V Bruselu začalo projednávání rozsáhlých změn právních předpisů, které se týkají obalů a obalových odpadů. Revize přinese řadu změn, které ovlivní spotřebitele i obchodní řetězce. Cílem je prevence a redukce obalového odpadu a větší využívání obalů, které lze opakovaně použít.
Mezi hlavní konfliktní linie návrhu patří zavedení povinných cílů, které členské státy budou muset dodržovat v souvislosti s celkovým množstvím vyrobených, ale také recyklovaných obalů. Podle cílů, které navrhla Evropská komise, by členské státy musely zajistit, aby do konce roku 2030 dosáhlo recyklovatelnosti 70 procent obalů. Úplně všechny obaly navíc musí být recyklaci umožňovat. Zároveň by byl každý členský stát povinen snížit množství obalových odpadů, které produkuje na obyvatele. A to o 10 procent do roku 2035, následně o 15 procent do roku 2040.
„Evropská komise návrh předložila proto, že stávající systém dominantně jednorázových obalů se nedá udržet. Právě na obaly se v EU spotřebuje nejvíce čistých původních materiálů. Padne na ně celých 50 procent spotřeby papíru a 40 procent spotřeby plastů. Obaly také tvoří více jak třetinu tuhého komunálního odpadu. Navíc jde o stále se prohlubující problém. Za posledních dvacet let jsme vyprodukovali dvě třetiny plastů, které kdy vznikly od jejich masovější výroby v roce 1950,“ říká Ivana Sobolíková z Miwa Technologies. Ta vyvinula a provozuje systém opakovaně použitelných obalů, který využívají v českých i zahraničních supermarketech.
Evropská komise publikovala návrh na revizi současné obalové směrnice v listopadu 2022 a Evropský parlament i ministři životního prostředí členských států k návrhu předložili své připomínky. Finální vyjednávání budou probíhat až do roku 2024 a nová pravidla vstoupí v platnost nejdříve od roku 2025. Důležité také je, že Komise místo současné směrnice přichází s takzvaným nařízením, které je závaznější a sjednocuje pravidla pro všechny členské státy EU.
Východ je opatrnější
Zatímco většina zemí západní a severní Evropy nový návrh nařízení o obalech a obalových odpadech vítá, státy střední a východní Evropy včetně Česka jsou naopak opatrnější.
Podle dosavadních výměn názorů mezi ministry životního prostředí by Česká republika preferovala zachovat současný právní rámec ve formě směrnice, která ponechává členským státům více prostoru, jakým způsobem stanovených cílů dosáhnout. Dále se Ministerstvo životního prostředí ČR, které má tvorbu české pozice primárně na starosti, obává příliš krátkých lhůt na změny a nedostatečné vazby na jiné právní předpisy.
Odpůrci i podporovatelé návrhu
I mezi zástupci firemního sektoru a nevládních organizací se najdou jak podporovatelé, tak odpůrci návrhu. Například Eva Ryšavá, konzultantka Institutu cirkulární ekonomiky, nařízení komentuje následovně: „Vzhledem k předpokládanému nárůstu produkce obalových materiálů je důležité nespoléhat pouze na jejich recyklaci, která by měla být až jedním z posledních stádií cyklu materiálu. Především je nutné podporovat předcházení vzniku odpadu. Právě tato myšlenka, která je nařízením přenesena především na znovupoužitelné obaly a regulací vyloženě zbytných obalů, je od roku 2021 prioritou stanovené hierarchie nakládání s odpady. Nejedná se tedy o úplně nový koncept, který by měl vzbuzovat překvapení. Nové nařízení se snaží princip prevence vzniku odpadu uvést do praxe. Důležité je, aby při snaze o zavedení opakovaně použitelných obalů nebyly opomíjeny požadavky ostatních právních předpisů například z oblasti potravinářství a bezpečnosti, které mohou limitovat použití takových výrobků.”
Hospodářská komora ČR či Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) jsou naopak skeptičtější. Podle názoru ČAOH se v průběhu hry mění pravidla stanovená v roce 2018 a 2019 v takzvaném balíčku oběhového hospodářství. Český průmysl také kritizuje nejasnou podobu budoucího legislativního prostředí, kdy se některé požadavky budou teprve dodatečně upřesňovat takzvanými delegovanými akty, a výrobci se tak na nová pravidla nebudou moci připravit dostatečně včas.
„Negativa jednorázových obalů jsou tak silná, že je určitě namístě podpořit transformaci odvětví i legislativně. Navrhnutý přísnější rámec ve formě nařízení umožňuje harmonizovat pravidla napříč celým jednotným trhem EU a nastavit tak určitou minimální laťku. Zároveň by nová opatření měla vyvolat dostatečný tlak na to, aby došlo k urychlení transformace,“ dodává svůj pohled Ivana Sobolíková z Miwa Technologies.
3 000 pozměňovacích návrhů
V Evropském parlamentu předložili europoslanci k návrhu Komise téměř 3 000 pozměňovacích návrhů. V září by měl o výsledné podobě hlasovat výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí. Českou republiku tam reprezentuje i šest českých europoslanců. Pozici musí následně potvrdit ještě plénum Evropského Parlamentu.
Paralelně nařízení projednají ministři životního prostředí členských států v rámci Rady EU. Prioritou bude finalizovat nařízení do dubna 2024. Tedy předtím, než se činnost Evropského parlamentu na několik měsíců pozastaví. A to kvůli nadcházejícím evropským volbám. Otázkou však je, zda se vyjednávání vzhledem k relativně velkému počtu citlivých témat neprotáhnou až do druhé poloviny roku 2024.
Povinnost zavést zálohový systém
Důležitým tématem pro mnoho států včetně České republiky je také návrh, který se týká povinnosti zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky. A to v případě, že do roku 2026 členský stát nedosáhne 90 procent zpětného odběru.
V neposlední řadě směrnice představuje i povinné cíle, které se týkají opakovaně použitelných obalů v určitých sektorech. Komise navrhuje jejich závazné využití v oblasti prodeje teplých a studených nápojů. Dále pak hotových pokrmů a přepravních obalů pro určité produkty. Do budoucna však plánuje rozšířit tuto povinnost i na jiné sektory.
„Systém obalů, které lze opakovaně použít, dostává v rámci nařízení významný prostor. Měl by být do budoucna jedním z významných řešení. Například organizace Ellen MacArthur Foundation odhaduje, že kolem 20 procent produkce plastových obalů by se mohlo nahradit právě tyto systémy. V některých kategoriích produktů je příležitost ještě větší. V tuto chvíli je nařízení opomíjí. Nestanovuje pro ně percentuálně cíle využití obalů, které se dají opakovaně použí. Je například o hygienické a čistící produkty. Věřím, že v tomto ohledu dozná legislativa ještě pozitivních změn. Přece jen je proces jednání a zpracování pozměňovacích návrhů v počátku. Opakovaně použitelné obaly jsou funkčnější. Lépe chrání zboží, umožňují skladování. Skrze chytré technologie mohou dodat i řadu dalších funkcí,“ uzavírá Ivana Sobolíková.
Více o společnosti Miwa
Miwa je česká společnost, která vyvinula řešení, které minimalizuje spotřebu obalů produktů denní spotřeby. Mimo jiné potravin nebo drogistického zboží. Toto řešení se zakládá na kapslích s chytrou technologií. Odpovídá logistickým i hygienickým požadavkům současných obchodních řetězců a výrobců. A to včetně těch nejnáročnějších velkých značek. Firma se může pochlubit spoluprací například s nadnárodní skupinou Ahold Delhaize včetně českého Alberta a holandského Albert Heijn, s řetězcem Aldi v Británii nebo s portugalským řetězcem Continente. V Česku pak Miwa spolupracuje také třeba s řetězcem Country Life nebo s Biopekárnou Zemanka.
Miwu v roce 2022 jako první českou firmu vybralo Světové ekonomické fórum mezi Technology Pioneers. Tedy světové technologické průkopníky ve svém oboru. Totéž ocenění v minulosti získaly společnosti Twitter, Airbnb nebo Google.
Celé řešení, které Miwa vyvinula, se zakládá na systémové modernizaci a transformaci dodavatelského řetězce za využití zásad cirkulární ekonomiky. Vzniká tak cirkulární dodavatelský řetězec, který stojí na opakovaně použitelných standardizovaných obalech. Ty kolují mezi obchody, servisním centrem a výrobci a na maximálním využití dat.
Právě efektivní využití toků dat je velmi důležitou součástí celého systému. Ten nelze zjednodušovat pouze na nákupní zážitek spojený se špičkovým designem a jednoduchým použitím. Klíčová konkurenční výhoda Miwy spočívá v tom, co se odehrává v pozadí. Tam probíhá cirkulární B2B koloběh, který stojí na datech. Obchodníkům nijak nenarušuje jejich dosavadní logisticko-operační procesy. Naopak jim přináší ekonomickou a ekologickou výhodu.
