Základem správného řešení jakékoli komunikační kampaně nebo jejího segmentu je kvalitní brief (zadání). Ten opravdu dobrý pomůže zajistit odpovídající hodnocení dodavatele a návrhu a umožní vybrat kvalitní agenturu. Zaměříme-li se pak čistě na brief in-store projektů, vztahují se základní otázky, které řeší, k očekávání a chování cílové skupiny daného produktu nebo značky. Zaměřuje se na dlouhodobé plány a cíle zadavatele a celkovou tonalitu komunikace a vize. V Česku je však bohužel takovýto přístup spíše výjimkou.
Podobné briefování je většinou výsadou jen zadání nadlinkových, PR nebo integrovaných kampaní. Zadání pro in-store se naproti tomu velmi často „spokojí“ s technickými specifikacemi a požadavky na grafický obsah a vzhled POP materiálů. Na ostatní faktory nebývá brán zřetel, což neumožňuje využít potenciál in-store reklamy naplno. Podobný přístup je přitom v kontextu nemalých investic do těchto kampaní alarmující. V loňském roce dle monitoringu POPAI CE ve spolupráci s OMD totiž lokální zadavatelé investovali jen do produkce POP médií částku 7,5 miliardy korun. V souvislosti s obsahy briefu pak byla maximálně využitých investic jen část.
4 aspekty kvalitního briefu
Dobře sestavený brief pro in-store komunikaci by měl odrážet zejména charakter vystavených produktů a cílových skupin, jejich nákupního chování, rozhodování a zvyků. Měl by být kvalitně strukturovaný a přehledný, s jasně definovanými cíli a dostatečným shrnutím dalších součástí značkou využívaného marketingového mixu.
Díky výše zmíněným předpokladům a specifičnosti in-store komunikace je proto možné doporučit expertní tvorbu briefu ve spolupráci se zkušenými dodavateli POP médií. Ti v sobě koncentrují know-how, zkušenosti a znalosti týkající se nejen technických a vizuálních stránek projektu, ale také specifických shopper marketingových aspektů (např. obecná pravidla chování různých skupin nakupujících a jejich implikace pro tvorbu POP nástrojů). Takový přístup výrazně zvýší zadavateli šance na výběr správné agentury i potenciál následné maximalizace výkonu a efektivity celé kampaně.
Dobrý brief by měl splňovat následující čtyři vlastnosti:
- Kvalitní struktura
- Brief nemusí být ani dlouhý ani extrémně podrobný (i když i v tomto případě platí, že je lepší poskytnout více informací, než na některé zapomenout).
- Jasnost a údernost briefu přesně vymezuje pole pro strategické myšlení a kreativní nápady dodavatele i mantinely návrhu tam, kde existují.
- Nutnou součástí briefu jsou vždy technické informace (od rozměrů a umístění materiálů, po dobu trvání kampaně).
- Zahrnout je také třeba kontextuální aspekty – popis konkrétního cíle nebo cílů připravované in-store kampaně (např. podpora značky, promo novinky, zdůraznění akčního charakteru zboží, podpora dalších BTL aktivit jako soutěží atp.).
- Shopper-centrismus – cesta k úspěchu
- V zadání je výhodné dívat se na cílovou skupinu optikou shopper marketingu. V poslední době je již samozřejmostí ústup od oslovování cílové skupiny konzumentů či uživatelů daných výrobků. In-store komunikace se nyní zaměřuje na nakupujícího (například na matku která nakupuje pro celou rodinu). Kvalitní brief tyto dvě skupiny odlišuje a obě je podrobně popisuje. Díky tomu umožňuje zaměření na aktivity a exekuci POP médií, které mají reálnou schopnost zaujmout relevantní cílovou skupinu, jež se o nákupu často rozhoduje až v místě prodeje.
- Líbivost a technická funkčnost versus efektivita navrženého řešení
- Součástí kvalitního briefu nejsou jen požadavky na vzhled a technickou funkčnost POP. Díky kontextuálním informacím a zapojením znalostí o nakupujících mohou vznikat i taková POP, která nejsou výrazně kreativně pojatá, případně drahá, která ale osloví cílovou skupinu jednoduchostí a smysluplností. Odrážejí tedy potřeby, preference a očekávání konkrétních cílových skupin nakupujících v rámci cílů kampaní.
- Součástí briefu by měl být prostor pro strategickou argumentaci návrhu a zadavatel by měl podporovat podložení navrhovaných řešení:
- obecně dostupnými a ověřenými teoreticko-praktickými pravidly
- referencemi a vlastními zkušenostmi dodavatele
- informacemi a implikacemi z shopper výzkumů konkrétního zadavatele, pokud jimi disponuje
- Zohlednění komplexnosti komunikační kampaně
- In-store komunikaci je potřeba zaměřit na strategický cíl, jehož má dosáhnout, a kontext, ve kterém má k zásahu dojít. Strategický cíl by měl být určen v rámci komplexní komunikační kampaně. O samotných in-store nástrojích je pak vhodné uvažovat jako o prostředcích mířících na dílčí podcíle. Z tohoto důvodu je třeba již v okamžiku briefování zvážit a zdůraznit možnosti propojení nadlinkové a podlinkové komunikace využité v integrované kampani. Bohužel v mnoha případech nereflektují manažeři zadávající POP média souvislosti a jednají do značné míry odděleně od komplexní marketingové strategie firmy nebo produktu. Kvůli tomu snižují výkon jednotlivých komunikačních nástrojů.
Nedělejte zbytečné chyby
Strategickým přístupem k briefu in-store projektů (zvažováním cílů, kontextu, funkcí, typologie nakupujících a jejichemocí, preferencí, očekávání,atavizmů a zvyků které hrají roli při nákupním rozhodování) zadavatel omezuje případné chyby a nedostatky, které může kampaň nést, a zvyšuje potenciál jejího výkonu. Bývají jimi:
- nerelevantní výběr typů POP médií
- jejich nesprávná tvorba a exekuce na prodejní ploše (například nevhodná umístění), která se nehodí pro danou cílovou skupinu, ani neodpovídá hodnotám a charakteru podporovaného zboží a značek
- oslovení konzumenta namísto nakupujícího
- chybně nastavená očekávání komunikace
In-store komunikace dnes působí ve vysoce konkurenčním a přestimulovaném prostředí. Je stále důležitější dobře volit, tvořit a nasazovat prostředky tak, aby dokázaly ovlivňovat nákupní rozhodování a maximalizovat kýženou výši prodejů a spokojenost nakupujících. Kvalitně sestaveným a obsahově pojatým briefem pak úspěšná, nebo neúspěšná cesta k cíli začíná.
