Stát po zrušení EET rezignoval na snahu potlačovat narůstající šedou ekonomiku a nepřišel s žádným jiným řešením tohoto problému. Současná mediální diskuse o možném vyhýbání se daňovým povinnostem díky upřednostňování pouze hotovostních plateb některými podnikateli míří pouze na podružný problém.
Určitě není fér, že na podnikatele, kteří karty nepřijímají, se často rovnou nahlíží jako na podvodníky. Je nicméně pravdou, že díky nepřijímání karet se lze snadněji vyhnout řádnému placení daní. Rušení dříve možné platby kartou v některých podnicích v této souvislosti vyvolává oprávněné pochybnosti. Zároveň však platí, že pro mnoho podniků může být příjímání karet nevýhodné a může existovat i řada jiných důvodů, proč nemusí dávat pro někoho smysl.
Otázku možnosti plateb kartou by měl však vyřešit především trh a stát by se neměl v této otázce angažovat. Naopak role státu by měla být daleko důraznější při omezování šedé ekonomiky, protože právě tam leží jeho klíčová role. Diskuse o možnostech placení kartou s otázkou šedé ekonomiky souvisí, dotýká se jí však jen nepřímo.
Platby kartou jsou nutností pro udržení konkurenceschopnosti
Podle statistik počet terminálů v maloobchodě roste a stejně tak počet zákazníků, kteří tuto platbu preferují. Umožnění plateb kartami je pro obchodníka fakticky nutností pro udržení konkurenceschopnosti. Tento trend však bohužel nesouvisí s úbytkem šedé ekonomiky, u které nyní naopak předpokládám další růst. V ní se totiž může jednoduše pohybovat i podnikatel, který platební karty přijímá. Vždy totiž bude existovat část zákazníků, kteří budou hotovost preferovat a nepoctivým subjektům se tak vytváří prostor obcházení pravidel.
Na nezájem státu měřit všem stejně doplácejí především ti poctiví. Vytvořit černé peníze je v oblasti maloobchodu velmi jednoduché, stačí za hotové nakoupit a za hotové prodat. Stát díky svému laxnímu přístupu tratí nejen v současnosti, ale hlavně si zadělává na ještě větší problémy v budoucnosti. Vzniká totiž nebezpečná situace, kdy může ubývat poctivých podnikatelů, kteří své daňové povinnosti plní a kteří nebudou schopni konkurovat těm, kteří se řádnému zdanění vyhýbají.
Vláda by měla zrušení EET podrobit analýze
Nástrojem, který celou situaci efektivně řešil, byl systém EET. Ten zavedla přechozí vláda, ale následně jej zbytečně v době pandemie „vypla“. Systémy elektronické evidence tržeb v současnosti v nějaké formě využívá 17 států EU. EET fakticky pomáhalo snižovat administrativní zátěž, poskytla totiž státu nejen informaci o tom, že proběhla transakce, ale též informace, které jsou předmětem nejrůznějších statistických zjišťování.
Užívání EET se také promítlo i ve snížení počtu daňových kontrol, které se mohly zaměřit na podezřelé subjekty a nemuselo tak docházet k náhodně zaměřeným daňovým kontrolám zatěžujících poctivé podnikatele na úkor těch nepoctivých.
Z pohledu rovného přístupu k zdanění a zvýšení příjmů státu by si současná vláda měla skutečně poctivě a bez ideologických brýlí zanalyzovat, zda definitivní zrušení systému EET, který nebral ohled na preferovanou formu plateb, bylo tím správným krokem.
Pavel Březina, předseda představenstva, Skupina Coop, a předseda, AČTO
Komentář najdete i v časopisu Zboží&Prodej 8/2023.