Český statistický úřad publikoval čerstvá data k růstu spotřebitelských cen za letošní červen. Ceny potravin se oproti červnu 2024 zvýšily o 6,2 procenta. Poté, co loni potraviny v obchodech zlevnily o 2,3 procenta, čelí spotřebitelé od počátku letošního roku jejich opětovnému meziročnímu zdražování.
Ceny potravin táhne nahoru výrazný nárůst cen českých zemědělských produktů. „Zatímco ceny zemědělských výrobků za květen rostly meziročně o téměř 16 procent, růst cen potravin se ve stejném období držel lehce nad pěti procenty. Výrazně teď zdražuje v zásadě veškerá produkce tuzemských zemědělců, nejvíce pak ovoce, kde ceny českých dodavatelů vzrostly dokonce o 36,3 procenta. Ceny potravin v obchodech jsou na ceny zemědělských vstupů logicky navázané. Navíc je vždy potřeba počítat s určitou časovou prodlevou, než se jejich zvýšení plně projeví také na pultech obchodů. Bude-li pokračovat dosavadní trend výrazně nadprůměrného zdražování ze strany českých zemědělců, můžeme mít na konci tohoto roku opět vážný inflační problém. Vláda by proto neměla rychlé zdražování českých producentů potravin ignorovat a měla by začít řešit, proč velcí zemědělští producenti v Česku zdražují o tolik více než ve zbytku Evropy,“ uvádí Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Od počátku letošního roku činí průměrný meziroční růst cen českých zemědělských výrobků 11,5 procenta. Jde přitom o výrazně větší nárůst oproti tomu, jak ceny zemědělské produkce rostou jinde v Evropě. Podle dat Eurostatu v prvním čtvrtletí letošního roku zdražily výrobky zemědělců v EU oproti stejnému období roku 2024 v průměru o 2,6 procenta, v sousedním Německu šlo dokonce jen o 1,6 procenta. Česko podle dat Eurostatu hlásí devět procent, tedy více než trojnásobek evropského průměru.
Nutnost konkurence
„Je na místě se ptát, proč je v případě zemědělských cen růstová dynamika v Česku a jinde v Evropě tak rozdílná. Zajímavý je bližší pohled na to, jak se českým zemědělcům v poslední době vlastně daří. Dle dat ČSÚ vzrostly v loňském roce jejich výdělky oproti roku 2023 o 41 procent, což je výrazně vyšší růst zisku než v jakémkoliv jiném segmentu české ekonomiky. O to méně pochopitelná je další vlna zdražování, které od počátku roku čelíme. Je zvláštní, že růst cen potravin v obchodech je pravidelně a dlouhodobě pod drobnohledem politiků, zatímco již řadu měsíců trvající masivní zdražování ze strany velkých zemědělců nikoho z politiků nezajímá,“ zdůrazňuje Tomáš Prouza.
Na ceny potravin v Česku dlouhodobě tlačí také další faktory. Jedním z klíčových problémů je podle svazu nedostatečná konkurence na tuzemském trhu výrobců potravin, která se promítá do výrazných rozdílů v ziskovosti. Zisková marže obchodu zůstává stabilně nejnižší v celém zemědělsko-potravinářském řetězci. Dle posledních dostupných dat se v případě sedmi největších obchodních řetězců pohybuje kolem dvou procent. U celé řady velkých potravinářských podniků však dosahuje i dvouciferných hodnot.
„Bez nárůstu konkurence v českém potravinářství a bez plného využití volného trhu EU nemohou ceny potravin v ČR klesat. Větší konkurenci brání také český stát tím, že uvaluje byrokratické překážky na dovoz potravin ze zahraničí, včetně našich nejbližších sousedů. Dodnes je například platná povinnost hlášení dovozů celé řady potravin 24 hodin před jejich uvedením na trh. Podle opakovaných vyjádření Evropské komise je tato záměrná překážka volného evropského trhu v rozporu s právem EU, přesto tento protekcionistický předpis ministerstvo zemědělství stále odmítá zrušit,“ doplňuje Tomáš Prouza.
Teritoriální omezování dodávek
Dalším problémem pro hladké fungování volného evropského trhu je podle svazu teritoriální omezování dodávek: „Jde o dlouhodobou praxi velkých nadnárodních dodavatelů značkových potravin, problém je ale patrný i u drogerie a kosmetických výrobků nebo třeba automobilů. Velcí producenti vytvářejí záměrně umělé překážky pro dovoz zboží do různých států EU a nutí obchodníky nakupovat zboží skrze výhradní národní distributory. Tímto způsobem porcují jednotný evropský trh na jednotlivé národní trhy a na těch uplatňují specifické cenové politiky. Doplácí na to zejména malé a středně velké trhy, jako je ten český, kde tato nekalá praktika konečné spotřebitelské ceny neúměrně navyšuje.“
„Kromě aktuálního problému velmi vysokého zdražování ze strany zemědělců je evidentní, že český trh s potravinami dlouhodobě čelí významným strukturálním problémům. Je třeba je urychleně řešit, protože jinak potraviny v Česku jednoduše nezlevní. Pevně věřím, že si vláda, která vzejde z podzimních voleb, toto téma vezme k srdci a začne prosazovat aktivní kroky pro navýšení konkurence v tuzemském potravinářství, snižování byrokracie, snížení ceny energií a na úrovni EU bude pracovat na odstraňování obchodních bariér, na které v důsledku doplácí všichni čeští občané,“ uzavírá Tomáš Prouza.




