Pracovní skupinu, která má zkoumat, zda by se v Česku mohly vracet PET lahve, založily Karlovarské minerální vody. V tuzemsku je to první akvitita v této oblasti, cílem je ulevit životnímu prostředí. Výše zálohy by mohla být ve stejné výši jako u piva.
Karlovarské minerální vody do debaty o možnosti zálohovat PET lahve přizvaly Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) a Fakultu technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. „Ke společné práci jsme je pozvali záměrně, protože jsme si dobře vědomi, že na akademické půdě je možné vyřešit tuto otázku nestranně a k všeobecné prospěšnosti. Současně samozřejmě víme, že je třeba hledat cesty, které budou co nejméně bolet stávající systém a vyjdou vstříc všem v něm zúčastněným stranám,“ řekl Alessandro Pasquale, generální ředitel společnosti Karlovarské minerální vody, která je největším producentem pramenitých vod na českém trhu.
„Češi jsou v Evropě jedni z nejlepších v třídění odpadu, přesto ve žlutých kontejnerech končí z deseti PET nápojových obalů uvedených na trh přibližně jen sedm, které dále směřují k dotřídění a recyklaci. Jedním z perspektivních a obecně kladně hodnocených řešení, jak to zlepšit z ekonomického i environmentálního hlediska, je depozitní systém. Tedy zpětný výkup PET obalů od spotřebitele. Výzkumy ukazují, že právě díky němu dosáhly země jako Švédsko, Německo a další členské státy EU až 98procentní míru zpětného odběru nápojových PET lahví,” vysvětlila Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN.
Velkým problémem současnosti je také únik plastů do přírody. V oceánu každý rok končí nejméně osm milionů tun plastů a prognóza je taková, že do roku 2050 může být v oceánech více plastu než ryb. Plasty také představují 85 procent odpadu na pobřeží a plážích, z toho celých 61 procent jsou plasty na jedno použití.
„Jde o skutečný problém, který je potřeba řešit. Nespornou předností depozitního systému je, že spotřebitele ekonomicky motivuje k navrácení vybraných výrobků do systému recyklace. Jeho úspěšné fungování je navíc možné si prakticky ověřit u zhruba 120 miliónů občanů EU, kteří ho aktivně využívají. Výzvou současnosti je tedy zvážit vhodnost obdobného systému také v České republice, a to jako náhrady nebo jako doplňku k systému stávajícímu,“ dodal Alessandro Pasquale.
Pracovní skupina se bude scházet jednou měsíčně, první výsledky studie lze očekávat v květnu tohoto roku.
