Poradenská společnost QSL zabývající se bezpečností, kvalitou a legalitou potravin pomáhá obchodním řetězcům dosáhnout transparentnosti a přesnosti informací na produktech. Díky tomu mohou zákazníci při výběru zboží činit informovanou volbu. „Spolupráce s obchodníky je klíčovým krokem k tomu, aby byly potraviny nejen hezčí a lákavější, ale také bezpečnější a pro spotřebitele pravdivě označené,“ uvádí Iveta Baudyšová, jednatelka společnosti QSL.
Jakých chyb se nejčastěji dopouštějí obchodní řetězce u označení výrobků svých privátních značek?
Na úvod bych ráda řekla, že se obchodní řetězce chyb dopouštějí čím dál tím méně. Je patrné, že v tomto směru funguje osvěta a snaha dodržet legislativu. Pokud už k chybě dojde, je to obvykle způsobeno konkurenčním bojem, snahou být lepší než konkurence. Za tím jistě není špatný úmysl. Velkou roli v tomto procesu hraje marketing, který je dnes pro prodejce zásadní a občas může ovlivnit obsah označení. Převáží snaha přilákat pozornost a zaujmout.
Mezi nejčastější chyby patří nedostatečná transparentnost informací. Například informace o složení jsou neúplné, chybí informace o původu a podobně. Další nedostatky mohou být i v použitých tvrzení na obale výrobků, například v případě označování potravin bez lepku, kdy se označení bezlepkový objevuje u potravin, které jsou přirozeně bezlepkové. Objevují se také nepravdivá označení výrobků jako přírodní, bio, bez konzervantů či čerstvé. Právě v těchto případech je asi nejvýrazněji vidět zmíněná snaha bojovat s konkurencí, jde například o rozmražené a dopečené pečivo z polotovaru, které je označeno jako čerstvé. Taková pojmenování mohou narážet na legislativu.
Dodržet legislativu ale může být poměrně obtížné. Stále se mění, jsou tu vyhlášky, národní nařízení… Jaké náležitosti musí řetězce u označování svých privátních výrobků splňovat?
Zásadní je uvádět vždy pravdivé informace podle platné legislativy. Ta je však nejen velmi obsáhlá, ale také velmi dynamická, a je třeba právní předpisy sledovat průběžně. Klíčové je nařízení EU (1169/2011), které je pro všechny členské státy závazné a stanovuje povinné údaje, které na obalech potravin a nápojů nesmí chybět. Evropská komise však kontinuálně upravuje požadavky na označování jednotlivých komodit. Pokud jde o trhy v rámci EU, je tak potřeba sledovat nejen nařízení EU, ale i národní legislativu.
Jaké jsou náklady, když obchodník výrobek označí špatně? Co všechno mu hrozí a co musí udělat pro nápravu?
Náklady spojené se špatně označeným výrobkem a jeho přeznačením mohou jít řádově do milionů korun. Jen pokuta, která obchodnímu řetězci, tedy tomu, kdo uvedl špatně označené zboží do oběhu, dle zákona o potravinách hrozí, se může vyšplhat až do výše 50 milionů korun. Tady je to obchodní řetězec, který zodpovídá za výrobky uvedené na trh. A to nejen za své privátní značky, ale za vše, co naleznou zákazníci v jeho regálech.
Výrobek samozřejmě musí být stažen z prodeje. Obchodník potom musí ve spolupráci s dodavatelem zajistit vytvoření a přelepení nové etikety na všechny výrobky. Jestliže je špatně označený výrobek již v oběhu, je třeba informovat o chybě zákazníka. K celému procesu se váží náklady na logistiku, pracovníky, skladování stažených výrobků a v neposlední řadě může taková věc poškodit dobré jméno firmy.
Jak má obchodník přesně postupovat, když nechce udělat chybu?
Problémům lze předejít důslednou prevencí. Zásadní je skutečně důsledná kontrola obalu odborníky před tím, než se výrobek uvede do oběhu. Co může obchodníkům, kteří tak neučinili, hrozit, jaké jsou reálně udělené pokuty, za co konkrétně a podobně lze nalézt na webu Potraviny na pranýři.
Jaké služby může obchodníkům nabídnout společnost QSL?
Problematikou bezpečnosti, kvality a legality potravin a spotřebního zboží se zabýváme již více než 12 let. Jsou to tak především zkušenosti v tomto oboru, kterých máme dostatek. Klientům dáváme záruku, že odhalíme jakostní a bezpečnostní nedostatky jejich produktů a navrhneme systém opatření, který je uvede do souladu s právním řádem v Česku i v zahraničí. Tím klienty chráníme před pokutami, nežádoucím zájmem médií a pomáháme jim v boji s konkurencí.
Související články:
Obchod očima Kamila Demutha, CEO společnosti Scuk.cz: Náš nový velkoobchod s farmářským zbožím cílí i na nezávislý maloobchodní trh
Obchod očima Roberta Brejce, international directora společnosti Košík: Na Slovensku a v Bulharsku se nám daří, chceme dále
Obchod očima Jiřího Halbrštáta, ředitele náboru a marketingu ManpowerGroup: V maloobchodě se obtížně obsazují prodavači a skladníci