Podle předpovědi České národní banky (ČNB) vzroste hrubý domácí produkt v tomto roce o jedno procento, brzy se však výkon hospodářství zlepší. „Česká ekonomika má do příštího roku nakročeno k pokračujícímu oživení růstu HDP, který v celoročním vyjádření podle nové prognózy dosáhne 2,4 procenta,“ uvádí v rozhovoru Zdeněk Pikhart, ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz sekce měnové ČNB.

V jaké kondici česká ekonomika dokončí letošek?

Po předchozí stagnaci česká ekonomika v průběhu letošního roku pozvolna oživuje, stále se však nachází pod svým potenciálem. Podle aktuální podzimní prognózy České národní banky poroste reálná ekonomická aktivita v tomto roce o jedno procento. Její růst podporují zejména spotřební výdaje domácností a vládních institucí. Naopak slabší zahraničí poptávka spojená s hospodářskými problémy Německa tlumí dynamiku vývozu. To dopadá nepříznivě také na soukromé fixní investice, ve kterých se projevuje i pomalé čerpání prostředků z fondů EU na počátku nového programovacího období a stále přísné úrokové podmínky v tuzemsku i eurozóně. Postupný návrat firem k plánování zásob just in time vede k rozpouštění části zásob vytvořených z obezřetnostních důvodů během minulých let. Ve výsledku tak v letošním roce dojde k výraznému poklesu celkové investiční aktivity.

Jaké ekonomické trendy, výzvy či problémy zejména určovaly tento rok?

Letošní rok došlo k obnovení cenové stability. Inflace se hned zkraje roku dostala na dvouprocentní cíl České národní banky a od té doby se pohybuje v jeho blízkosti, respektive v rámci takzvaného tolerančního pásma cíle ČNB. S přispěním přísné měnové politiky tak došlo k ukončení období zvýšeného růstu cenové hladiny pozorovaného v předchozích letech. Návrat ke stabilní a nízké inflaci vedl k obnovení růstu reálných mezd a podstatným způsobem spoluvytváří stabilní makroekonomické prostředí.

Svou zásluhu na snížení inflace má také konsolidační úsilí vlády v oblasti veřejných financí. Fiskální restrikce byla sice ve druhé polovině roku pochopitelně oslabena opatřeními na zmírnění dopadů povodňových škod, avšak i přesto dojde po čtyřech letech k poklesu vládního deficitu pod tříprocentní hranici vyplývající z takzvaných maastrichtských kritérií.

Dalším významným jevem letošního roku jsou hospodářské problémy Německa. Náš hlavní obchodní partner se potýká se slábnoucí poptávkou nejen po automobilech při setrvalém tlaku na růst mezd a stále zvýšených cenách energií. Případná úsporná opatření německých firem sahajících od redukce stavu zaměstnanců až po rozsáhlejší uzavírání výrob by měla negativní vliv na český zpracovatelský průmysl.

Jak se tedy bude ekonomice dařit příští rok? Čeká ji růst, stagnace či pokles?

Česká ekonomika má do příštího roku nakročeno k pokračujícímu oživení růstu HDP, který v celoročním vyjádření podle nové prognózy dosáhne 2,4 procenta. Akcelerace ekonomické dynamiky bude výrazně tažena růstem investic, a to do zásob i fixního kapitálu. Ty budou podpořeny očekávaným oživením hospodářství v zemích našich hlavních obchodních partnerů, postupným poklesem úrokových sazeb, ale i náběhem čerpání tradičních evropských fondů i dodatečných prostředků z Národního plánu obnovy. S pokračujícím růstem reálných mezd vedoucím k posílení spotřebitelské důvěry očekáváme pokles míry úspor domácností. K růstu ekonomiky proto citelně pomůže i soukromá spotřeba. Naopak čistý vývoz bude v příštím roce dynamiku HDP tlumit vzhledem k silnému růstu dovozně náročné investiční poptávky.

Jak se letos celkově vyvíjí inflace a co lze očekávat příští rok?

Inflace se od začátku letošního roku pohybovala poblíž dvouprocentního cíle České národní banky. Na konci roku dojde kvůli očekávanému zrychlení meziročního růstu cen potravin ke krátkodobému zvýšení inflace mírně nad horní hranici tolerančního pásma inflačního cíle. K tomu přispěje statistický efekt snížené základny z konce předchozího roku, kdy obchodníci začínali promítat s předstihem snížené DPH. Ve stejném směru bude působit též postupný průsak zdražení některých potravinářských komodit do cen v maloobchodech. V příštím roce bude nárůst cenové hladiny zpomalovat a postupně se navracet k dvouprocentnímu cíli centrální banky.

Růst regulovaných cen, tedy zejména cen energií spojených s bydlením, totiž počínaje lednem výrazně zvolní. Pohonné hmoty budou meziročně zlevňovat i v příštím roce. Hlavní složka spotřebního koše, tedy takzvaná jádrová inflace zachycující vývoj cen spotřebního zboží a běžných služeb pro domácnosti včetně tržního nájemného a nákladů vlastnického bydlení, se mírně nad dvě procenta bude pohybovat i v následujících čtvrtletích. V jejím očekávaném vývoji se budou odrážet nejen odeznívající nákladové tlaky, ale také dosavadní utlumené poptávkové prostředí v české ekonomice.

Jak se vyvíjí poptávka spotřebitelů? Hlídají si ještě peněženku nebo již nakupují bez zábran?

Čeští spotřebitelé jsou v letošním roce stále relativně opatrní, což pozorujeme v křehkém spotřebitelském sentimentu a míře úspor výrazně převyšující dlouhodobě obvyklé hodnoty. Na tvorbě úspor se podílejí především domácnosti s vyššími příjmy. Ačkoli je vzhledem k nízké inflaci a zvýšenému růstu nominálních mezd v tržních odvětvích pozorován solidní růst reálných příjmů domácností, dynamika jejich disponibilního důchodu v čistém vyjádření je letos tlumena působením již zmíněného fiskálního konsolidačního balíčku, a to jak nárůstem efektivního zdanění, tak postupně se snižujícími příspěvky sociálních transferů. V příštím roce by měl nákupní apetit domácností sílit ve světle zlepšující se spotřebitelské důvěry na pozadí pokračujícího oživování ekonomické dynamiky, ale i postupného poklesu míry úspor při klesající atraktivitě zhodnocení vkladů.

Co je důležité, aby z pohledu dalšího vývoje věděli maloobchodníci?

Maloobchodníci i jejich zákazníci letos těží ze stabilizace cenového vývoje a z obnoveného ekonomického růstu. ČNB dělá maximum pro to, aby inflace zůstala stabilní i do budoucna, i když samozřejmě nikdy nelze úplně vyloučit výkyvy cen některých surovin či komodit, jako se v posledních měsících děje například u cen kakaa nebo másla. Maloobchod je dynamické odvětví, klíčové je proto pružně reagovat na změny preferencí zákazníků a držet krok s technologickými inovacemi. Nákupy se čím dál tím více přesouvají do online prostředí, je proto nezbytná odolnost vůči kybernetickým hrozbám současnosti i budoucnosti, které mají potenciál ze dne na den ohrozit fungování pracně budovaných firem.