Výdaje Čechů za potraviny vzrostly za poslední rok ve srovnání s předchozím obdobím o 3,7 procenta. Jak také vyplynulo z průzkumu agentury GfK, nejen v Česku, ale v celé východní Evropě stoupá průměrná velikost jednoho nákupu rychloobrátkového zboží. Naopak mírně klesá frekvence nákupů.
„Podle měření společnosti GfK Češi utratili například za potraviny za poslední rok o 3,7 procenta více než v předchozím období. Objemový nárůst představuje 0,3 procenta, inflace přispívá dalšími 2,3 procenty, ovšem zřetelně se projevil i fenomén takzvaného up-tradingu (plus 1,1 procenta), který lze zjednodušeně popsat tak, že levnější výrobky stále více nahrazujeme produkty s vyšší kvalitou a cenou,“ informoval Tomáš Drtina (na fotografii druhý zprava), managing director GfK CZ&SK. „V nepotravinářských kategoriích zaznamenáváme podobně pozitivní trendy. Pro obchodníky i dodavatele je to bezpochyby dobrá zpráva. Letos poprvé v historii také poklesl podíl zboží prodaného v akci. I přesto tento podíl činí u baleného rychloobrátkového zboží 46 procent, což je stále nejvíce v Evropě,“ doplnil. Pro porovnání na Slovensku je podíl zboží prodaného v akcích 39 %, v Itálii 43 %, Polsku 23 % a Německu jen pouhých patnáct procent.
Nejen v Česku, ale v celé východní Evropě stoupá průměrná velikost jednoho nákupu rychloobrátkového zboží. Naopak mírně klesá frekvence nákupů. Privátní značky obchodních řetězců rostou rychleji než značkové zboží. V současnosti je podíl privátních značek 21 procent. Na Slovensku je to 28 procent, v Polsku devatenáct a Německu až 38 procent.
Role českých potravin je podle GfK stabilizovaná, větší význam jim přisuzují zákazníci s vyšším vzděláním. To samé platí pro regionální a místní potravinářské výrobky. Poloha prodejny musí zákazníkům vyhovovat, nicméně jsou pro ně důležité i další faktory. Mezi ty patří především široký sortiment nabízeného zboží, slevové akce spolu s celkově příznivými cenami a dále pak i nabídka kvalitního a čerstvého zboží.
„Dnešní zákazníci jsou informovanější, sofistikovanější, sdílející a v řadě ohledů náročnější. Preferují jednoduchý, bezproblémový a pohodlný nákup. S vědomím této skutečnosti počítají obchodníci s miliardovými investicemi do svých prodejen. Jejich modernizace a zkvalitňování služeb je do budoucna zásadním tématem. Jen díky novým technologiím a investicím nezmizí kamenné prodejny, zákazníkům totiž nabídnou nový koncept, atraktivní kombinaci centra nákupu, showroomu a divadla,“ vysvětlila Marta Nováková (na foto vpravo), prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky.
Ekonomové očekávají udržitelný růst maloobchodu v Evropě, rychleji pak v její východní části, kde předpokládají také pozitivní vývoj v roce 2018. Nízká inflace a klesající nezaměstnanost se odráží v očekáváních vyššího příjmu, resp. vyšší kupní síly. Mezi vývojem tržeb v evropských zemích jsou však značné rozdíly. Východní Evropa vykazovala k červnu 2017 vyšší tržby (Rusko 5,0 %, Česká republika 3,7 %, Slovensko 2,4 %) oproti západní Evropě (Německo 1,3 %, Španělsko -0,1 %, Nizozemsko -0,6 %).
