I když obrat prodejen Coop vzrostl meziročně o šest procent, obchody v těch nejmenších obcích do pěti set obyvatel začínají ve větším množství zavírat, protože provozovatelé je nezvládají udržet ekonomicky nad vodou. Coop oznámil, že nejztrátovější provozovny už nebude dále dotovat jako dosud. Hrozí proto další velké zavírání, může se jednat až o stovky prodejen. Celkem jich má Coop 2700, ztrátová je asi tisícovka.
Spotřební družstva podle Lukáše Němčíka, head of marketing and business development ve Skupině Coop, tyto malé prodejny dlouhodobě finančně dotovala, aby udržela jejich chod. V letošním roce ovšem došlo k výraznému růstu mezd, mnoho prodejen se tak dostalo do nezanedbatelné ztráty. „Lidé si přejí hezčí prodejny s dobrým sortimentem. Upravujeme tak stovky obchodů po celé republice. Abychom však mohli tyto investice do rozvoje dělat, nemůžeme již nadále dotovat z našich prostředků ztrátové prodejny. Našim úkolem je rozvíjet družstva ve prospěch našich členů,“ uvedl Pavel Březina, předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev (Skupina Coop).
Spotřební družstva v současnosti jednají s obcemi i kraji a hledají možnosti, jak ztrátové prodejny udržet. Provozování prodejen v malých obcích totiž podle vyjádření Coopu není podnikáním, ale veřejnou službou pro místní. Těm se v případě zavření prodejen výrazně zhoršuje kvalita života. „Jedinou možnost vidíme v systému dotací obcím na obchodní obslužnost, stejně jako nyní stát řeší dopravní obslužnost. Na základě toho by si pak obce rozhodli, kterého obchodníka se rozhodnout podporovat, aby fungoval v jejich obci. Záleží na domluvě v každé obci i na domluvě s kraji, ale důležité je systémové řešení,“ řekl v rozhovoru pro Zboží&Prodej Lukáš Němčík.
Vláda letos v létě schválila plán podpory obslužnosti venkova, ministerstvo zemědělství v něm navrhuje, aby se prodej potravin v malých obcích do tisíce obyvatel považoval za službu veřejnosti a měl nárok na finanční podporu. Mohlo by jít o zvýhodněné úvěry až do výše tří milionů korun nebo o proplacení části úroků. O tom, zda a jak návrh uvést do praxe, by měla rozhodnout až nová vláda.
Skupina Coop rostla díky rekonstrukcím či inovacím v prodejnách
Coop se chce namísto dotování ztrátových prodejen více zaměřit na modernizaci obchodů. Dosavadní změny vedly k meziročnímu růstu obratu o šest procent. Podle Lukáše Němčíka se osvědčují inovace, například samoobslužné pokladny či prodej přes internet, investice do rekonstrukcí prodejen, ale i doplňkové služby typu platba složenek, cash back nebo otevírání poboček České pošty přímo v prodejnách. K pozitivním číslům přispěl i celkový výkon ekonomiky. „Pro podporu lokálních produktů a výrobců se pak spustily nové kampaně v regionech zvýrazňující právě tyto místní výrobky, které vyhledávají zákazníci i ze vzdálenějších lokalit,“ uvedl Lukáš Němčík.
Svaz českých a moravských spotřebních družstev (Skupina COOP) dnes sdružuje 47 spotřebních družstev, která provozují dohromady téměř 2700 prodejen a zaměstnávají na 13,5 tisíce lidí. Počet členů družstev je asi 130 tisíc. Členská družstva vystupují pod společnou značkou Coop, která je tak největší sítí prodejen potravin v České republice. Více než 400 prodejen potravin je začleněno do maloobchodních řetězců Coop Tuty, Coop Tip, Coop Terno a Coop Diskont.
„Malé prodejny zavírajů kvůli zvýšeným platům“
Rozhovor s Lukášem Němčíkem, head of marketing and business development ve Skupině Coop
Kolik prodejen bylo uzavřeno tento a minulý rok?
Přesné číslo neevidujeme, neboť o provozu prodejen rozhodují jednotlivá členská družstva Coop. Problém je především u prodejen do pěti set obyvatel, kde dochází k velké ztrátovosti vzhledem ke zvyšování mezd.
Jaké jsou další příčiny zavírání?
Hlavním problémem je neřešená otázka venkova jako celku a strategie jeho rozvoje. Stát tuto oblast dlouhodobě zanedbává a výsledkem je aktuální problém, kdy se malé prodejny dostávají do ztráty. Především prodejny do pěti set obyvatel. Ty byly dříve v zisku několik desítek tisíc ročně, ale vzhledem k růstu mezd a minimální mzdy se rázem ekonomie prodejen dostává do ztráty. Místní obyvatelé totiž nakupují v podstatě stejně a ziskovost malých prodejen se výrazně nemění. Dalším problémem je nízká nezaměstnanost, kdy je často nemožné najít zaměstnance do malých prodejen v regionech.
Jak situaci řešit, aby už nedocházalo k dalšímu zavírání obchodů?
Už delší dobu se situaci snažíme řešit tím, že hledáme další služby a zdroje pro prodejny. Zavedli jsme doplňkové služby jako prodej novin přes PNS, máme v prodejnách platby kartami, dobíjení telefonů, platbu složenek a cash back, kterými suplujeme činnosti trafik a pošty. Zároveň na desítkách prodejen provozujeme i pošty v režimu Partner. Tím se snažíme udržet co největší množství služeb v obci, aby nedocházelo k odlivu obyvatel a prodejny byly udržitelné. Bohužel to není do nekonečna udržitelný systém a jedinou možnost tak vidíme v systému dotací obcím na obchodní obslužnost, stejně jako nyní stát řeší dopravní obslužnost. Na základě toho by si pak obce rozhodli, kterého obchodníka se rozhodnout podporovat. Záleží na domluvě v každé obci i na domluvě s kraji, ale důležité je systémové řešení.
Jak odhadujete situaci do budoucna?
Bude záležet na vůli politiků i tlaku veřejnosti, neboť ta nyní doplácí na krizi na venkově nejvíce.
