Ekonomický stav většiny Čechů se zlepšuje již druhý rok v řadě, ukázal index finanční situace domácností, jehož všechny složky mírně rostou. Přesto se více než polovina lidí domnívá, že se země nevyvíjí správným směrem. Nepatrně se zvýšil i podíl těch, kteří příští rok vyhlížejí s obavami, případně s nejistotou. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu, který pro poradenskou společnost KPMG zpracoval analytický ústav STEM.
Celkem 53 procent lidí si myslí, že celková situace v Česku se nevyvíjí dobře. O jeden procentní bod narostl i podíl těch, kteří následujících 12 měsíců očekávají s obavami, případně s nejistotou. „Data o finanční situaci domácností ale naznačují, že jsme z nejhoršího venku,“ říká ředitel STEM Martin Buchtík s odkazem na index, který STEM počítá na základě několika souhrnných ukazatelů.
Pro přehlednost je hodnota indexu v aktuálním měření (květen 2024) stanovena na referenčních sto bodů. Loňská hodnota tak vychází na 93 a předloňská na 83 bodů. Dosavadního minima (72 bodů) dosáhl index v roce 2010 a maxima (116 bodů) v roce 2020. Nad sto body se držel jen mezi lety 2016 až 2021.
Ztracených pět let
„Letos i v příštích letech očekáváme obnovení ekonomického růstu, proto se skepse české společnosti ohledně vývoje země může zdát zvláštní. Jenže na úroveň ekonomiky v roce 2019 se pravděpodobně vrátíme až v průběhu letošního roku. Přišli jsme tedy o pět let, hlavně vinou dvouciferné inflace, což je ještě více patrné na ukazateli reálné průměrné hrubé měsíční mzdy. Návrat k jejímu historickému vrcholu očekáváme nejdříve v roce 2026. Vědomí ztracených let může přispívat k přežívání negativní nálady ohledně směřování země navzdory tomu, že ekonomika opět roste,“ vysvětluje ekonom KPMG Adam Páleníček.
Rozpor mezi obecnou náladou a vnímáním vlastní situace je dlouhodobý a projevuje se i v dalších oblastech. „Máme trochu tendenci vnímat sami sebe a své nejbližší okolí jako malý ostrůvek stability v moři chaosu,“ uvádí Martin Buchtík s odkazem na kontrast mezi hodnocením směřování země a osobních financí.
Ačkoli si 53 % lidí myslí, že se Česko neubírá správným směrem, 68 % věří, že se v příštím roce zlepší, případně nezmění finanční situace jejich vlastní domácnosti. A 70 % respondentů se nedomnívá, že by jejich domácnost byla chudá.
„Zjištění, jak domácnosti hodnotí vlastní situaci, dokážou do značné míry předpovědět směr dalšího makroekonomického vývoje. Loni jsme pozorovali mírné zlepšení indexu a následně predikovali obrat k lepšímu pro celou zemi, což se nakonec potvrdilo. Loňský rok jsme sice celkově uzavřeli s meziročním poklesem reálného HDP ve výši 0,3 procenta, ale v posledním čtvrtletí nastal zmíněný obrat v podobě návratu mírného růstu. Data z našeho aktuálního průzkumu opět podporují očekávání růstu reálného HDP, který by podle resortu financí mohl letos dosáhnout 1,4 procenta,“ dodává Adam Páleníček.
Hůře s příjmem vychází hlavně dvacátníci
V posledních dvou letech index setrvale mírně roste a z detailních dat je patrné, že jej táhnou vzhůru všechny tři jeho složky. „Vždy se lidí ptáme na to, jak vycházejí se svým současným příjmem, jak se jejich finanční situace změnila za posledních dvanácti měsíců a jak čekají, že se jejich situace změní v následujícím roce. Ve všech těchto oblastech jsme zaznamenali zlepšení u prakticky všech sledovaných skupin. Výjimkou jsou lidé ve věku 18-29 let a nezaměstnaní, kteří hlásí mírné zhoršení schopnosti vycházet se svým příjmem,“ upozorňuje Martin Buchtík.
Úměrně těmto ukazatelům se zlepšuje také schopnost domácností vytvářet úspory. Schopnost spořit narostla ve všech sledovaných skupinách kromě lidí, jejichž nejvyšší vzdělání je základní škola.
Výzkum provedl neziskový ústav STEM kombinací metody on-line dotazování (CAWI) na Českém národním panelu a osobního dotazování (CAPI) prostřednictvím vyškolených tazatelů STEM/MARK na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9.–18. května. Dotazovaní byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1053 respondentů.
