Padělky tvoří v Česku 3,3 procenta z celkového objemu tuzemského maloobchodního trhu. Každý rok se prodá nelegální zboží za téměř 30 miliard korun, zatímco dozorové orgány v roce 2024 zadržely padělky jen za 621 milionů korun. Zbytek se bez překážek dostává ke spotřebitelům, a to zejména prostřednictvím tržnic v Praze a v příhraničí, které v Česku dlouhodobě fungují bez účinné regulace. Pokud se nezmění pravidla, bude stát nadále přicházet o miliardy, spotřebitelé budou vystavováni bezpečnostním rizikům a férové podnikání ponese ztráty. Na nutnosti jasného rámce se shodla Sekce pro obchod a služby Hospodářské komory ČR (HK ČR).
Předseda sekce Pavel Březina zdůraznil, že prodej padělků patří mezi nejvýnosnější trestnou činnost v zemi. „Trh s padělky je v Česku efektivně organizovaným nelegálním byznysem, kvůli kterému stát přichází každý rok zhruba o 14 miliard korun. Náklady na zásahy, skladování a likvidaci zabaveného zboží přitom i přes veškerou profesionální práci celníků, inspektorů a policie převyšují reálné výnosy ze sankcí. Poškozen je stát, férový byznys a mnohdy i zdraví spotřebitelů,“ uvádí. Podle něj se na trhu objevují nelegální léčiva, zdravotně rizikové doplňky stravy, hračky, cigarety, kosmetika a také náhradní díly automobilů, které neodpovídají bezpečnostním požadavkům.
Represivní opatření podle Hospodářské komory dlouhodobě selhávají. HK ČR na tiskové konferenci promítla záznam z nedávného zásahu v tržnici Hatě, kde celníci zabavili na 4,5 tisíce padělků v hodnotě přes 21 milionů korun. Monitoring pořízený o tři dny později však ukázal, že 95 procent stánků nabízelo padělané zboží znovu. Umožňuje to propracovaný systém s využíváním takzvaných bílých koní, na něž jsou po kontrolách přepisovány nájemní smlouvy, zabavené zboží je obratem nahrazováno dalšími padělky ze zázemí tržnic, kde často probíhá i finalizace jeho výroby.
„Polotovary se kompletují přímo ve stáncích a nové padělky jsou připraveny dřív, než kontrolní orgány odvezou ty zabavené. Takto okamžitá obměna není možná bez součinnosti vlastníků tržnic, kteří na celém systému ekonomicky profitují,“ uvádí odbornice na ochranu duševního vlastnictví Markéta Shubik. V Česku neexistují žádná pravidla, která by stanovila jasné povinnosti provozovatelů tržnic při prodeji padělků a dalšího nepovoleného zboží.
Legislativní úpravy jsou nutné
Pro omezení nelegálního trhu je podle Hospodářské komory na místě zvážit legislativní úpravy, které by jasněji vymezily povinnosti provozovatelů tržnic. Patřilo by mezi ně zejména povinné ověřování totožnosti prodejců, vedení průkazné evidence nájemců, uchovávání historie užívání jednotlivých stánků a možnost vyloučit subjekty, u nichž bylo opakovaně zajištěno padělané zboží.
HK ČR chce iniciovat také diskusi o zavedení povinného bezhotovostního režimu na tržnicích či požadavek, aby nájemci disponovali bankovním účtem v rámci EU, což by zvýšilo dohledatelnost finančních toků. V diskuzi jsou i povinnosti a sankce přímo pro provozovatele tržnic.
Inspirace ze zahraničí
Jak konstatuje Pavel Březina, podobné mechanismy skutečně existují v celé řadě evropských zemí: „Evropská města běžně znají své prodejce jménem. Ve Francii nebo Španělsku mohou trhovci prodávat pouze s platným obecním povolením a jsou vedeni v oficiálních registrech, které musí být na tržištích doložitelné. Jen české tržnice pracují s nájemci, kteří se po kontrolách okamžitě protočí. Velká řada trhovců z tuzemských tržnic by v celé řadě zemí EU nemohla svůj stánek ani otevřít.“
Podle Markéty Shubik má část navrhovaných opatření oporu už dnes v rozhodnutí Soudního dvora EU i v judikatuře našeho Nejvyššího soudu, které umožňují ukládat povinnosti provozovatelům tržnic. Hospodářská komora je proto připravena spolupracovat se státní správou na návrhu jasných, vymahatelných a férových pravidel provozování tržnic, která ochrání spotřebitele, podnikatele i veřejné finance.
„Společnou ambicí by měla být příprava odůvodněné, transparentně zacílené, a přitom přiměřené regulace, která pomůže formovat a kultivovat prostředí pro férové podnikání a odpovědnou a bezpečnou spotřebu a která dnes v českém právním řádu chybí. Naopak neodůvodněné a plošné regulace, které pouze zvyšují administrativní zátěž a podnikatelské prostředí komplikují bez reálného přínosu,“ HK ČR dlouhodobě odmítá a usiluje o jejich omezení, uzavírá komora.
Padělky v číslech
Hodnota padělků prodaných v ČR: 28 mld. Kč ročně
Ztráta veřejných rozpočtů: 13,7 mld. Kč ročně
Podíl padělků na maloobchodním trhu: 3,3 %
Zadržené padělky v roce 2024: 621 mil. Kč
Zdroj: Analýza trhu s padělaným zbožím právní kanceláře Shubik & Partners