Elektronická evidence tržeb je téma, které i více než dva roky od zavedení vzbuzuje značné emoce. U politiků, běžných občanů, ale samozřejmě také – protože jejich podnikání se EET přímo dotýká – u maloobchodníků. A tak se dalo očekávat, že panelová diskuse na kongresu Samoška v Olomouci za přítomnosti ministryně financí bude zajímavá a zřejmě i vyhrocená.
Účast v debatě o EET přijali kromě Aleny Schillerové také Jiří Fojtík, ředitel Sekce metodiky a výkonu daní na Generálním finančním ředitelství, Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO), Jiří Štorch, člen představenstva AČTO a předseda představenstva v Družstvu Eso Market, dále Lubomír Mechura, ředitel pro vztahy s řetězci CZ & SK/CEE Nielsen, a konečně Radek Nachtmann, ředitel společnosti P.V.A. systems. Moderování se ujal ředitel zpravodajství Českého rozhlasu Jan Pokorný.
Méně obchodníků, vyšší tržby
Na úvod vystoupil se svou prezentací Lubomír Mechura. Shrnul dopady zavedení EET, například snížení počtu obchodů o 7,9 %. Pozitivním aspektem naopak je, že stávajícím obchodníkům vzrostly tržby. „Zavedení EET bylo správným krokem, nyní je ale potřeba říci, co bude dál,“ podotkl Lubomír Mechura.
Ministryně financí následně uvedla již známou tezi o tom, že EET přináší narovnání podnikatelského prostředí. Po více než dvou letech od ostrého spuštění systému se podle ní jednoznačně prokázalo, že jde o krok správným směrem. Zároveň si posteskla, že po zavedení první a druhé vlny EET zatím nemohly následovat další fáze. Třetí a čtvrtou vlnu pozastavilo rozhodnutí Ústavního soudu z prosince 2017.
„Snažili jsme se maximálně pomoci podnikatelům, stanovili jsme jasnou metodiku,“ zdůraznil v souvislosti s EET Jiří Fojtík. Doplnil, že jde o jeden z nemnoha úspěšných IT projektů v ČR, vše funguje bez problémů a odezva systému je rychlá. Radek Nachtmann doplnil, že v průměru vydají obchodníci 1,2 milionu účtenek denně a v případě potřeby mohou využít i off-line režim.
O dosavadní zkušenosti s EET se podělil i Jiří Štorch. „Exodus v rámci našeho družstva jsme nezaznamenali,“ řekl a potvrdil, že vážnější problémy na straně systému nejsou. Ocenil rovněž, že na základě připomínek odborné veřejnosti se řada věcí v zákoně změnila, a pochválil vstřícné úředníky ministerstva financí.
Podle Zdeňka Juračky představuje EET nejjednodušší možný nástroj pro narovnání podnikatelského prostředí. A neměla by se z tohoto tématu dělat politika.
Novela přinese změny
Alena Schillerová připomněla, že novela příslušného zákona se nyní chystá, respektive čeká na schválení v Poslanecké sněmovně. „Chtěli jsme pomoci drobným podnikatelům,“ uvedla ministryně. Poznamenala, že elektronickou evidenci tržeb podporují podnikatelské svazy a že zásluhou EET se daří efektivněji vybírat daně.
Jiří Štorch oponoval a podotkl, že veškeré náklady musely na svých bedrech nést podnikatelé. Což lze považovat za podraz od státu a navíc to bylo v rozporu s programovým prohlášením vlády, jež slibovalo naopak zjednodušení podnikání. „Je diskutabilní, co přineslo EET a co současný ekonomický růst,“ shrnul Jiří Štorch.
Na kritické diskusní vystoupení jedné z účastnic v publiku, která si postěžovala, že někteří prodejci např. v asijské komunitě nedodržují stanovená „pravidla hry“, nevydávají účtenky a reálné tržby nepřiznávají, reagovala opět ministryně. Každý den je podle ní v terénu 400 kontrolorů finanční správy. „Kontrola je složitý proces, ale nechceme kvůli tomu navyšovat počet úředníků,“ prohlásila Alena Schillerová. A přislíbila, že i nadále bude v případě EET usilovat o hledání cesty přijatelné pro všechny aktéry na trhu.
Jak také uvedla šéfka resortu financí, elektronická evidence tržeb v loňském roce do veřejných rozpočtů přinesla výnosy v celkové výši 12,3 miliardy korun. Jde o zhruba 600 milionů korun více, než ministerstvo financí ještě v září odhadovalo. V porovnání s rokem 2017 se tak roční přínos EET pro veřejné rozpočty zvýšil o 4,4 miliardy korun.
