Polovina českých domácností se alespoň někdy uchyluje k nákupům v některé ze sousedních zemí. Celých 27 % tak činí pravidelně. Za přeshraniční nákupy Češi ročně utratí 55 miliard korun, čímž stát přichází o miliardy na daních. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) to zjistila v průzkumu, který pro ni zrealizovala agentura Ipsos.
Naprostou většinu nákupů tvoří potraviny, menší část i paliva, drogerie, tabák nebo alkohol. Stát tím přichází jen na DPH a spotřební dani o více než deset miliard korun ročně. Reálný dopad do státního rozpočtu je ale výrazně vyšší vzhledem k nižšímu výběru korporátní daně, ale i odvodů a daní českých zaměstnanců.
„Ve chvíli, kdy stát hledá každou miliardu do rozpočtu, by se měl tímto fenoménem zabývat,“ říká Josef Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. „Omezovat nákupy v zahraničí samozřejmě nelze. Nicméně vláda by měla kvůli cenám tlačit na velké hráče, aby nezneužívaly své postavení, zvážit správné nastavení daně z přidané hodnoty a rovněž například podporu stravování. Ta byla zavedením takzvaného stravovacího paušálu významně narušena. Zatímco příspěvky na obědy a stravenky končily v domácích kantýnách, restauracích a obchodech, peníze z paušálu už mohou končit kdekoliv,“ dodává.
„Například jen kvůli stravenkovému paušálu dnes přicházejí restaurace o každý pátý oběd. Za celý rok to představuje ztrátu na tržbách přes deset miliard korun,“ říká Luboš Kastner, člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a garant projektu Moje restaurace.
Složení nákupu se mění podle země
Průzkum vznikl na základě robustního vzorku více než 3 000 respondentů. Celkově ze zahraničí Češi nejběžněji dováží čerstvé a trvanlivé potraviny. V hojné míře se zásobují masem, uzeninami a lahůdkami. Průměrná hodnota jednoho přeshraničního nákupu činí 2 829 korun.
Složení nákupů se přitom mírně liší podle země, do níž za nimi lidé jezdí. V Německu nejvíc láká drogerie, v Polsku maso, pohonné hmoty a cigarety. Alkohol pak zase láká ve větší míře k nákupu zejména na Slovensku a v Rakousku.
Celkově směřuje nejvíc spotřebitelů do Polska, alespoň párkrát za rok téměř třetina (29 %). Jestliže za nákupy potravin utratí v českých obchodech zákazníci přes půl bilionu korun, pak v zahraničí utratí ekvivalent téměř desetiny tohoto objemu. „To už představuje významný podíl a neměli bychom ho brát na lehkou váhu,“ zdůrazňuje Josef Jaroš.
Výzkum vznikl prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos ve dnech 22. až 27. března. V on-line dotazování byl reprezentativní vzorek populace celé ČR ve věku 18–65 let. Celý průzkum si lze přečíst na tomto odkazu.
