Třetí kvartál roku 2017 přinesl České republice nejvyšší růst HDP za posledních pět let, nezaměstnanost dosahuje historicky nejnižší úrovně od roku 1997 a dalším pozitivním signálem jsou také nepřetržitě rostoucí mzdy. To všechno přispívá k vysoké spotřebitelské důvěře a zvyšování tržeb v maloobchodě, které jsou taženy především zvyšováním cenové hladiny. Jak si v této situaci vedou privátní značky a je Česko stále rájem promocí? O tom, jak se maloobchod v Česku vyvíjí, mluvili na tiskové konferenci zástupci agentury Nielsen a Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky.
Česko, ráj promocí
Navzdory příznivým ekonomickým podmínkám, vysoké spotřebitelské důvěře a zvyšující se ochotě nakupovat prémiové produkty a produkty s přidanou hodnotou má Česká republika stále rostoucí podíl promočních akcí. V obchodech nad 400 metrů čtverečních se prodá až 54 % rychloobrátkového zboží ve slevě, čímž se Česká republika hned po Slovensku řadí na druhou příčku v žebříčku evropských zemí, ve kterých se zboží nejčastěji promuje. „Pro srovnání – v Německu tvoří promoce pouze pětinu tržeb, v Rakousku kolem šestatřiceti procent a průměr v Evropě se drží na hodnotě kolem dvacetidevíti procent,“ vysvětluje Karel Týra, generální ředitel společnosti Nielsen.
Privátní značky stagnují, prostor pro růst tu ale je
Privátní značky na trhu stagnují, faktorů ovlivňujících tento vývoj je několik. Kromě vzájemné rivality velkého počtu řetězců je důležitým hlediskem postavení privátních značek. V porovnání se západními krajinami Evropy má Česká republika sice mnohem vyšší procento zboží prodaného ve slevových akcích, ale na druhou stranu také mnohem nižší procento podílu privátních značek. Jak to spolu souvisí? Ceny značkového zboží se díky vysokému počtu a větší hloubce promočních slev přibližují cenám privátních značek, někdy také dokonce klesnou pod jejich úroveň. „Tím privátní značky přicházejí o konkurenční výhodu,“ upřesňuje Karel Týra a dodává, že sice přibývá prémiových produktů i v řadách výrobků prodávaných pod vlastní značkou řetězce, český spotřebitel však stále rád plní svůj nákupní košík akčním značkovým zbožím. „Prostor nicméně vidím v budování prémiových privátních značek,“ doplnil Karel Týra.
Nejvýraznější jsou privátky ve smetanách, kuchyňských olejích, drogistickém zboží, kuchyňských utěrkách a kapesníčkách
Podíl privátních značek v českém maloobchodě se v roce 2017 dostal na úroveň 19 %, zatímco v západnějších zemích Evropy dosahují často nad 30 až 40 % z celkového koše rychloobrátkového zboží. Ale i na českém trhu se najdou výrazné rozdíly. V rámci nejprodávanějších potravinových skupin generují privátní značky největší část z tržeb smetan (37 %) a kuchyňských olejů (36 %), nejmenší procento naopak tvoří vlastní značky řetězců v pivě (5 %) a hořkých bylinných likérech (2 %). Z drogistických kategorií obsazují s velkým odstupem první dvě příčky privátní značky „papírových“ kategorií: až 58 % z celkových útrat za kuchyňské utěrky a 57 % tržeb papírových kapesníčků putuje za produkty privátních značek.
Mléčné výrobky a máslová „krize“ táhne růst
Hlavním tahounem navýšení tržeb ve třetím čtvrtletí roku 2017 byly mléčné výrobky, které tvoří téměř pětinu z celkových výdajů za rychloobrátkové zboží. „Dařilo se však také dalším hodnotově významným produktovým skupinám, jako jsou alkoholické nápoje a sladkosti, za které jsme utratili o 5 % více v porovnání se třetím kvartálem roku 2016,“ doplňuje Karel Týra. Z drogistického koše stojí za zmínku nejvýznamnější skupina osobní hygieny a kosmetiky, za kterou utratíme 11 % z celého nákupního koše v maloobchodě a která zaznamenala kvartální narůst tržeb 3 %.
Ze statistických údajů vyplývá, že tržby v tuzemském maloobchodě průběžně rostou. Tento trend je patrný především u potravin, nejvýrazněji pak v segmentu mléčných výrobků. Důvod nespočívá ani tak v objemu prodejů, jako spíš ve stoupající cenové hladině. „Na jejím růstu se podepsalo několik faktorů, zejména prudký růst mezd, dopady novely zákona o významné tržní síle nebo změna trendů nákupního chování,“ podotkla Marta Nováková, prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Průměrná cena másla vzrostla o polovinu, mazlíčci vedou nad dětmi
Z nejnovějších výsledků společnosti Nielsen vyplývá, že meziročně došlo ke zvýšení průměrné ceny másla o téměř polovinu (+47 %) a v říjnu se cena za kilogram vyšplhala až na 223 korun. Dramatické zdražení se promítlo do poklesu prodaných objemů o 16 %, zároveň však také do nárůstu obratu o čtvrtinu, což představuje meziroční navýšení tržeb o téměř 780 miliónů korun.
„Po výrazném zdražení másla jsme zaznamenali opětovný narůst margarínů a směsných tuků. Ty měly před dvěma lety klesající trend, avšak část spotřebitelů se po máslové krizi přeorientovala na tuto levnější alternativu. Margarínům se podařilo zvýšit objem prodejů o 10 %, stále však nedokázaly vykompenzovat ztráty másla,“ poukazuje na změnu trendů Karel Týra.
Podle Marty Novákové je zřejmé, že za růstem másla nestojí obchodníci. Ministerstvo financí provedlo šetření a zjistilo, že obchodníci naopak na trend růstu ceny másla reagovali snížením obchodních přirážek. „Ty se ještě v lednu 2017 pohybovaly v průměru kolem patnáct procent, ale v září poklesly na pět procent,“ zdůraznila Marta Nováková.
Zajímavý je také segment domácích mazlíčků, který vykazuje rychlejší růst než například segment výrobků pro děti.
Jitka Hemolová, jitka.hemolova@atoz.cz
