Kupní síla obyvatel roste, ale stále tvoří jen 57 procent průměru Evropy

V letošním roce dosahují disponibilní příjmy v České republice 82 miliárd eur. Kupní síla Čechů je nejvyšší za posledních deset let a kontinuálně rostě po období stagnace v letech 2011 až 2013. Ukázala to studie společnosti GfK Czech. Česká republika se v současnosti nachází na 26. místě z celkového počtu 42 zemí, kde se úroveň kupní síly sleduje. Nejbohatší je Praha (131 procent republikového průměru) a nejchudší Bruntál (82 procent).

Na vyspělé evropské země však růst kupní síly stále nestačí. V současnosti dosahuje úroveň kupní síly na obyvatele v České republice 56,8 % průměru Evropy. Dohnat vyspělejší evropské země se zřejmě v nejbližší budoucnosti nepodaří, v posledních sedmi letech kolísá index kupní síly České republiky podle momentální ekonomické situace mezi hodnotami 51–59 % evropského průměru.

Česká republika se v současnosti nachází na 26. místě z celkového počtu 42 zemí, kde se úroveň kupní síly sleduje. Česko je na tom stále o něco lépe než většina dalších zemí střední a východní Evropy, před Českou republikou je však tradičně Slovinsko, již druhým rokem také Slovensko a v letošním roce i Estonsko a Litva.

Úroveň kupní síly na obyvatele v Evropě
(index – % evropského průměru)

Praha a střední Čechy vedou, severní Morava a severozápadní Čechy zaostávají

Nejbohatší v Česku je Praha a střední Čechy. Naopak, nejnižší kupní síla je v severozápadních Čechách a severní Moravě. Nejslabšími okresy jsou Bruntál, Jeseník, Děčín, Teplice a Chomutov.

V průběhu posledních šesti let se zřetelně vyprofilovaly oblasti, které z hlediska kupní síly výrazně posílily, jedná se především o oblasti Plzeňského regionu, vybrané oblasti středních Čech (zejména okresy Kolín, Kutná hora, Nymburk, Rakovník a Kladno) a jižní Morava, především Blanensko, Hodonínsko a Znojemsko. Na druhé straně se v posledních sedmi letech jako stagnující ukazuje většina okresů jižních Čech, severozápadní Čechy a severní Morava.

Praha zůstává s výrazným náskokem nejbohatším krajem i městem co do úrovně kupní síly na obyvatele, nicméně její index oproti průměru ČR v posledních sedmi letech o jedno procento poklesl (z 132,3 % na 131,3 % českého průměru).

V rámci jednotlivých kategorií měst mají v průměru nejvyšší index kupní síly krajská města (114,9 %), nejnižší malá městečka od jednoho do pěti tisíc obyvatel (92,9 %). Meziročně index kupní síly krajských měst mírně poklesl (o 0,2%) a naopak vzrostl index kupní síly nejmenších obcí pod jeden tisíc obyvatel (0 0,7 %), což lze přikládat vlivu stěhování původně městských obyvatel do malých obcí.

Okresy s nejvyšší a nejnižší úrovní kupní síly na obyvatele v roce 2016
(index – % republikového průměru)

Města nad 10 tisíc obyvatel s nejvyšším nárůstem kupní síly vůči průměru ČR v letech 2016–2011
(index na obyvatele – % republikového průměru)