak určitě vaše bude zajímavá pro ředitele té obalové firmy.“ A hned byl přesvědčený, že na Sustainability Summit chce jít. A to je přesně to, o co jde. Nabídnout prostor firmám, aby ukázaly, jaké mají udržitelné projekty. A mít možnost vidět inovace ostatních a hledat společné synergie.

A kdo budou tedy účastníci?

Kateřina Osterrothová: Dnes má každá střední nebo větší společnost z výroby, retailu, packagingu, supply chainu, logistiky či packagingu svého odborníka pro tuto oblast. Firmy vnímají, že téma je pro ně naprosto nevyhnutelné. Některé už fungují v souladu s principy ESG, protože to chtějí samy, jiné kvůli finančním institucím, další se „pouze“ přizpůsobily legislativě. Se všemi se chceme na summitu potkat.

ESG má delší historii, naplno se o něm v byznysu mluví v posledních třech letech. Co bude ESG znamenat pro firmy?

Vladimír Kočí: Opravil bych vás. Nebude, už znamená. Evropský parlament již schválil směrnici CSRD. Již víme od kdy a které podniky budou muset reportovat informace nad rámec finančního reportingu. Řada těch dalších informací, například uhlíková stopa, bude muset být založena na konkrétních postupech měření. Firmy si začnou uvědomovat, že jejich dodavatelsko-odběratelské vztahy budou ovlivňovat jejich pozici v oblasti ekologie. Pro organizace začne být nevýhodné být spojen s „ekologicky špinavou“ firmou. Začínají se měnit pravidla podnikání, bude to velice zajímavé.

Jak se lidé nebo firmy mohou zapojit do akce Czech and Slovak Sustainability Summit?

Kateřina Osterrothová: Jednoduše, stát se partnerem summitu a dát všem vědět, že podporují udržitelnost. Mohou prezentovat svá udržitelná řešení v konferenčním programu anebo v takzvané „posterové“ zóně, případně se ucházet o ocenění Udržitelný projekt roku. Potkají lidi, kteří by mohli mít zájem o jejich projekt. Pokud chtějí zvolit cestu pasivnější participace, mohou se summitu „pouze“ zúčastnit, a tím rozšířit své znalosti a pochopení udržitelnosti.

Rozhovor vyšel v časopisu Svět balení.

Profily

prof. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA

Prof. Vladimír Kočí se ve své odborné činnosti věnuje rozvoji environmentálně ohleduplného průmyslu, energetiky a hospodaření. Je odborníkem na metodu posuzování životního cyklu (LCA), kterou v České republice rozvíjí a uplatňuje v řadě projektů vedoucích ke snížení ekologických škod průmyslových aktivit i ke zvýšení kvality lidského života. Prof. Vladimír Kočí pravidelně přednáší na VŠCHT Praha, ČVUT, UMPRUM a na Univerzitě Karlově. Kromě práce na řadě vědeckých projektů spolupracuje s mnoha průmyslovými podniky, s neziskovými organizacemi i se samosprávou ČR. Jako vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT Praha se podílí na rozvoji vzdělávání v oblasti udržitelnosti průmyslu a oběhového hospodářství.

Mgr. Kateřina Osterrothová, Ph.D.

Kateřina Osterrothová je programovou ředitelkou obalového kongresu OBALKO a nové akce Sustainability Summit, jež podporuje udržitelnost v České republice a na Slovensku. Intenzivně se věnuje udržitelnosti, působí jako konzultantka pro firmy v oblasti udržitelnosti a pro časopis Svět balení píše odborné články na různá témata v oblasti sustainability. Je vystudovaná geochemička a po získání doktorátu působila jako vědecká pracovnice na Přírodovědecké fakultě UK.