Retail si vede dobře a obchodníci mají pozitivní očekávání i pro letošní rok. Zvýšila se zaměstnanost, pokračuje dlouhodobý trend oslabování nákupní frekvence, takže Češi chodí nakupovat méně často, ale roste ochota nakupovat za vyšší ceny. Stále více mají zákazníci v oblibě privátní značky a více než tři třetiny výdajů realizují v TOP desítce největších řetězců.
O něco méně slyší na promoce a letákové akce a začíná se profilovat „typický“ uživatel letáků. Vyplývá to z údajů výzkumu agentury GfK a Svazu ochodu a cestovního ruchu ČR pod názvem Trendy v nákupním chování českých domácností.
Nákupní chování dává pozitivní výhled do budoucna. Pokud si ekonomika povede dobře, čekají retailery dobré časy. „Domácnosti jsou ochotné nakupovat za vyšší ceny, stále však spotřebitelé dávají přednost zboží, které je promované v akcích. V loňském roce tak utratili 47 procent všech výdajů za potraviny a drogerii v promocích,“ upozorňuje Ladislav Csengeri, Consumer Panel Services Director Czech & Slovak Republic v agentuře GfK.
Zatímco dlouhodobě v GfK sledují trend oslabování nákupní frekvence, za nákup v průměru zákazník zaplatí více. „V roce 2016 uskutečnili zákazníci v průměru 340 nákupů ročně, což je o dva nákupní akty méně než v roce 2015. Zároveň se ale zvyšují výdaje na nákup, v roce 2016 to bylo 228 Kč utracených během jednoho nákupu v průměru, což je o šest korun na nákup více, než v roce 2015,“ uvedl Ladislav Csengeri.
Nákupní chování nejlépe ilustruje následující graf:

V akčních slevách je Česká republika přeborníkem
„Každá druhá koruna, která se utratí, jde na akce,“ říká Zdeněk Skála, Research Director Retail & Shopper v agentuře GfK. Češi tak v roce 2016 utratily 47 % všech výdajů na potraviny a drogerii právě v akcích. „Česká republika patří na vrchol v Evropě, máme nejvyšší podíl promočních nákupů v regionu, za námi je Chorvatsko se 44 % a Slovensko se 40 %,“ vysvětluje Zdeněk Skála. Značný rozdíl je tak vidět oproti západním zemím, například v sousedním Německu je podíl promočních nákupů na úrovni 16 %.
Podíl nákupů v promocích ve výdajích domácností:

Podíl privátních značek roste
Vlastní značky řetězců lehce posílily svou pozici a představují skoro 21 % výdajů domácností na rychloobrátkovém trhu. „V roce 2016 také mnoho retailerů řady privátních značek rozšiřovalo, i to je důvod, proč je zákazníci více nakupovali,“ doplňuje Ladislav Csengeri. Podíl privátních značek na výdajích domácností je přitom v Evropě a na západ od našich hranic vyšší, například v sousedním Německu tvoří 36 % všech výdajů, v Rakousku 32 %. Ale i na východě je například v Maďarsku podíl v oblasti privátních značek větší, představuje 27 %. „Sledujeme také větší příklon k privátním značkám prémiovým, získávají na úkor levnějších značek z economy segmentu,“ doplňuje Csengeri.
Podíl privátních značek ve výdajích domácností:

Nakupuje se v hypermarketech, bodují i diskonty a ztrácí malý tradiční obchod
Domácnosti utratí nejvíce v hypermarketech, ty se podílí na výdajích zhruba 33 %, následují je diskontní formy obchodů. Malé tradiční obchody stále ztrácejí, v roce 2012 se podílely na výdajích 20.8 %, v loňském roce to bylo už jen 17,7 % procenta.
Kde nakupují Češi ukazuje graf:

Klesá počet lidí, kteří nakupují podle letáku
Akční leták je stále nejdůležitějším médiem obchodníků, ale jeho využití dlouhodobě klesá. „V listopadu roku 2013 nakupovalo podle letáku 40 % zákazníků, o tři roky později už to bylo 33 %,“ říká Zdeněk Skála. A zatímco podle letáku dříve nakupovali prakticky všichni, dnes se to více polarizuje. „Polovina zákazníků ve věkové skupině 61 až 69 let nakupuje podle letáku, zatímco ve věkové skupině 40 – 45 let je to pouze 30 %,“ doplňuje Skála. Mohou za to částečně online letáky na internetu? „Ačkoliv lidé samozřejmě více používají internet, podle našich zkoumání to ale neznamená, že by za poklesem čtenosti tištěných letáků stál internet, spotřebitelské chování se zkrátka mění. Zákazník je pohodlnější a pokud je na tom relativně finančně dobře, nechce sledovat akce a letáky, protože je to vyčerpávající. Obvykle ale nakoupí v akcích přímo v obchodě,“ vysvětluje Skála.
Řadu měsíců také klesá hloubka promočních slev v potravinách. Celkové změny ve spotřebitelském chování dávají šanci retailerům nabídku akčního zboží optimalizovat. „Je tu jistá šance dávat mělčí slevy do letáků, zařazovat méně výrobků a je tu šance, že zákazník nebude reagovat negativně,“ domnívá se Skála.
Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz



















