Těstoviny, rýže a luštěniny tvoří tři důležité kategorie spadající mezi základní potraviny, které jsou celosvětově velice oblíbené. Každá má jedinečnou chuť, texturu a nutriční profil, což z nich činí pro spotřebitele všestranně použitelné produkty, jež lze konzumovat jako přílohy, ale rovněž využít v rámci přípravy hlavních chodů.
Podle společnosti NIQ jsou z kategorií těstoviny, rýže a luštěniny stále nejoblíbenější první jmenované. V období od 4/22 do 3/23 se jich na kombinovaném trhu hyper- a supermarketů prodalo 36 297 tun. Následuje rýže s 21 690 tunami a luštěniny s 5 366 tunami. Přestože se jedná o základní potraviny, jejich meziročně prodaná váha stagnuje. Všechny zaznamenaly mírný pokles od 0,4 % (luštěniny) po 1,2 % (těstoviny). Nicméně i přesto rostla hodnota prodejů těchto kategorií dvouciferným tempem: těstovinám narostla nejvíce, o 28,6 % na 2,09 miliardy korun, luštěninám o 22,6 % na 326,6 milionu korun a rýži o 16,5 % na 1,14 miliardy korun. Tento výrazný nárůst hodnoty prodejů navzdory poklesu prodaného množství prozrazuje, že muselo dojít ke značnému nárůstu cen.
Těstoviny jsou citlivé na snížení cen během akcí
Zvedající se hladinu průměrné ceny za kilogram lze pozorovat napříč všemi zmíněnými kategoriemi. Pořadí rychlosti růstu průměrné ceny kopíruje pořadí nárůstu hodnoty prodejů. Nejvíce se zvedla průměrná cena u těstovin, a to o 30,2 % z 44,20 Kč na 57,50 Kč, potom u luštěnin, o 23,1 % z 49,40 Kč na 60,90 Kč, a nejméně u rýže, o 17,4 % z 44,80 Kč na 52,60 Kč. „V aktuální inflační situaci, kdy se mnoho spotřebitelů potýká s tlakem na rozpočet domácnosti a u některých dochází k utahovaní opasků, může pomalejší nárůst a aktuálně nejnižší úroveň průměrné ceny na kilogram rýže v krátkodobém až střednědobém horizontu vést k zvýšení její oblíbenosti a konzumace,“ predikuje Michal Kougl, AI pricing specialist společnosti NIQ. Zásadní faktor pro výkonnost kategorie je cenová elasticita výrobků, které do ní spadají. Ta vyjadřuje vztah mezi ztrátou prodaného objemu za každé procento, o které se zvedne cena, a naopak. Pouze mírný pokles prodaného množství i přes dramatický nárůst cen společně s faktem, že se jedná o základní potraviny, společnost NIQ směřuje k závěru, že průměrné cenové elasticity ve zmíněných kategoriích budou relativně nízké.
V kategorii těstovin patří 60 % výrobků mezi nízko až středně elastické, co se týče nepromočních prodejů. To znamená, že změna běžné ceny vede k relativně malé změně v prodaných kusech. Zbylých 40 % má elasticitu vyšší, a změna ceny má větší dopad na prodeje. Co se týče promoční elasticity, 55 % výrobků ji má velice vysokou a dá se tedy očekávat velký nárůst prodejů během akcí. Existuje však i 20 % výrobků, ve kterých bude přínos slevových akcí na prodaný objem minimální, jelikož mají promoční elasticitu nízkou. V rámci cenotvorby je tedy klíčové vnímat a pracovat s cenovou elasticitou na úrovni jednotlivých výrobků, jelikož i v rámci kategorií zpravidla existují výrazné rozdíly.
Privátní značky hrají v těchto kategoriích zásadní roli. „Jejich podíl na počtu prodaných balení je největší u rýže, kde polovina všech prodaných balení ve sledovaném období byla od privátních značek,“ odhaluje Michal Kougl. U těstovin byl podíl 48 %, u luštěnin 42 %. Co se týče trendu, tak možná překvapivě rostl podíl těchto značek pouze v kategorii rýže (o 5 %), v luštěninách i těstovinách zaznamenaly privátní značky pokles (o 9 % a 6 %), což nereflektuje obecný trend růstu oblíbenosti privátních značek na českém trhu.
Spotřebitelé kupují větší balení
V každé kategorii existuje mnoho druhů, které mohou oslovit různé spotřebitele do odlišné míry. V případě těstovin jsou dlouhodobě nejoblíbenější špagety s 23% podílem na prodaném objemu s 8 403 tunami. Následují je fusilli s 20 % a 7 179 tunami a chifferi rigati (kolínka) s 9 % a 3 139 tunami. „Toto pořadí je meziročně stabilní, což naznačuje konzistentní preference,“ zmiňuje Michal Kougl. Kategorii rýže vévodí rýže bez bližší identifikace typu s podílem 69 % (14 889 tun), po které je druhá v pořadí jasmínová s 19 % a 4 135 tunami a třetí basmati s 9 % a 1 947 tunami. V kategorii luštěnin je na prvním místě hnědá čočka s 30 %, což činí 1 614 tun, druhý nejoblíbenější je žlutý hrách s 15,4 % a 829 tunami a v těsném závěsu se drží zelená čočka s 15,3 % a 821 tunami.
Z hlediska velikosti balení jsou mezi kategoriemi viditelné rozdíly. U těstovin dominuje 500g varianta, které se prodalo 61,2 milionu kusů, což odpovídá 82 % všech balení. Menších balení, 499 g nebo méně, se prodalo 12,2 milionu kusů (16 %) a balení 501 g a větších se prodalo 1,6 milionu kusů. Poslední zmíněné jsou však jediné, kde ve zkoumaném období počet prodaných balení meziročně rostl, a to o úctyhodných 12 %. Fakt, že spotřebitelé začali kupovat více větších balení na úkor menších, pravděpodobně plyne ze snahy ušetřit. I když obecně mají logicky větší balení vyšší cenu než menší, průměrná cena za kilogram je u těchto větších balení nejnižší (46,50 Kč vs. 84,40 Kč u balení 499 g a méně), a jsou tedy ekonomicky výhodná.
U rýže je popularita balení různorodější. Nejoblíbenější jsou největší kilogramová a větší balení s 9,2 miliony kusy a 35% podílem, následují balení 499 g a méně s 7,4 miliony kusy a 28 %, balení 501 až 999 g s 4,94 miliony kusy a 18,7 % a jako poslední balení 500 g s 4,87 miliony kusy a 18,4 %. Roste však pouze oblíbenost nejmenších. U luštěnin je pozorovatelný trend jako u těstovin. Vedou balení 500 g s 9,2 miliony kusy a podílem 86 %, za nimi 499 g a méně s 1,2 miliony kusy a 11 %, a jako poslední 501 g a větší s 2,7 miliony kusů a třemi procenty. V kategorii luštěnin nejvíce rostou prodeje největších balení.
Do popředí se dostávají prémiovější druhy rýží
Rýže, luštěniny a těstoviny se vlivem pandemie staly komoditou s omezenější dostupností. To se odrazilo na ceně, která vzrostla, ostatně jako u řady dalších produktů na trhu. „Jde ale o základní potraviny, které patří do každého nákupu, takže zásadnější výkyv nezaznamenáváme. K nákupům dochází rovnoměrně během celého roku, protože nejde o sezonní produkty,“ míní Veronika Miškovská, produktová manažerka značky Vitana společnosti Orkla Foods Česko a Slovensko. Podle ní je důležité zmínit obalový trend. Zákazník chce zboží při nákupu vidět, proto jsou obaly buď jako celek, nebo zčásti průhledné. Navíc předpokládá, že tato tendence bude ještě nějakou dobu přetrvávat.
Po složitých předchozích letech se situace na trhu tedy pomalu stabilizuje. V kategorii rýží se dostávají do popředí zájmu spotřebitelů prémiovější druhy rýží, jako je basmati, jasmínová nebo i kulatozrnná. „V kategorii luštěnin pozorujeme ze strany spotřebitelů zvýšený zájem prakticky o všechny druhy luštěnin, který může být dán i rostoucí poptávkou po rostlinné bílkovině. V případě těstovin se trendem stávají semolinové těstoviny na úkor vaječných či bezvaječných. Velkou pozornost věnujeme primárnímu i sekundárnímu obalu. Používáme pouze obaly, kterou jsou zcela recyklovatelné,“ prozrazuje Jana Bartošová, marketingová manažerka společnosti LA Food.
Kvůli výraznému nárůstu prodejních cen pšeničných těstovin, vlivem zdražení pšenice válečným konfliktem, se zvyšuje zájem o rýžové těstoviny, kde zvýšení cen není tak drastické. „Z tohoto důvodu prodáváme ve větší míře rýžové široké nudle Flying Goose ve velikosti 375 gramů. Meziroční růst dosáhl čtrnácti procent. Tyto nudle máme k dispozici navíc i v kilogramové variantě, která je rovněž stále populárnější,“ uvádí Adriana Matýsková, obchodní zástupkyně společnosti F. W. Tandoori.
Roli hraje rovněž důvěra a věrnost značce
Spotřebitelé vybírají tyto produkty podle různých preferencí. Obecně je ale klíčové zamyslet se nad tím, z čeho jsou dané těstoviny vyrobeny. „Z výzkumu vyplývá, že spotřebitelům není stále zřejmý rozdíl mezi moukou vyrobenou z tvrdé pšenice neboli semolinou a moukou vyrobenou z měkké pšenice. Specifické jsou těstoviny vaječné,“ konkretizuje Bohumil Vráblík, generální ředitel společnosti Europasta SE, která má silného zástupce v každé z těchto kategorií. V semolinových je to značka Adriana, ve vaječných Zátkovy těstoviny, z měkké pšenice jsou to Rosické těstoviny. „Aktuálně vnímáme, že se spotřebitelé zajímají o původ potraviny. Naše těstoviny vyrábíme výhradně z mouky pocházející z Česka a ze zemí Evropské unie,“ deklaruje.
Tuzemský spotřebitel je zvyklý nakupovat ve slevových akcích a trendy poslední doby tento zvyk ještě prohlubují. „Spotřebitelé by neměli zapomínat číst složení na obalech a sledovat nejen ceny výrobku, ale i cenu za jednotku, která je uvedena u každé regálové cenovky,“ zdůrazňuje Jana Bartošová. Na první pohled nejlevnější totiž nemusí být vždy tou nejvýhodnější variantou.
Dlouhodobějším trendem ve všech oborech je důraz na ekologii, který se promítá i v nákupním chování spotřebitelů. „Proto se zákazníkům snažíme nabídnout ekologičtější potraviny. Snížili jsme tloušťku plastových obalů o deset procent, používáme kvalitní podestýlková vejce pocházející z neklecových chovů, máme vlastní mlýn a snažíme se využívat lokální suroviny,“ vyjmenovává Bohumil Vráblík. Vlivem celoplošného zdražování hraje velkou roli cena. I proto se snaží svým zákazníkům nabídnout alternativní výhody: multipacky, přidané množství zdarma nebo třeba odměny formou spotřebitelské soutěže. „Pokud pochopíme, podle čeho spotřebitelé vybírají, lze mnohé zjistit. Speciálně u těchto produktů si v případě výhodné nabídky často vytvářejí zásoby. Promoakce tedy mají na objem nákupů zásadní vliv. Velkou roli hraje rovněž důvěra a věrnost značce, která má v naší zemi vysokou váhu, a naše značky samozřejmě patří mezi ty s nejdelší tradicí,“ informuje Veronika Miškovská.
Větší orientace na výrobky bez dlouhé přípravy
Podle údajů společnosti Europasta SE tvoří privátní značky v kategorii těstovin zhruba 50 % trhu a postupně se stávají konkurenty těch tradičních. Především v rámci semolinových těstovin. Jedním z hlavních důvodů je samozřejmě cena. Zpětně to ale vyvíjí tlak na nejvyšší kvalitu a kontinuální inovaci klasických značek, což v závěru ocení samotní spotřebitelé. „Naše značky tvoří zhruba pětadvacet procent trhu těstovin v Česku,“ doplňuje Bohumil Vráblík. Je vhodné připomenout, že uvedená firma je i výrobcem významné části segmentu privátních značek nejen v tuzemsku. „Zboží pod privátní značkou získává u našich zákazníků čím dál větší prostor, data za poslední rok potvrzují rostoucí trend. Růst se týká těstovin, rýže i luštěnin. Především rýže a luštěniny pod vlastní značkou navyšují podíl v segmentu ve svůj prospěch a rostou dvouciferným tempem,“ potvrzuje Martin Čivrný, vedoucí komunikace společnosti makro ČR. Luštěnin pod vlastní značkou již prodávají více než pod všemi ostatními značkami dohromady. „Novinky vyvíjíme tak, aby oslovovaly současné potřeby našich zákazníků. Jednou ze stále důležitějších potřeb je úspora času a energií při vaření. Proto jsme například od února tohoto roku uvedli pro maloobchod na trh Předvařený hrách žlutý 250 gramů a Předvařenou čočku velkozrnnou 330 gramů,“ představuje Veronika Miškovská. Podobně pro své zákazníky z řad podnikatelů vyrábí produkty v tříkilogramovém balení nebo i beluga čočku.
„V segmentu těstoviny, rýže a luštěniny jsou naší nejprodávanější položkou Pšeničné nudle pro rychlou přípravu 500 g Vimixa, které se z našeho sortimentu jako jediné vyrábějí v Telnici u Brna. Bohužel vyšší prodejní cena způsobila jejich meziroční pokles o třináct procent,“ vypočítává Adriana Matýsková. V letošním roce navíc uvedli na trh tři druhy pšeničných čínských nudlí značky Chunsi ve dvoukilogramovém balení. Jde o Pšeničné nudle Shanxi Daoxiao široké, Pšeničné nudle Shandong ramen a Pšeničné nudle Shanghai Yangchun tenké, které jsou určené především pro horeca segment.
„S nastupujícím letním obdobím se zákazníci více orientují na výrobky, které nevyžadují dlouhou přípravu, například červená čočka, čočka beluga, berglinsen nebo francouzská, bulgur či kuskus nebo i rýže. Po loňském úspěchu čočky v kilogramovém balení chystáme pro letošní rok ve větším balení také hrách žlutý, čočku belugu a oblíbenou rýži loupanou ve varných sáčcích,“ specifikuje Jana Bartošová. Rozšiřují rovněž sortiment těstovin. K semolinové tarhoni a těstovinové rýži přidali bezlepkové rýžové nudle, které se do portfolia hodí. Mimochodem, síť Coop oslovuje i jednou zvláštností, a to dovozem specialit přímo z Itálie od partnerské sítě Coop Itálie, oceněné jako tamní nejkvalitnější výrobce těchto produktů. „Rozhodli jsme se tak udělat výběr přibližně 40 položek, které se u nás nevyrábí či nepěstují, a ty dovážíme pravidelně, abychom zajistili jejich čerstvost,“ prozrazuje Lukáš Němčík, ředitel rozvoje a marketingu Skupiny Coop.
Názor odborníka:
„Změny se dějí ve výjimečných situacích.“
Na základě dlouhodobých dat se průměrná roční spotřeba těstovin v Česku zásadně nemění. Významnou změnu prodaného objemu lze očekávat pouze během výjimečných situací. Nezaznamenali jsme ani výraznou sezonnost, poptávka je až na výjimky rovnoměrná.
Bohumil Vráblík, generální ředitel, Europasta SE
Data:
29 %
spotřebitelů konzumuje luštěniny a rýži 2–3x měsíčně
Zdroj: Median, MML-TGI, 22/III–22/IV
Kupující za luštěniny zaplatí 150 korun
Svůj výrobek na trhu těstovin, luštěnin a rýže si během roku najde prakticky každá česká domácnost a za roční nákupy na daném trhu utratí v průměru 1 000 Kč. Vyplývá to z dat společnosti GfK Czech. Zdaleka nejoblíbenější kategorií jsou těstoviny, které si od dubna 2022 do března 2023 domů přineslo 96 % českých domácností. Kategorii nakupovaly velmi často zejména v porovnání s rýží a luštěninami, a to více než 14krát za dané období. Jejich roční výdaje za těstoviny činily přes 640 Kč. Trhu těstovin dominují klasické trvanlivé těstoviny, ale 11 % domácností nakupovalo čerstvé varianty. „Na trhu trvanlivých těstovin jsou nejoblíbenější špagety a vřetena,“ odhaluje konzultantka Hana Paděrová. Každý z uvedených druhů těstovin oslovil k nákupu zhruba 70 % domácností. Více než polovina domácností nakoupila kolínka. Celých 8 z 10 domácností nakoupilo během posledních 12 měsíců rýži. Na nákup se vydaly v průměru jednou za dva měsíce a celkem za kategorii utratily téměř 320 Kč. Většina kupujících vybírá běžnou rýži, ale svoje místo na trhu mají i speciální druhy, jako je rýže na sushi, rizoto nebo divoká rýže. Etnickou rýži, zejména basmati a jasmínovou, nakoupilo 30 % domácností.
V nákupních košících dvou třetin domácností se objevovaly luštěniny, a to v průměru čtyřikrát do roka. Průměrné roční výdaje na kupujícího činily 150 Kč. K nejoblíbenějším luštěninám patří čočka s 60 % kupujících, následuje hrách, který nakoupila čtvrtina domácností a méně než pětina nakupuje fazole. Privátní značky mají na daném trhu významnější pozici než na trhu rychloobrátkového zboží celkem. Až 46 Kč z každé stokoruny vynaložené na těstoviny, luštěniny nebo rýži směřovalo právě na nákup privátních značek a 44 % z celkových výdajů směřovalo na nákupy v akci. Nejdůležitějším nákupním místem těstovin a rýže jsou diskonty těsně následované hypermarkety a se značným odstupem supermarkety. Na trhu luštěnin mají bezmála 40% podíl na spotřebitelských výdajích hypermarkety, čtvrtina výdajů končí v diskontech a s velkým odstupem následují malé prodejny potravin.
Pavel Gregor, pavel.gregor@atoz.cz
Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 6–7/2023.
