Sterilované patizony z Turnovska získaly titul Česká biopotravina 2017. Od poroty obdržely nejvyšší počet bodů z 80 vzorků, které byly do 16. ročníku soutěže přihlášené. Nejlepší biopotravinou živočišného původu je přírodní zrající Sýr Sv. Barbory od společnosti Bio Vavřinec a Kosař. V kategorii biopotraviny pro gastronomii, pochutiny a ostatní získal ocenění bylinný čaj v nálevových sáčcích Tady roste radost od společnosti Sonnentor. Nejlepším biovínem je Ryzlink rýnský, slámové víno z roku 2015 od společnosti Víno Marcinčák. Mediálním partnerem soutěže je i náš časopis Zboží&Prodej.
„Bioprodukty přihlášené do do letošního ročníku soutěže překvapily nejen svou kvalitou, ale pro mě osobně především úrovní obalů. Oceňujeme, že také bioproducenti pochopili, že prezentace je součást výrobku a často díky obalu si zákazník výrobku na pultě prodejen všimne,“ říká Kateřina Urbánková, manažerka Pro-Bio Svazu ekologických zemědělců, který soutěž organizuje.
Vítězné patizony spájejí tradiční s netradičním
Sterilované bio patizony v kořeněném sladkokyselém nálevu od Jana Vericha z Turnova získaly nejvíce bodů v kategorii biopotraviny rostlinného původu i celkově. „Za největší klad našich patizonů považujeme spojení tradičního s netradičním. Chuť našich patizonů je velmi podobná chuti sterilovaných okurek, patizony jsou pouze jemnější a křehčí. Největší vliv na konečnou chuť má pochopitelně nálev, který se v naší rodině používá již čtvrtou generaci. Nelze opominout ani fakt, že naše patizony jsou také na talíři mnohem estetičtější než okurky,“ uvádí pěstitel a zpracovatel Jan Verich.
Výroba sterilovaných patizonů je časově náročná. „Patizony sbíráme od července do poloviny září každý třetí až pátý den a okamžitě je zpracováváme. Každý patizon musíme zbavit zbytku květu a stopky, omýt a nakonec narovnat do sklenic, to znamená, že každý patizon máme v ruce minimálně čtyřikrát,“ popisuje výrobce. Sterilované patizony dodává na trh ve sklenicích po 650 gramech i v gastro baleních určených pro restaurace.
Své konzumenty si patizony nacházejí i na rodinných oslavách. „Naše patizony si našly místo jak v běžné kuchyni, tak na slavnostních tabulích, oblíbili si je kuchaři v okolních restauracích a lidé si je dávají i jako dárky. Jsou žádané nejen během oslav, ale i následující ráno,“ je spokojený výrobce.
„Absolutní vítěz soutěže mě okouzlil nejen chutí, ale také tím, že do květinek a obrazců byly jemně a s obrovskou láskou vykrájeny dokonce i ty nejmenší mrkvičky plavající ve sladkokyselém nálevu kolem patizonů. Takže – vyvážená chuť, skvělá surovina a navíc kreativita a smysl pro detail, který právě z dobrých věcí dělá ty vynikající a nejlepší,“ hodnotí Pavel Maurer, předseda poroty.
Od počátku ekologicky
Jan Verich začal podnikat v zemědělství v roce 2004, kdy poblíž Kozákova vysázel na jednom hektaru jabloňový sad. Hned od počátku měl jasno v jedné věci – hospodařit chtěl ekologicky. „Toto rozhodnutí pro nás bylo naprosto přirozené. Začalo se nám příčit dávat našim dětem jablka, která vypadají jako svoje vlastní klony, což alespoň nám připadá přinejmenším trochu podezřelé,“ vzpomíná Jan Verich na své začátky. Při rozšiřování pěstebních ploch o zeleninu a hledání vhodných druhů musel pěstitel vzít v potaz nadmořskou výšku a zároveň věděl, že chce své výpěstky dále zpracovávat.
„Měli jsme již dobré zkušenosti s pěstováním dýně hokkaido, a když jsme se náhodou dočetli, že určité druhy patizonů lze zpracovávat ve všech stádiích jejich růstu, bylo rozhodnuto,“ vysvětluje Jan Verich, proč zvolil v roce 2014 právě patizony. Ačkoliv je Jan Verich spíše sadař i výrobce ovocných šťáv a zelenině se věnuje doplňkově, pěstuje též dýně hokkaido, patizony, brambory, česnek či vyhlášené Vysocké zelí.
Sýr sv. Barbory zraje minimálně tři měsíce
Přírodní zrající polotvrdý sýr společnosti Bio Vavřinec a Kosař zabodoval v kategorii biopotraviny živočišného původu. Jedná se o sýr holandského typu s nízkodohřívanou sýřeninou s obsahem tuku v sušině minimálně 48 %, který je vyráběn z kravského šetrně pasterovaného mléka. „Sýr má plnou smetanovou chuť danou výrobou z plnotučného mléka s mírně nasládlou chutí vzniklou propíráním sýřeniny. Chuť sýra se dá přirovnat k eidamu a goudě,“ udává výrobce. Sýr po výrobě zraje minimálně tři měsíce ve zrajícím sklepě.
Novinka společnosti Sonnentor je vyrobena výhradně z českých bylinek. Přímo na obalu se dočtete, kde a kdo jednotlivé byliny použité ve směsi vypěstoval a sklidil. Uvnitř balení nalezne zákazník 18 nálevových sáčků doplněných citáty k zamyšlení. Nápad, transparentnost a hlavně chuť výrobku přesvědčily porotu o tom, že ocenění v kategorii biopotraviny pro gastronomii, pochutiny a ostatní poputuje do Čejkovic.
Ekologický vinař Petr Marcinčák opět potvrdil, že jeho biovína patří na špičku. V letošním ročníku soutěže zabodovalo jeho slámové víno Ryzlink rýnský. Hrozny vyrostly v roce 2015 v Novosedlech na viniční trati Janův vrch.
Minulý rok zvítězila trhaná paštika z Biofarmy Sasov
Vítěznou Českou biopotravinou pro rok 2016 se stala Trhaná paštika z Přeštíka, kterou vyrábí Biofarma Sasov. V kategorii biopotraviny živočišného původu byl oceněn Biohermelín z ekofarmy Javorník. Vítězem kategorie biopotraviny rostlinného původu se stal Hostětínský mošt jablko meruňka bio. Bio Kostní vývar, také z Biofarmy Sasov, jako inovativní výrobek pro české kuchaře s přehledem zvítězil v kategorii biovýrobky pro gastronomii, pochutiny a ostatní. Jako nejlepší víno bylo oceněno Rulandské šedé – výběr z hroznů 2015 od Petra Marcinčáka z Mikulova.
Soutěž Česká biopotravina každoročně organizuje Pro-Bio Svaz ekologických zemědělců a hodnocení potravin probíhá v prostorách Státní zemědělské a potravinářské inspekce, jejíž zástupci jsou členy hodnotící komise. Záštitu nad soutěží drží ministr zemědělství Marián Jurečka a ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martin Klanica. Slavnostní předání ocenění vítězům se uskuteční 9. září 2017 na Dožínkách na Letné.
