Duben letošního roku znamenal pro výrobce nealkoholických nápojů ve Velké Británii přelomový okamžik, od kterého pro ně začala platit daň z cukru. Spojené království není jedinou zemí, která se tzv. hříšnými daněmi snaží řešit nejen rostoucí obezitu populace, ale celou řadu dalších onemocnění, které zatěžují zdravotní systémy jednotlivých států. Zdanění bílého zlata ale pravděpodobně samo o sobě k řešení rostoucí obezity nepomůže.
Cílem daní uvalených na negativně vnímané živiny, jako je cukr, sůl nebo transmastné kyseliny, je především omezit nezdravý způsob života obyvatel dané země a zároveň získat finance na boj zaměřený na konzumaci tzv. nezdravých potravin. Zastánci nového daňového opatření říkají, že by daň z cukru mohla zafungovat stejně jako daň z plastových sáčků. Ta v Británii platí od října roku 2015 a podle tamních médií se pokles jejich spotřeby odhaduje až na 80 %. Plastový sáček lze vyměnit za látkový, jde pouze o návyk. Bude to tak platit i u cukru? Čím ho spotřebitel nahradí?
Cukr na mušce výrobních postupů
Výrobci nealkoholických nápojů, ale i cukrovinek se snaží produkovat méně sladké cukrovinky a doplnit celou image své značky třeba osvětou sportovních aktivit. Příkladem budiž energetický nápoj Red Bull. Pořadatel řady extrémních, sportovních soutěží tak nese pro spotřebitele jasnou zprávu: Dej si energy drink, ale pak sportuj.
Ukázkou uvědomělého přístupu k produktu, jenž bude respektovat moderní výživové zásady, je také z poslední doby společnost Alimpex Food, která uvedla na trhu smetanový krém pro děti Krajanka ZOO se sníženým obsahem cukru a ve své kategorii mléčných dezertů se tak dostala na cukrové minimum. Možný nedostatek v chuti společnost doplnila smysluplným a hravým příběhem podpory ohrožených druhů zvířat.
V mnoha případech už to není jen snaha ukázat, že jsme dobří, že snižujeme obsah cukru, ale je to holá nutnost a strategie k delšímu životnímu cyklu produktu. Zásadní je ale v tomto případě stále chuť, a kdo ji preferuje, těžko si bude zvykat na jiné chuťové vlastnosti výrobků. V tomto směru došla nejdál zřejmě společnost Nestlé, která již několik let pracuje na způsobu, jak cukr v cukrovinkách snížit a chuť neztratit. Strukturovaný cukr využilo Nestlé pro tyčinky Milkybar, kterou dodává na britský trh. Díky novému typu cukru se obsah cukru podařilo snížit o třetinu.
Podle Nestlé by první výsledky toho, jak ji přijal britský zákazník, měly být k dispozici ke konci roku. Loni Nestlé snížilo obsah cukru o osm procent v tyčinkách Kit Kat, snížení se dočkala i tyčinka Margot a na trhu jsou i méně sladcí gumoví medvídci. Andrea Brožová, corporate communication manager společnosti Nestlé Česko, doplňuje, že obchodníci budou moci brzy nabídnout svým zákazníkům i legendární Banánky v čokoládě, které budou mít snížený obsah cukru o 10 %. Našla firma způsob, jak se s cukrem poprat, a pomůže tento nápad i dalším odvětvím? Výrobci nealkoholických nápojů bohužel jásat nemohou, strukturovaný cukr má limity pro své použití a v nápojích se využít nedá.
Dalším potravinářským gigantem, jehož se otázka cukru bytostně dotýká, je společnost Mondelez Czech Republic. Ačkoliv přímý veřejný závazek na snížení množství cukru společnost nemá, na snižování množství cukru v produktech dlouhodobě pracuje. Nové produkty vytváří s menším podílem cukru, snižují jeho množství v těch stávajících a rozšiřuje se množství produktů, které mají individuálně balené porce s kalorickou hodnotou 200 kalorií. „V úpravě produktového portfolia s cílem snížit množství cukru se soustředíme hlavně na naše globální značky, jako je Oreo, BeBe Dobré ráno/belVita či Milka,“ přibližuje corporate & government affairs manager CZ/SK Gabriela Bechynská. V loňském roce firma snížila o téměř 20 % obsah cukru u produktu Milka Choco Cow z 34 g/100 g na 28 g/100 g.
Hlavně, aby věděl spotřebitel
Potravinářská komora ČR považuje za účinnější cestu samoregulaci a edukaci, které by měl stát věnovat mnohem větší úsilí. Zákazník se dnes dozví údaj o množství cukru z etikety, neboť jde o informace, které musí být na výrobku uvedeny. „Spotřebitel by se tedy měl v prvé řadě naučit tyto údaje číst a vyhodnotit je sám pro svoji osobu, a to v souvislosti například se svojí pohybovou aktivitou,“ informuje ředitelka pro marketing a komunikaci Dana Večeřová. Stále tu platí poučka o příjmu a výdeji. Letos v lednu Potravinářská komora ČR uzavřela s Ministerstvem zdravotnictví ČR tzv. Deklaraci ke zdravému životnímu stylu, jejíž součástí je i Deset pilířů výživové politiky potravinářského průmyslu. „Chceme tím ukázat, že mnohé kroky potravinářský průmysl podnikl a podniká. Jen se o nich buď neví, anebo v horším případě ví, ale nechce mluvit, protože to jaksi nezapadá do rétoriky některých českých odborníků na výživu, propagátorů zdanění potravin,“ vysvětluje Dana Večeřová.
Výskyt obezity v České republice
Státní zdravotní ústav sleduje ve studii Zdraví dětí 2016 různé druhy onemocnění. A výskyt obezity se během dvacetiletého období sledování (1996–2016) zvýšil významně, za poslední roky (2011–2016) však prý zůstává stabilní a pohybuje se kolem 10 %.
Podle projektu s Dětmi proti obezitě je podle dostupných údajů z let 2009 až 2013 zřejmé, že nadváhou trpí každé čtvrté dítě, obezitou pak každé sedmé a monstrózní obezitou každé čtvrté ze sta dětí.
Platforma pro reformulace hledá kompromisy
Jejími členy jsou například Nestlé Česko, Karlovarské minerální vody, Coca-Cola ČR, Unilever ČR, Lactalis či Semix Pluso a řada dalších. V praxi jde o nalezení kompromisu mezi stávajícími recepturami a technologickými možnostmi, jak snížení množství soli, cukru či tuků v potravinách dosáhnout. Konkrétní výsledky nalezených kompromisů by měly být zřejmé do roku 2020.
Trn v oku lékařů i výživových specialistů
„Výchova je určitě nosná, ale bez podpory i formou restrikcí bude mít omezený efekt,“ o tom je přesvědčena specialistka na výživu Margit Slimáková. Podle ní může daň z cukru či podobná restrikce dobře zafungovat a vycházet lze ze zkušeností v boji proti kouření. Odhaduje, že odpor proti podobným restrikcím, který je obvykle vysvětlován svobodou jedince, je spíš živen ze strany lobby zájmových skupin. „Zázraky samozřejmě neexistují, prostě je třeba méně sladit a je jen otázkou času, kdy zdravotní potíže spojené s vysokou konzumací cukru budou tak zásadně zatěžovat zdravotní systém, že budou restrikce nezbytné,“ uzavírá Margit Slimáková.
Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz
Článek na téma nákupní centra najdete v časopisu Zboží&Prodej 5/2018.
