Rohlík s marmeládou nebo šunkou, kakao a domácí bábovka. Tak vypadala typická česká snídaně v 90. letech minulého století, kdy na Karlovarsku vznikla značka Hollandia. Za 35 let se ale stravování Čechů výrazně proměnilo. Je pestřejší, individualizované a ovlivněné životním stylem. Češi postupně omezili těžká a tučná jídla a dnes se mnohem více zaměřují na zdraví a kvalitu surovin. Společně s tím se proměnily také snídaně, svačiny i role mléčných výrobků v každodenním jídelníčku.
Krátce po roce 1989 se Češi stále silně spoléhali na tradiční potraviny a domácí styl stravování. Devadesátá léta však odstartovala jednu z největších proměn českého jídelníčku. Po otevření trhu se výrazně rozšířila nabídka potravin, v obchodech se objevily nové značky, zahraniční produkty a přišel nástup supermarketů a hypermarketů. Tradiční česká kuchyně se začala střetávat se západními trendy. Jídelníček založený na pečivu, vepřovém mase, uzeninách a živočišných tucích se postupně rozrostl o dříve těžko dostupné nebo do té doby neexistující produkty. Velkou změnou bylo tropické ovoce, balené nápoje v podobě džusů a minerálních vod, širší sortiment mléčných produktů nebo první fit a light výrobky.
Češi také začali postupně opouštět těžší a na přípravu často náročná jídla a volili lehčí, praktičtější a zdravěji vnímané varianty. Snižovala se spotřeba hovězího a vepřového masa, naopak obliba drůbežího masa během 90. let vzrostla přibližně o 64 procent. Místo sádla a másla začaly domácnosti více používat margaríny a rostlinné oleje, které tehdy symbolizovaly modernější životní styl. „S jídelníčkem se za posledních 35 let proměnil také vztah Čechů ke zdraví. Zatímco v 90. letech minulého století byly symbolem zdravějšího stravování nízkotučné výrobky a margaríny, dnes se lidé zaměřují na původ a kvalitu surovin, složení, obsah cukru a bílkovin,“ komentuje Michal Škoda, spoluzakladatel, ředitel a jednatel společnosti Hollandia Karlovy Vary.
Od rohlíku se šunkou k jogurtu a granole
Chleba a rohlík s máslem, šunkou, marmeládou nebo sýrem. Nechybělo sladké pečivo, a to včetně domácí bábovky. K snídani si Češi dopřávali čaj, kávu nebo kakao. Typická česká snídaně a svačina v 90. letech byla jednoduchá, praktická a spíše konzervativní. Velmi silnou pozici měly ve stravování uzeniny — zejména měkké salámy, párky nebo klobásy, jejichž spotřeba zůstávala vysoká i na konci 90. let. Dobovou zajímavostí je, že i když byly snídaňové cereálie v podobě cornflakes nebo müsli v 90. letech v západní Evropě běžné, do českých domácností si cestu nacházely pozvolna. Fit a funkční snídaně totiž ještě nebyly tématem a současná snack culture v podstatě neexistovala.
Nynější snídaně a svačiny jsou mnohem více individualizované a s důrazem na pestrou, vyváženou a výživnou stravu. Často reflektují životní styl, dietní preference i aktuální trendy. K pečivu přibyly postupně právě cereálie a také jogurty v nejrůznějších variantách a úpravách, ať už s ovocem, müsli nebo granolou. Snídaňové možnosti rozšířily jogurtové výrobky, kaše, smoothie i rostlinné alternativy k mléčným produktům. Ke klasickým svačinám pak přibyly proteinové tyčinky, energy drinky, vysokoproteinové pudinky a další produkty dodávající dostatek energie. Bezlaktózové výrobky a rostlinné alternativy se postupně přesunuly z okrajové komodity a staly se běžnou nabídkou v supermarketech.
Když se jogurt stal součástí českých snídaní
Právě na mléčných výrobcích je proměna českého jídelníčku vidět výrazněji. Zatímco na začátku 90. let měli Češi ve velké oblibě hlavně klasické konzumní mléko, postupně začali více kupovat sýry a fermentované mléčné výrobky včetně jogurtů. Na trhu přibývaly nejrůznější varianty jogurtů (ovocné, light, řecké, s müsli), nízkotučné varianty, jogurtové drinky, ochucené mléčné výrobky, kefíry a ještě později skyry. Už na konci 90. let však více než 85 procent domácností preferovalo polotučné nebo nízkotučné mléko a rostl i zájem o sýry s nižším obsahem tuku, což naznačuje posun k vyváženější stravě.
Součástí proměny trhu byla i společnost Hollandia Karlovy Vary, která vznikla v roce 1991, tedy v době, kdy české domácnosti teprve prozkoumávaly novinky na trhu. Karlovarská firma se tehdy inspirovala v Holandsku, odkud přivezla technologii na výrobu jogurtů v podobě mobilního přívěsu. Jejím jediným produktem byl Hollandia Originál Selský bílý jogurt. I dnes je pro něj typické zrání v kelímku, kvalitní vstupní suroviny a absence stabilizátorů a zahušťovadel. Jeho 500gramová varianta se díky tomu stala nejprodávanějším značkovým jogurtem na trhu.
Od 90. let Hollandia Karlovy Vary postupně rozšiřovala produktovou nabídku, výrobní kapacitu a inovovala i na poli technologií. Etablovala se jako úspěšná mlékárenská firma specializovaná na výrobu jogurtů. Z devadesátkových pěti tun mléčné a ovocné směsi denně se její výroba během 35 let zvýšila až na současných 130 tun denně. Každý den vyrobí okolo půl milionu jogurtů.
„Když jsme v roce 1991 začínali vyrábět první jogurty, český trh vypadal úplně jinak než dnes. Jogurt tehdy představoval pro mnoho domácností spíše doplněk, dnes je ale běžnou součástí každodenních snídaní i svačin. Spolu s tím, jak se proměňoval český jídelníček a přístup lidí ke zdraví, rostla i obliba kvalitních mléčných výrobků. Podle dostupných dat si dnes jogurt v nějaké podobě dopřává téměř devět z deseti Čechů. Stal se pevnou součástí jídelníčku napříč generacemi,“ říká Michal Škoda.
Zatímco v roce 1990 připadalo na jednoho Čecha necelých 92 litrů konzumního mléka ročně, v roce 2024 už to bylo pouze 56 litrů. Naopak spotřeba sýrů vzrostla z necelých 8 na 14 kilogramů na osobu a rostla i obliba dalších mléčných výrobků včetně jogurtů z 31 na 33 litrů. Samostatná kategorie jogurtů navíc zaznamenala výrazný růst výroby — z necelých 88 tisíc tun v roce 2002 na více než 127 tisíc tun v roce 2025. Jeden Čech dnes ročně spotřebuje téměř 261 kilogramů mléčných výrobků. Jogurtů sní za rok přibližně 15 kilogramů.
