Sem tam někde zahlédnu informaci, že nějaká obchodní firma či řetězec mají nový časopis pro zákazníky. Tradiční obchodník si asi řekne: „A co já s tím?“ Protože představa, že by měl vydávat magazíny, je něco na způsob sci-fi. Jenže jako dítě jsem v takových vědeckofantastických románech hltal například informace o videotelefonech. A dnes je to běžná věc.
Když Steve Jobs představoval první Apple Macintosh, řekl, že teď se může každý stát vydavatelem. Tehdy měl ovšem na mysli tisk dokumentů. Internet ještě neexistoval. Díky němu totiž můžeme publikovat ještě jednodušeji a rychleji. A nemusí to být zrovna obsáhlé časopisy.
Když jsem se na jedné Samošce zeptal účastníků, kdo ví, že by mohl nabízet nakupujícím recepty, přihlásilo se docela dost lidí. Ale když jsem pokračoval otázkou, kdo to doopravdy dělá, nezvedla se ani jedna ruka. Přitom jde o jednoduchou věc, kterou zvládnete jak s tiskárnou, tak hlavně na webu.
Naštěstí se už objevují první vlaštovky mezi tradičními obchodníky s potravinami, které na internet dávají recepty pro zákazníky. A někdy i graficky velmi povedené. Tito podnikatelé totiž pochopili jednu věc. Vaření je dlouhodobě jednou z nejoblíbenějších činností. Stále se vydávají další kuchařky a blogy věnované tomuto oboru mají vysokou návštěvnost. Jenže se v nich nikde neříká, že suroviny na tyto dobroty si mají nakoupit ve vaší prodejně.
Stejné je to i na sociálních sítích. Většina obchodníků je na Facebooku, ale jen soukromě, aby si mohli s přáteli vyměňovat fotky z dovolené a sdílet roztomilé kočičky či pejsky. Podnikatelské stránky jsou vzácností. A přitom jsou fotky jídel atraktivní záležitostí a lidé jim dávají přednost před jiným obsahem. Zvlášť když jsou autentické. Upečte buchty, nafoťte je a dejte na Facebook či Instagram a vyzvěte zákazníky, ať si je upečou také – s moukou z vaší prodejny.
Později jsem se na Samošce některých lidí ptal, proč tedy recepty pro své zákazníky nepřipravují, když vědí, že to funguje. Odpověď byla vždy stejná: Nemám čas. V takovém případě doporučuji vzít si k ruce Paretovo pravidlo. To říká, že jen asi 20 % činností nám přináší 80 % příjmů. Mnoho z toho, co děláme a považujeme za důležité, tedy není žádným přínosem. Když si své činnosti takto zanalyzujete, dojdete zřejmě ke stejnému závěru jako já: Že to plus mínus sedí. Máte tedy kolem 80 procent času, který můžete naplnit smysluplněji.
Mluvím o tom často a připomenu to i teď: Obchodník současnosti (ne už budoucnosti, jak se říká) má úplně jinou náplň činnosti, než tomu bylo dříve. Není v první řadě provozním vedoucím, ale marketérem, internetovým publicistou, organizátorem nákupních zážitků. Kdo to pochopí, ten má své místo na slunci zajištěné i do budoucna.
Miloš Toman
