Do startu druhé vlny elektronické evidence tržeb zbývá několik dní. Nakolik efektivní bude tento model při výběru daní, se teprve ukáže, už teď o něm ale panují pochybnosti. Podle Jiřího Štorcha, předsedy představenstva Družstva Eso Market a člena představenstva Asociace českého tradičního obchodu (AČTO), dokonce hrozí, že ti, kteří dosud podnikali nekale, v tom budou bez postihu pokračovat dál.
Jiří Štorch, který ve Štětí provozuje vlastní obchod v síti Eso Market, se dobrovolně rozhodl posílat Finanční správě data o tržbách ještě před 1. březnem, kdy začne platit tato povinnost pro maloobchody a velkoobchody. Řešení EET ho nestálo ani korunu, dobře si však uvědomuje, že řadu podnikatelů mohou náklady s tím spojené stáhnout ke dnu. Ostatně jednání o těchto a dalších případech je náplní jeho agendy v roli zástupce AČTO pro otázky EET.
Co konkrétně jste měl v této funkci na starosti?
AČTO jsem od začátku zastupoval v pracovní skupině s Ministerstvem financí ČR. Rok či dva jsem se podílel na práci pracovní komise při přípravě zákona o EET. A samozřejmě tak připomínkoval za AČTO návrhy zákona vůči úředníkům ministerstva. Šlo o obecné teze, metodiku stejně jako technické záležitosti. V návrhu zákona se přitom v mezidobí objevila řada nesmyslů, na které jsme upozorňovali, stejně jako na to, co v návrhu chybělo.
Podle zástupců e-shopů se do zákona nesmysly stejně dostaly, minimálně takové, které ztěžují provoz této skupině podnikatelů.
To nemohu komentovat, nicméně si myslím, že komunikační chyby spíš než na straně úředníků vznikaly na straně opozičních politiků, kteří svými prohlášeními, zda zákon bude platit nebo ne, případně že zákon zruší, jakmile se dostanou k moci, vyvolali mezi podnikateli velkou nejistotu. Podnikatelé mají v takových situacích obecně dvě možnosti – buď čekají na poslední chvíli, a pak jsou velké honičky, aby dané nařízení stihli splnit, nebo zainvestují na první dobrou a riskují, že vyhláška či zákon se ještě změní a oni ztratí peníze. Po zkušenostech s fiskálními pokladnami, kdy do této věci obchodníci nainvestovali spoustu peněz a pak se to smetlo ze stolu, nebo dalších předpisů, které chvíli platily a pak se opět rušily, to nyní vedlo k tomu, že někteří obchodníci čekali s pořízením zařízení pro EET na poslední chvíli.
K tomu se ještě dostaneme. Teď prosím uveďte, nakolik jste spokojen s výsledným zněním zákona.
V některých věcech mohl být tvrdší, některá ustanovení jsou zbytečná, ale dejme tomu, že jde o průsečík něčeho, co může být funkční. Mnohem větší problém je v tom, jak se u tohoto zákona bude vyžadovat jeho plnění. Pokud tu zůstane taková džungle v podnikání, jaká tu je, půjde o vyhozené peníze podnikatelů. Je proto potřeba naprosto striktně postihovat ty, kteří zákon obcházejí. Mě jako obchodníka totiž nezajímá EET ani tak z pohledu výběru daní, jako spíš jak donutit nekalou konkurenci, aby stejně jako ti poctiví obchodníci danila. Je to o úřednících Finanční správy, jak se k tomu postaví a budou vymáhat plnění zákona. A v tomto případě mám obavy, že úplně důsledné to nebude.
Z čeho pramení vaše pochybnost?
Dělám si obrázek z toho, co vychází v tisku. A pak je tu i proklamace Andreje Babiše a zástupců Finanční správy, že nebudou obtěžovat kontrolami běžné podnikatele, ale cíleně se zaměří na ty, kde mají indicie, že se tam děje něco nekalého. Potom se v tisku psalo, že během prvního měsíce fungování EET přišlo dva tisíce oznámení na konkrétní provozovny, které údajně zákon neplní. A úředníci přitom provedli 500 kontrol. Předpokládal bych, že pouze tam, kde mají zmíněné indicie. Nicméně ani v jednom případě se nezjistilo žádné porušení zákona o EET. A to mi nesedí. Kde se tedy vzalo těch dva tisíce podnětů? Opravdu byly všechny lživé s cílem dotyčné provozy poškodit? Obávám se tak, že lidi, kteří dodnes fungovali nekale, v tom budou pokračovat a nikdo je nebude důsledně kontrolovat a postihovat.
Je to pouze o efektivitě byrokracie?
Má to samozřejmě spoustu aspektů. Úředníci se například mohou obávat pouštět se do sankcí, jako jsou vysoké pokuty či dokonce uzavření provozovny, a mít na vědomí, že podnikatel se pak může soudně domáhat náhrad. Dalším aspektem je fakt, že u obchodníka, který je zběhlý v nekalém jednání, můžete jeden den udělat kontrolu, při níž zjistíte porušení zákona, a když tam přijdete druhý den či za týden a budete to chtít řešit, představí se vám obchodník s naprosto jiným živnostenským listem.
Jaká je situace ve vaší síti? Ještě nedávno jste byl ohledně připravenosti nezávislých obchodníků pro EET skeptický.
Na konci loňského roku jsem říkal, že 80 procent obchodníků nemá v dané chvíli vybavení, s kterým by mohli splnit zákon o EET. Na začátku letoška jsem říkal, že ti, kteří uvažují o koupi sofistikovaných pokladních systémů, to už horko těžko dají do 1. března dohromady. Snažili jsme se vycházet nejen v rámci AČTO, ale i v rámci Eso Marketu našim obchodníkům vstříc. Zval jsem firmy, které přijely předvést svá zařízení, dělal jsem rešerše nabízených řešení, a kdo měl v naší síti zájem,potřebné informace se dověděl. Dokonce jsme pro obchodníky dohodli výhodnější cenové podmínky.
Nabízeli vám dodavatelé provize za to, že doporučíte jejich zařízení?
O síti Eso Market je obecně známo, že nejenže nehraje na osobní zájmy jednotlivců, ale její centrála se navíc snaží vždy vyjednat maximální výhody pro své členy a všechny prostředky, které se v centrále kumulují, jdou zpět obchodníkům. Bylo by mi tak celkem jedno, jestli někdo nabídne centrále provizi několik procent, protože bych ji pak stejně dal obchodníkům. Ale vážně – dohadovali jsme ceny rovnou pro obchodníky a žádné provize na centrálu nešly. Samozřejmě jsme chtěli zaplatit některé věci jako účast dodavatelů technologií na našem veletrhu, protože to nás taky stojí peníze, ale nešlo tam o žádné provize.
Na straně dodavatelů se často mluví o „rychlokvaškách“, které přišly na trh s rychlým řešením bez znalosti oboru. Jaký na to máte názor?
To je velká tragédie. Každá z obchodních sítí, pokud se o své členy stará, má dost odborníků schopných posoudit, co pro obchodníky v potravinách je a co není vhodné.V Eso Marketu je to trochu složitější vzhledem k tomu, že máme jen čtyři zaměstnance. Sám jsem se o to staral a dával doporučení, do čeho jít, či spíše do čeho nejít. Společností, které vznikaly nově kvůli EET, je skutečně celá řada. Ne že by chtěly někoho podvést, ale z neznalosti prostředí a toho, jak funguje prodej potravin, přicházely s řešeními, která jsou sice funkční vůči EET, ale nepříliš optimální pro prodej potravin, ať už technicky nebo softwarově.
Budou někteří podnikatelé muset časem vyměnit dodavatele zařízení?
To se může stát. Pokud si podnikatelé koupili vybavení, které není vhodné, mají tři možnosti – buď to provozovat dál, ale ne úplně komfortně, nebo si pořídí nové zařízení, nebo budou tlačit na dodavatele, aby své zařízení upravil tak, aby to pro ně komfortní bylo. Pro prodej potravin nejsou podle mého názoru vůbec vhodná například tabletová řešení. V rámci Eso Marketu jsme doporučovali dvě konkrétní řešení, ale naši obchodníci si stejně mohli zvolit dodavatele, které chtěli, my jim pouze dali doporučení a případně i slevy.
Pojďme k financím – kolik to stálo běžného obchodníka ve vaší síti?
Rozhodně víc, než kolik to mělo stát podle proklamací Andreje Babiše. Jak finančně, tak z hlediska času. Přesto byla veřejnost neustále ujišťována, že jde o velmi levnou záležitost s tím, že je prý dokonce možné si software stáhnout zdarma z internetu. Ministr financí při té příležitosti poukazoval na zařízení o velikosti mobilu. To si umím představit na trhu, kde budu prodávat své tři výpěstky. Ale v prodejně, která má několik set, spíše několik tisíc položek, kde jsou všechny čtyři daňové sazby, kde jsou váhové kódy, si s takovým zařízením zdaleka nevystačím.
Na kolik to tedy přijde?
Desetitisíce, v případě více pokladen i statisíce korun. Nulové náklady přicházejí v úvahu pouze v situaci, kdy má podnikatel sofistikované zařízení již z dřívějška, ale má dobře ošetřenou smlouvu, a tudíž má v ceně upgrade softwaru za účelem daní nebo zákonných změn. Například mě nestálo zavedení EET díky tomu ani korunu navíc. V opačném případě si podnikatel připlatí, a to i tehdy, když má dobré zařízení z minulosti. Buď ale nemá dobře ošetřenou smlouvu, nebo má zařízení už několik let, tudíž je staré, nebo dodavatelská firmajiž neexistuje.
Anebo je varianta, že obchodník dosud žádnou elektronickou pokladnu neměl.
V takovém případě mohou jít náklady až do statisíců, jako tomu bylo v případě podnikatelského modelu obchodníka Josefa Štíchy, který měl prezentaci na lednovém kongresu Samoška a který provozuje více než třicet vesnických prodejen. Ty mají otevřeno jen pár hodin v týdnu a je to spíš služba občanům než byznys. V tomhle případě bylo nutné zavést internet, koupit zařízení, a pokud stojí nejlevnější vhodná pokladna kolem sedmi tisíc, třicet pokladen vychází nejméně na 200 tisíc. Josef Štícha měl tři možnosti. Pokud některá prodejna byla rentabilnější, zaplatil zařízení sám, někde mu na ně přispěly obce. Některé prodejny musel zavřít, ve dvou či třech případech k tomu opravdu došlo. V této souvislosti bych chtěl připomenout, že politici se v koaliční smlouvě dohodli, že náklady na EET nebudou přenášet na podnikatele. K tomu není co dodat.
Domníváte se, že kvůli EET skončí velké množství prodejen?
Zrovna tento týden mě oslovila zastupitelka jedné obce, zda bych neměl já nebo Eso Market zájem u nich provozovat prodejnu potravin v objektu vlastněném obcí, protože dosavadní provozovatel kvůli EET končí, a v sousední vesnici taky. Shodou okolností byli oba vietnamští obchodníci, z čehož plyne, že problém se netýká jen těch českých. Nečekám žádný exodus, přinejmenším v den spuštění EET, možná v průběhu měsíců si to řada podnikatelů rozmyslí, ale ztráty každopádně nějaké budou. Buď proto, že se to obchodníkům ekonomicky nevyplatí (pořízení vhodného pokladního zařízení, platby za internet, licenční poplatky dodavateli SW, případně platby upgradu), nebo jde o lidi, často seniory, kteří už nemají chuť se učit novým kouskům s technologiemi.
A CO CHYTRÝ TELEFON?
Sociální sítě?
FB, Instagram, Twitter, LinkedIn. Nicméně nejvíce používám FB své provozovny, kde pravidelně komunikuji se svými zákazníky, pořádám pro ně soutěže, informuji o akcích a podobně. Osobní FB používám podstatně méně, ostatní sítě výjimečně.
Frekvence využívání telefonu?
24 hodin denně. Jsem pořád ve spojení.
Používané aplikace a gadgety
Telefon využívám v podstatě jako náhradu PC nebo notebooku. Takže určitě vyhledávače, e-mail, WhatsApp.
Závislost na mobilu?
Někdy bych určitě potřeboval trochu ubrat.
Fotografie?
Poslední dobou čím dál častěji. Je to pohodlné, nemusím nosit fotoaparát, jsem „akční“.
Playlist a oblíbené songy?
Jsem muzikant, na poslech hudby mám vyšší požadavky než pouštět si ji z mobilu. Poslouchám rockovou muziku jak zahraniční, tak i českou.
CV:
1982 – maturita na Střední ekonomické škole, nástup do zaměstnání – Potraviny s.p.
1991–2005 – soukromý sektor, kde jsem pracoval v ředitelských pozicích
1999 až současnost – soukromé podnikání
2004 – vstup do Družstva Eso Market, od roku 2008 člen představenstva, od roku 2009 předseda představenstva
2014 až současnost – člen představenstva Asociace českého tradičního obchodu
Myšlenky, citáty:
Nehloubám nad myšlenkami nebo citáty slavných. Hodně se řídím zkušenostmi za 35 let v obchodě, vlastní intuicí a selským rozumem.
Andrea Votrubová, andrea.votrubova@atoz.cz
Rozhovor najdete i v časopisu Zboží&Prodej 2/2017.
