Potraviny nakupuje on-line jen 20 procent Čechů. Podíl této skupiny se od roku 2019 zvýšil pouze o pět procentních bodů. Ani pandemie koronaviru tak nepřinesla masový úbytek návštěv kamenných obchodů. Více než polovina Čechů nákupy potravin on-line ještě nikdy nevyzkoušela. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti KPMG Česká republika.
Zkušenost s nákupem potravin on-line má 44 procent respondentů, z nichž však 24 procent uvedlo, že dál tímto způsobem nenakupuje. „Nákupy potravin on-line sice rostou, ale zdaleka ne tak rychle, jak mnozí očekávali, a to i v důsledku pandemie. Podíl těch, kteří nákupy on-line ještě nezkusili a ani to neplánují, je stále poměrně vysoký, konkrétně 32 procent,“ upozorňuje Martina Štegová, partnerka KPMG odpovědná za maloobchod.
Jako největší nevýhodu on-line nákupů potravin vnímají Češi příplatek za dopravu a riziko, že dodané zboží nebude kvalitou či množstvím odpovídat objednávce. Nákupy potravin on-line zůstávají záležitostí především větších měst, domácností s vyššími příjmy a věkové kategorie 25 až 44 let.
Frekvence nákupů on-line není příliš vysoká, čtvrtina takto nakupuje jen jednou měsíčně. „Pouze šest procent respondentů nakupuje potraviny on-line několikrát týdně, dalších 22 procent jednou týdně. Podíl těch, kteří nakupují potraviny on-line jenom příležitostně, párkrát za rok, se téměř nemění a zůstává mezi 22 a 24 procenty,“ dodává Martina Štegová.
Nejčastěji nakupujeme on-line trvanlivé potraviny, nejméně často čerstvé ryby. Pouze šest procent nakupujících on-line nyní očekává doručení zboží do 90 minut od objednání.
Pandemie neovlivnila fyzické nákupy poloviny Čechů
Téměř polovina respondentů (46 procent) uvedla, že pandemie nijak neovlivnila jejich přístup k nákupům potravin v kamenných prodejnách. Přibližně třetina (31 procent) ale chodí do obchodů méně často a snaží se tam nakoupit co nejvíc jídla najednou. Pouze 12 procent lidí upřednostňuje menší obchody, kde je méně zákazníků. A jen devět procent upřednostňuje kvůli pandemii obchody se samoobslužnými pokladnami či skenováním zboží.
„Na druhou stranu platí, že třetina zákazníků je zvyklá na samoobslužné pokladny a využívají je pokaždé, když mohou. Skenovací služby typu Scan and Go používá hlavně stejná skupina lidí jako samoobslužné pokladny. Nemožnost takového způsobu platby tak může znamenat potenciální ztrátu zákazníků, zvláště těch s menšími nákupy,“ sděluje Lukáš Cingr, který v KPMG vede tým zaměřený na digitalizaci. Doplnil, že bariérou používání samoobslužných pokladen je málo místa v odkládacím prostoru a nejistota lidí, jestli namarkují vše správně.
„Pro 81 procent respondentů je výhodou nákupů v kamenných prodejnách to, že si mohou potraviny prohlédnout či osahat. Tři z deseti také oceňují, že jsou tyto nákupy spojené s fyzickou aktivitou. Cestu na nákup tedy vnímají jako vítanou procházku. Pětina dotázaných má ráda atmosféru obchodů a nakupování v nich ji baví,“ uzavírá Jan Klimeš, expert KPMG na zákaznickou zkušenost.
O studii
Sběr dat k průzkumu Nákupní zvyklosti 2021 se uskutečnil v listopadu, vyhodnocení dat probíhá postupně. Na otázky odpovídalo tisíc respondentů, kteří představují reprezentativní vzorek populace, a to jak z hlediska věku, tak i místa bydliště, vzdělání a výše příjmů. Poslední předchozí data k tématu zveřejnila KPMG Česká republika v květnu 2019.
